Návod na opravu poškozeného závitu

Autor: Revox

Zřejmě se s tím již někteří setkali. To si tak dotahujete šroub a najednou začne jít zvolna a nebo hůře, vám závit na vašem voze poškodí v tichosti autoservis a teď co s tím? Dobrá zpráva je to, že v drtivé většině případů to lze opravit svépomocí a mnohdy i bez nutnosti demontáže takto poškozeného dílu. V dnešním autoprůmyslu je totiž velké zastoupení lehkých slitin na bázi hliníku, kde lze strhnout závit velmi snadno a rychle, již při špatně nasazeném šroubu do závitové díry, nebo použití většího utahovacího momentu, kdy si mnozí myslí, že mají prostě ten moment v oku a nebo nějaký moment neřeší vůbec a utahují to prostě na fest. Stejně tak se může stát, že si někdo špatně nastaví utahovací moment na momentovém klíči a má problém. Ono je samozřejmě také rozdíl dotahovat závit v hliníku nebo hliníkové slitině a nebo poctivém kusu železa. Stejně tak je potřeba mít na paměti, že rozdíl v utahovacím momentu je také u suchého a nebo namazaného závitu. Profi opravné sady nacházejí místo i tam, kde je nutno častěji oddělávat některé součásti na motorech, nebo jejich krytech, např. v případě závodních speciálů, ale je možné na ně narazit také u výrobců, kteří si tím pomáhají ke zvětšení pevnosti šroubového spoje, při co nejnižších nákladech a odbourává se tím vysoká zmetkovost dílů ve výrobě nebo později v provozu. Rovněž se často používají po vydolování zatuhlých vadných žhavících svíček v diesel motorech, které mají stoupání závitu ještě jemnější a to 1.0. Existují i firmy, které za tímto účelem vysílají svého pracovníka do autoservisů a žhavičky dolují ven z motoru a pokud poškodí závit, prostě jenom použijí opravnou sadu a zkásnou servis a ten s přirážkou zkásne zase vás ;-) Přitom i potřebné „dolovací“ nástroje je možné si za rozumnou cenu pořídit. To nejdůležitější je ale šikovnost a trpělivost při této činnosti, což zase není pro každého a je potřeba v případě dolování zatuhlých žhaviček již zručnost a cvik.

Naštěstí dnes ale existují snadno dostupné způsoby pro širokou veřejnost, jak poškozené závity opravit od těch amatérských a občas i dostačujících až po ty profesionální, díky kterým pak závit získá i větší pevnost ve střihu, než měl ten původní.


Mezi amatérské opravy závitu vhodné spíše tam, kde není potřeba nějak zvlášť velkých utahovacích momentů (do cca. 5Nm) a není na šroub vyvíjen příliš velký tah, čili všude tam, kde to prostě jen něco přichytává, aby to nespadlo :-)

  • Oprava omotáním závitu šroubu teflonovou páskou.
  • Oprava omotáním závitu proužkem obyčejného alobalu.

U obou těchto rychlooprav se prostě zmenší vůle v závitu a šroub je schopen díky tomu v závitu již držet.

  • Oprava pomocí přípravku Loctite PC3967 viz. názorné video

Vypadá to sice slibně, ale v návodu se dočtete, jak je velmi důležité, aby nejen závitová díra, ale i samotný šroub byly perfektně odmaštěny, což nelze vždy spolehlivě zajistit. Dalším omezením je pak poměrně malý utahovací moment, viz. tabulka momentů v Nm dle průměrů šroubů.


Profesionální opravné sady (běžně dostupné v ČR):

  • opravná sada Helicoil
  • opravná sada V-Coil (konkurenční výrobce Helicoil)

Názorné videoprincipu funkčnosti.

Výhody:

  • Dle testu níže až překvapivě velký utahovací moment a drtí i mnohem dražší opravné sady.
  • Poměrně nízká pořizovací cena opravné sady.
  • Snadná instalace.
  • Dostupnost v ČR.
  • U V-Coil je možno si sadu dokonce i poskládat z jednotlivých dílů.
  • Nízká cena náhradních „ocelových pružinek“, které lze koupit i samostatně o různých délkách.
  • Pokud se instalace ocelové pružinky někomu nepodaří hned na poprvé je možné ji ze závitu dostat pomocí větší jehly, což u jiných systému níže, již není tak snadno možné.

Nevýhody:

  • Nutnost mít dostatek manipulačního prostoru hlavně pro vrtání, díky až zbytečně dlouhému vrtáku, což samozřejmě lze vyřešit jeho zkrácením.

Tento systém opravy závitu se používá již více než 60 let, čili léty ověřená perfektní funkčnost systému. Dají se zakoupit samostatně pro každou velikost šroubu a hrubost závitu a nebo v podobě velkých opravných sad pro různé velikosti šroubů, které jsou určeny především pro autoservisy, neboť jejich pořizovací cena je již značně vysoká.

Pozor, na trhu se nachází i napodobeniny tohoto systému pro opravu závitu původem z Asie nebo Polska a někteří prodejci jej dokonce zcela drze nabízejí pod názvem Helicoil. Ono na vrtáku a závitníku není co pokazit, pokud nejsou vyrobeny z bláta a nejsou křivé, nicméně ocelová pružinka o vysoké pevnosti, která se pak zašroubovává do nově vyřezaného závitu, již musí mít potřebnou pevnost.

Osobně mám zkušenost s tímto systémem od výrobce V-Coil a určitě jej mohu doporučit. Opravoval jsem tím na svém voze Subaru poškozený závit autoservisem u vodící kladky v rozvodech. Použití zvládne kdokoliv, komu nečiní problém vrtat rovně s citem a vyřezat závit. Je potřeba ale u toho přemýšlet a z videa o principu funkčnosti je možné si udělat nějakou základní představu.

  1. Nejdříve je potřeba si změřit posuvným měřítkem šroub, abychom zjistili jeho velikost. Průměr šroubu 10mm, znamená šroub M10. Pak je nutno použít závitové měrky a zjistit stoupání závitu. V autoprůmyslu se často používá stoupání 1.25, místo standardního 1.5, které je třeba pro použití v motoru díky většímu počtu závitu i u kratších délek závitů lepší a závit nemusí být tak hluboký, jako v případě stoupání závitu 1.5. Pak je potřeba si změřit hloubku závitové díry, která může být slepá nebo průchozí. U motorového bloku, který se nedá snadno demontovat nebo rozebrat je určitě lepší slepá závitová díra, protože při průchozí díře se můžou snadno vzniklé špony dostat do bloku motoru a způsobit jeho poškození. Je dobré si pružinku na šroub nejdříve našroubovat a podívat se o kolik se roztáhne a podle toho zvolit její délku. Osobně jsem volil při opravě delší, protože slepá závitová díra byla dostatečně hluboká a několik závitů jsem z ní opatrně odřezal pomocí rozbrušovačky. V původní velikosti by totiž byla dlouhá a menší vyráběná délka výrobcem opravné sady už zase byla zbytečně krátká. * Je potřeba totiž myslet i na to, že ocelová pružinka jde šroubovat pouze jedním směrem a to dovnitř díry, čili pokud by si někdo její délku dobře neodměřil, může mu její část zůstat čouhat ven z otvoru a nelze ji již pouze vyšroubovat ven a vyměnit za menší, popřípadě zkrátit. Nicméně nic není ani v tomto případě ztraceno a lze ji údajně ven dostat tak, že stačí použít větší jehlu a začátek pružinky povytáhnout ven a pak pomocí kleští pružinku za použití menší síly vymotat ven celou, aniž by se poškodil závit, který se pro ní vytvářel. Sice jsem neměl potřebu tohle provádět, ale pro ty, kterým by se to napoprvé z nějakého důvodu nepovedlo, aby zbytečně nepanikařili :-)
  2. Pak přichází na řadu zvětšení díry vrtákem, což je zhruba o jeden milimetr. Tento systém je proto vhodný i tam, kde není moc okolního „masa“, ale stále to není kritické po potřebný větší utahovací moment šroubu. Již při vrtání je dobré si vrták označit (např. centrofixem), abychom věděli, jak hluboko vrtat a vrták také namazat (mazací emulze, petrolej nebo v nouzi obyčejný řepkový olej). V opačném případě se bude při vrtání nepříjemně kousat a může to mít za následek i křivé vyvrtání díry, která musí být kolmá.
  3. Pak přichází na řadu závitník, který je vhodné si také kvůli hloubce řezaného závitu označit a je nutno rovněž jej nejdříve namazat a závit řezat max. o dva závity, aby se závitník nekousal a v díře se dokonce nezlomil. Pokud je potřeba závit vyřezat až na konec slepé díry, je nutno si závitník koupit ještě jeden, abychom měli dva a ten jeden trošku zmršit, že mu rozbrušovačkou ubrousíme náběh pro řezání závitů. Samozřejmě, jako u všeho i tady platí, není kde spěchat ;-) Pak stačí závitovou díru odmastit, např. čističem na brzdy.
  4. Pomocí přípravku v sadě se ocelová pružinka bez potřeby použití síly zašroubuje do vyřezaného závitu v díře tak, aby byl půl závitu pod povrchem díry, čili nevyčuhovala. Před tím je dobré ji pro jistotu ještě máznout i přípravkem na zajištění závitu Loctite 243, ale není to nutností.
  5. Pak vyrážecím nástrojem ze sady odlomíme trn na konci ocelové pružinky a ten samozřejmě vytáhneme ven ze závitové díry, pokud je slepá a nemůže samovolně vypadnout ven.
  6. Vyzkoušíme našroubovat nový šroub a máme hotovo.

Rovněž jsem zjistil, že zakoupit ve Feroně v Ostravě třeba šrouby M10 x 1.25 v provedení pozink, natož pak třeba nerez je nemožné a mají v nabídce pouze provedení v černé barvě. U jiných velikostí šroubů je situace stejná, ne-li horší. Naštěstí existují firmy, které nabízejí i šrouby v jakémkoliv provedení a několika pevnostních třídách. Osobně jsem to řešil nákupem na spojovaci-material.net, kde mají dosti velký výběr a pokud mají zboží skladem je dodání dosti rychlé.

Jedná se v podstatě o tenkostěnnou závitovou vložku z vysokopevnostní oceli. Ta tenkostěnnost je docílena tím, že vnější závit přesně kopíruje ten vnitřní. Paradoxně má dle testu níže horší výsledek, i když to vypadá na odolnější provedení. Stejně tak cena, za kterou se sada na jednu velikost šroubu v ČR prodává je doslova nechutná a s DPH 21% se blíží částce 4500kč. O této variantě opravy závitu jsem původně uvažoval, ale cena a výsledek testu níže mě zcela odradili.

Například na tomto videu je názorně vidět, jak lze pomocí vložky TimeSert snadno opravit závit v bloku motoru z vozu Honda Civic.

  • Recoil - Key Locking (v ČR běžně nedostupný, je ale vidět v testu níže a uvádím jej pouze pro úplnost)
  • BigSert (v ČR běžně nedostupný, je ale vidět v testu níže a uvádím jej pouze pro úplnost)

Další známé profesionální opravy:

  • Šteft neboli oprava pomocí závitové tyče, kdy se o stupeň zvětší závit a použije závitová tyč. Např. v případě poškozeného závitu M10 je potřeba udělat závit M12, což může při menším množství okolního „masa“ na dílu znamenat problém. Natož pak, když jsme omezení velikostí otvoru součásti, kterou chceme přichytit a závitová tyč musí mít pak dvě velikosti, tedy část např. M10 kvůli otvoru např. u vodící kladky a druhá část M12, která se zašroubuje do bloku motoru, tím spíše pokud pak chceme navíc ještě použít stoupání závitu 1.25 a ne klasicky 1.5. Sice existuje i závit M11 a sehnat potřebné závitníky, natož se stoupáním závitu 1.25 je pak skoro nemožné.
  • Standardní závitová vložka jejíž výhoda je, že ji zvládne vyrobit každý soustružník a nebo se dají zakoupit na netu i hotové. Pak již spíše nevýhody pokud se nejedná o závitovou vložku se standardním stoupáním závitu 1.5. Dále je nutné, aby měla potřebnou pevnost, čili je potřeba ji utočit z dostatečně tvrdého materiálu a také se nedá vyrobit tak, aby vnější závit kopíroval ten vnitřní, jako v případě závitové vložky TimeSert, čili musí být již podstatně hrubší. Navíc, jak jsem zjistil soustružníci běžně nemají ani závitníky se stoupáním závitu 1.25 a běžně mají pouze 1.5. V případě, že máte okolního „masa“ na opravovaném dílu málo, je také velké riziko i odlomení celého kusu materiálu z opravovaného dílu, právě díky zeslabení při odvrtání na větší průměr šroubu, natož pak v případě namáhání šroubového spoje, nebo požadavku na velký utahovací moment.

Závěrem velmi výmluvný test profi opravných sad závitů, kde vítěz rozhodně překvapí.

Pokud se vám tedy stane, že se vám podaří na svém voze strhnou závit, není potřeba věšet hlavu, nebo hned kupovat nový díl, ale stačí jej mnohdy snadno opravit některým z výše uvedených možností ;-)