Stavění, budování, úpravy a různé kutilské počinky...

[Metuzalem]

Radku, vyspárované je to pěkně, už to nevylepšuj Stejně tě ten barák přežije, ať s tím (ne)uděláš cokoliv

[clay]

Jo jo, tyhle starý baráky chtěj jen takovou péči, aby se jim dál dobře žilo. Vždy jen malou změnu a počkat co to s ním udělá, jestli to rozdejchá. Nevím jak stará je naše chalupa, ale našel jsem ji na mapách z II. vojenského mapování CK Rakouska (1848?). A učíme se s ní sžívat, aby nás přežila.
Jen drobná změna užití (z maštale je koupelna a ložnice) se projeví. Ale ne hned při víkendových pobytech, ale až po té, kdy nás donutil covid být na chalupě celoročně.

[sima]

Kluci věčně mladí aneb ještě snad přesněji forever young děkuji, jsem spokojen a bavilo mě to, už přemýšlím o další takové akci, jen ze severní strany baráku, která je horší než ty ostatní, jak se říká "strana od hnoje" ale nejspíš dostanou přednost jiné akce, taky nejen chalupářské a stavebního rázu, jo a máte pravdu, shodujem se, impregnovat to nebudu, na 99 % ne, díky za utvrzení! Ještě počkám, spíše ze zvědavosti, na vyjádření výrobce, ale to je tak vše.
Mílo a spol, je to tak, u mě tyhle postřehy začly vlastně velice brzy. Už jako malý živě pamatuji rady mého otce (a to nebyl žádný chalupář, baráčník, pocházel ze starého městského činžáku, či snad dokonce stavitel, to až později, kdy postavil hodně i sám novou chatu, teda byl to regulérně dům...) jeho tchánovi, mému dědovi, který byl tehdy už v penzi "dědo proboha nezabíjejte tu chalupu, tu dřevěnou funkční pěknou podlahu linem, to bude peklo..." a děda děsně tvrdá hlava, ale jinak moc hodný člověk, zabil a zabil tím postupně celý starý barák, který byl z vepřovic, asi celý z vepřovic, ale tj jedno a izolace víme jaká se dělala, mnohdy žádná, prostě starý barák. To by nevadilo, barák do té doby fungoval, žilo se v něm příjemně, jenomže s časem se velice rychle začlo projevovat ono skvělé lino. Už ani nevím, jestli byl impuls od naší babičky, že se to bude lépe udržovat, vytírat, což je samozřejmě hodně špatný důvod a i dosti nesmyslný, to vážně už nevím. Na každý pád se podlaha začla docela rychle zvedat, vlnit, s léty dalšími to začlo být dosti tristní, možná tomu dala poslední ránu nová omítka, ta původní beztak víc dýchala. Ve finále jsme chodili po podlaze jak čápi, přeháním, ale vlny teda hrozivé a co se muselo dít pod tím linem, pod podlahou radši ani nevědět, no pak tam už bydlela sama babička, dlouho teda sama, spousty let a taky tam dožila, to už byla podlaha dosti děsivá. Já za ní sem tam dojížděl už i se svou ženou a chápali jsme jí, že za boha nechce jít nikam "do péče" či k rodině své, prostě domov a tam jí spolu s jejím psíkem bylo nejlépe, i přes její zdravotní potíže, chůze hooodně těžká, nechápu to, ale holt člověk si zvykne na vše a drží se toho svého jediného co jen to jde, až do skonání. Dnes s odstupem obdivuji, že se dokázala dožít devadesátky. To jsem zase odbočil
Nicméně takové zážitky stavebního kotrmelce nezapomeneš, ani jako děcko ne, naopak o to víc se vryjí do paměti, jaké jakékoliv jiné silnější vjemy z dětství.
Tím pádem, když jsme koupili chalupu, tak jsem měl v tomto trochu náskok, i když jsem neuměl ani lžící nahodit maltisko neuměl jsem nic a taky jsem skoro ničemu nerozuměl, jen tak trochu zpovzdálí, trochu mě pomohla stavba naší chalupy kdysi, ale to jsem měl ještě silnou pubertu a jen jsem dělal, co se po mě chtělo, práce mě nevadila, naopak, jen moc jsem nad tím nepřemýšlel, byl jsem jinde a vymýšlel jsem samé ptákoviny, první holky, muzika, hospody, sport nějaký, klasika, ogar z paneláku.
Ale zas pravda, nějaký ten cit pro věc mám-máme i s mou ženou teda a to je dle mě taky důležité, nemusíš být odborník na vše hned, důležité je jít do všeho s rozumem, tak jsme nějak tak nepolíbení chalupářstvím začínali. Vše jen do té doby teoreticky vyčtené, moje žena teda až neuvěřitelná v tomto, ta měla vše rozmýšlené a tisíce fotek a dokumentace nachystané, co budem dělat, až jednou-co kdyby se přeci jen štěstí usmálo a sehnali jsme starý barák na pěkném místě, barák neznetvořený lidovou tvořivostí, nebo aspoň ne nenávratně a ne zcela zásadně.
Clay- to je už slušně stará chalupa, někde jsi to datum z mak už tady psal a já se i tehdy díval na tebou uváděné staré mapy, za to teda moc dík! Neměl jsem o nich do té doby tucha, moc zajímavé a hned se jdu na ně zase podívat, dobrá připomínka. Naše chalupa by měla být z roku 1928, ale taky to nevím stoprocentně, nicméně nejspíš jo. Tak si jen tiše přeji ať se tu ve zdraví a spokojenosti dožijem společně toho jubilea, té stovečky naší chalupy. A ať je tomu i pak, nadále...
Ono se tu vůbec muselo žít dost barvitě a dosti drsně kdysi dávno, přitom ale určitě i krásně. Měli tu kravky, jistě i spousty jiného zvířectva, nevím zda koně apod...louky své okolo, ještě další sad k tomu, který je tu furt, ale už zarostlý, taková docela rarita už řekl bych...scházeli se tu kartářky, vykládání karet, vyvolávání duchů prý i ? no našel jsem a stále jsem viděl (nejen já, po mém upozornění i jiní) opravdu velice jasné obrazce lidských tváří, na omítce přímo nad mou postelí nebo v kachláčích, nedělám si prdel, dost děsivě teda vypadali, tak nevím no, asi tu nějakou tu energii vážně otiskli my to vše samozřejmě postupně odstranili, nové omítky apod...taky se tu schovávali prý partyzáni, přímo v naší chalupě, ale to už může být i lidová tvořivost, nicméně že tu byli, i v této chalupě a zaplatili svůj odpor svým životem, o tom jsou i nějaké kronikářské zmínky.
Moc bych chtěl získat fotky z té doby, z naší chalupy, jak to tu vypadalo, jací lidi tu žili, jak vypadali, muselo to tu být hodně divoké, odřízlé a zarostlé přírodou...slíbil mě to jeden chlapík kdysi, ale bohužel...nicméně Baroňovi co tu žili před námi byli moc oblíbení, Šaman ví i můj soused dnes ví, měli moc rádi děti, vždy měli nějaké ty sladkosti pro ně, nicméně jejich dcera odešla do ameriky, tak prodali asi i ty louky a sad a pak ten barák, nebo tu umřeli, to už vlastně zase nevím tohle mě schází, ty informace, asi se zkusím znovu doptat ještě starousedlíků, ale opravdu těch starších, někteří ti trochu mladší už to trochu plantají jak jsem zjistil a je jim to jedno, jméno jako jméno apod

No mohl bych o tom povídat dlouho, teda psát, povídání mě tak nejde teda nemám zapotřebí mlít furt hubou...
Už se navíc i možná opakuji.
K tématu: Clay-i z maštale musí jít vždy nahoru minimálně sůl, výkvěty její, to znám... jak tam byl jednou dobytek, nevím, jak moc jste to teda přetvořili, jestli nějaké izolace, podkopání spodku či co. Kdyby byly fotky původní stav a přestavba, rád se podívám. Jinak nevím co přesně myslíš, že jste si museli zvykat a že jste to poznali až potom, ale asi si to dokáži představit, jen nevím konkrétně co přesně vás potrápilo. Ono to vše jde i poupravit i to soužití a vůbec to pak ničemu a nikomu nevadí, jde je o zvyk a nevíš pak nic, nepřipadne ti to nijak špatně, pokud teda nebylo stavebně úplně zcela zásadně něco špatně, což u tebe si nemyslím.
Já tu taky po letech váhání udělal rázný krok a vybetonoval jsem podlahu starého chléva, s obavami, ale už to dál takhle nešlo, nedalo se tam rozumně ani chodit a myši každou zimu, spousty vlhkosti, hnilo to tam už, tož jsem vše vyřezal, doslova na kolenách a všemožně všelijak vypáčil, vyšpáral zbytky hnijícího dřeva v hlíně již samotné a spáchal to. Samozřejmě jsem udělal nějaké to odvětrání pod podlahou, s tím jsem si docela vyhrál, šlice do starého betonu skrz odvětrání, který byl v maštali taky a zůstal tu taky. Momentálně je vše jen vyvedeno nad podlahu, teda není vyvedeno ven ze zdi, skrz obavy o namrzání podloží a jiné obavy, jen to mám vše vyvedeno těsně pod střechu, nějak to funguje, tahá to, je to cítit, tvoří se v potrubí i vlhkost, no vyvedu to asi nad střechu a pak uvidím, jestli opravdu i ven zdi. Typické zkoušení, pozorování. Jo, napadla mě samozřejmě nejdřív dřevěná podlaha, ale tu jsem zavrhl, proč ani už nebudu psát, už jsem se rozjel až sám vážně čumím, já chtěl opravdu napsat jen jednu dvě věty a šmytec a číst zde jiné vlákna
Tak Clay zajímá mě tvoje zkušenost, co jste udělali, co jste zažili při covidu apod, když popíšeš budu jen rád, zajímá mě to a hodně teda!

[sima]

Jo a my dnes dokončili rozšíření příjezdu- zídku kamennou, zabralo to celkově tak 2-3 hodiny, včetně svozu a výběru kamenů z naší haldy a včetně vykopání hlíny, jámy z toho vzniklé a jejího převozu. To jsem až čučel, že to šlo tak rychle, inu ve dvou se to lépe táhne a HLAVNĚ má žena má těžkou praxi v dělaní zídek, ta jich vytvořila již pár desítek metrů, je to opravdu znát, ví co a jak, jak začít, jak založit a jak na to, aby to drželo. Z ničeho, teda jasně kameny a hlína, krtince, nic víc.
Tahle neměla být pohledová, osázená skalničkami, tak aby neprorůstala trávou, ale až nás to pak zamrzelo, daleko lepší by bylo s tímo počítat, no uvidíme, třeba to ještě nějak dokážeme přetvořit. Na fotce to tak zase opravdu nevypadá, v reálu je to pěkněji poskládáno a je i vyšší, vidím na ní přímo z okna skoro z postele a je to pěkný pohled, vypadá vyšší, než z fotek, to si až člověk uvědomí kolik je tam navezeno hlíny a beton odpadu.
Pak jsme ještě chvíli vozili dřevo do baráku a pak Díťa odjela, musel do práce a určitě musela i do cvičení, do fitness a nějaké úklidy pak doma, ke kterým se jindy nedostane, protože věčně z práce domů až navečer.
Tak jsem tu sám, v té odlehlosti zde, totální ticho zde teď ve vnitřní kryté terase, až skoro uši bolí, ale krásně teda šel jsem se i za polotmy projít, je to tu vážně magické, pro mě jo, kdo vnímá, cítí to, ten klid, max jen zvuky přírody, z lesa různé...jo teda krásně se tu "dejchá" to teda vážně jo!
To si zase tak říkám, proč já tu vlastně nežiji, nepřizpůsobím tomu vše a nevyseru se na město, no jo, v tomhle jsem vážně furt napůl, zase ty rozdíly žití, bytí mě asi pořád ještě baví, ale je to čím dál horší teda musím říct, ty návraty do města

[Tsakabaru]

no ta zidka je paradni teda!
ten elaborat nahore taky
jeste ze vysedavam u prace a dost se u toho nacekam "az to neco udela"

[sima]

Elaborát je strašný, obsáhlý, já za to ale nemůžu, chci napsat jen pár slov a pak mě ruce na klávesnici začnou sami ujíždět a klouzat
Ale jsem rád, že to někdo tu ještě dává, ty máš holt tu výhodu při té tvé práci, tak by jsi měl vlastně být rád, že ti krátím dlouhou chvíli!
Tvl teď opravdu po dlouhé době koukám a příspěvků mám 24 428 neee, to snad ani neni možné, tvl kde se to číslo tady vzalo a jako ode mě vše? a to ještě takových mnohdy silně košatých příspěvků

[Tsakabaru]

no vydat te knizne, tak ma ikea po byznysu

[sima]

Tvl kdyby jen Ikea, taky Harry Potter, bible, všichni by šli od válu.

[Tsakabaru]

[hamoun]

Parádní zeď..fakt super!

[VDC]

Šímo, Klostermanne, krásná zídka !!

[petr]

Símo ty ses rozjel nejen ve psaní ale i na baráku jedeš jak drak, paráda

[sima]

Šímo, Klostermanne, krásná zídka !!

Klostermann
Já už teda mlčím
Edit: děkuji za pochvalu mini zídky a že jste to někteří snad i dočetli

[VDC]

Mám teď časovou mezeru v budování základových konstrukcí, anžto potřebuju, aby ta hotová část trochu vyzrála a získala únosnost, než začnu kopat sousední. Nemám prostor dělat další na druhém konci, jak by se to správně mělo. Tak jsem místo toho minulej tejden dodělával nějaký jiný resty. Viktorce vejfuk, olej, ségře porazit smrk na zahradě, Sasimu vyměnit zadní tlumiče na Outbacku a podobný kraviny. Od kolegyně odvézt nějaký rozebraný skříně, co jsem slíbil, že si vezmu na šalung, pařezy z břečťanu do sběrňáku. Od Sasiho přivézt palety.

Ale taky sehnat nějaký železo do betonu. A to se mi ve čtvrtek hezky podařilo v oblíbené sběrně, kde nakupuje občas i Podvlada a už jsem tam nakupoval roxory na podzim.
Pán sice krčil rameny, že tam asi nic moc nebude, když jsem se ho po příjezdu ptal, jestli tam něco má. Ale nakonec to byl lov úspěšný a přivezl jsem tam odsud krásných 110 kg roxorů, převážně v tloušťce 12 mm, které právě potřebuji. A jen s minimem ohybů. Takže paráda !!

.
Taky jsem tam měl hromadu šutrů na rozbití. Tak jsem si, inspirován foxovou informací o znovuvydání alba Sepultury, pustil Sepulturu, vzal bicí nástroje, palici a kladivo a dezintegroval jsem cca 380 kg šutrů. Časově to vychází zrubna na metrák za hodinu.

.
Zásoby připraveného kameniva do betonu se tím rozrostly na několik tun.

.
A včera odpoledne jsem měl takový zhruba dvouhodinový časový prostor, který jsem potřeboval vyplnit. Nějakou takovou tichou odpolední nedělní činnosti. Tak jsem šel jen tak zlehka nabírat šutry kátrovací lopatou dopředu před barák. No a bez nějakýho velkýho snažení jsem zase vygeneroval další 4 metráky šutrů.


Říkejte mi Stoneman

[puschpull]

Neuvěřitelná aktivita.