Tak jsem se odhodlal. Zítra vezu auto do Subaru na přestavbu setrvačníku. Jelikož se dá k uvedené problematice najít omezené množství informací, chtěl bych odstartovat miniseriál, doufejme s dobrým koncem. Snad pomůže těm, kteří jsou ve stejné slepé uličce s dvouhm. setrvačníkem Valeo. Taky díky uživatelům Hamoun, Klimat, kteří tady ve vláknu přeci jenom nějaké (vesměs kladné) zkušenosti sdíleli. Shrnutí k dnešnímu dni: - při koupi auta v 90 tkm (teor.) se setrvačník už ozýval. Zpočátku hlavně při rozjezdu bez plynu, nebo podtočení motoru. Zvuk je známý pískot, neboli štěbetání vrabců. - s postupem času se pískot ozývá také při pouhém přidání plynu z přechodu z volnoběhu. - při pomalé jízdě je slyšet hlavně při změně otáček a jízdě pod 1000 otáček (např. popojíždění na parkovišti apod. - hlučnost stoupá s venkovní teplotou. V létě se v podstatě nelze rozjet bez pískání…jedině s velmi citlivým přidáním plynu. - přibližně od 130 tkm se už zvukový projev setrvačníku nezhoršuje… - spojka samotná stále funguje dobře až do aktuálních 162 tkm. Přesná v záběru, bez škubání, decentní po přeřazení, s jemným dávkováním a bez jakéhokoliv zápachu po náročnějším rozjezdu. Myslím, že by 200 tkm dala. - v poslední době se mě začalo zastudena ozývat vypínací ložisko, což byl jeden z hlavních impulzů k výměně. - v ofiko Subaru mě přestavbu na jednoduchý set z forestera víceméně doporučili, s tím, jak už tady zaznělo, že se může v určitých otáčkách zvýšit hlučnost. Musím to risknout, jiná cesta není. - odhadovaná cena je kolem 22 000,- Kč. Je to raketa… to se musí říct. Chtěl bych zkusit nějaký projev dobré vůle a dostat třeba trochu slevu. - do rychlosti 180 km/hod se neprojevují žádné vibrace, hluk apod. Snad jen od 100 do 110 přechází takové tlumené hučení…ale pro „normálního uživatele“ nepozorovatelné. Nad 180 jsem snad ještě nejel.

…musím říct, že jsem byl připravený na vše, ale toto jsem nečekal…

Bylo to hotové druhý den. Na obrázku je rozpis dílů a ceny. Ta cena, no to je raketa. Nicméně, počítal jsem s tím už od koupi auta před více než třemi roky. Možná by šlo sehnat setrvačník levněji, ale v tomto případě si radši připlatím za klid. Takže zde jsou moje pozorování za těch pár km co jsem najel:

- zaplatil jsem tu raketu a sedl do auta. Nechal jsem otevřený dveře a nastartoval. Obešlo se to bez obyvklého písknutí. Motor běžel na standartních 1500 rpm a vlbec nic se nedělo. Žádná změna. Taky jsem nic neobvyklého nečekal. Přidání plynu a protůrování motoru se opět obešlo bez písknutí, ale jinak nic co by naznačovalo změnu pod kapotou.

- pak jsem šlápnul na spojku, abych zařadil….a málem jsem prošlápl podlahu, jak ta spojka jde lehko. Předtím to bylo jak v traktoru a teď…myslím že jsem ještě nejel v autě, kde by šla spojka lehčeji. Až mě to bylo nepříjemné, jestli se vůbec vrátí

- no nicméně jsem se uspěšně rozjel. Vypnul jsem rádio, abych poslouchal to vibrování a podobně…a ono nic. To auto jede jako kdyby se nic nezměnilo. Najel jsem na dálnici, rozjel to na 140 a poslouchal…. nic! Vůbec žádná změna. Zkoušel jsem prudké brzdění motorem, plný plyn, vyřadit. Žádná změna. Zatím jsem nadšen.

- rozjezdy… tady je to jaksi znát. Když pominu to, jak jde spojka lehce, tak bere o něco víc nahoře. Hůře se rozeznává okamžik, kdy začne brát. Nemůžu, jak před přestavbou, prostě přidat plyn a pustit spojku jak v zetoru. Lze postřehnout vrnění ve spojkovém pedálu, když auto držím na spojce.

- řazení… žádná změna

- volnoběh… zmizelo chroustání, které bylo slyšet když jsem vypnul rádio a klimatizaci. Takové tiché šrotování štěrku. Je ticho. Volnoběžné otáčky jsou stejné, motor nechcípá jak se objevovalo v některých diskuzích (kvůli menší hmotnosti setrvačníku).

- při nešikovném zařazení, např. dvojky ve vetších otáčkách, nebo spíš při větší změně tahu při řazení - ale nepovedeném, např. když si rychle rozmyslíte, že do té křižovatky přece jen najedete, lze zaslechnout vymezení vůlí v hnacím ústrojí. Předtím se to asi utlumilo v pružinách dvouhmoty.

- parkování… luxus. Žádný pískání. Prostě si jen hrajete se spojkou a plynem.

Možná řeknete, že se hodně rozepisuju a prožívám to, ale chtěl bych, aby to bylo dohledatelné, protože ty informace chybí. Uvidíme dál …seriál je na pokračování

Nechal jsem si všechny díly hodit do kufru. Dnes jsem se na to zběžně díval. Pokud to dám, tak to o víkendu nafotím. A na setrvák půjdu s flexou. Všude je prach ze spojkovýho obložení. V tomto případě to nejsou saze jako v turbu, kde lze předpokládat jakousi mazací schopnost, ale tvrdý prach který se asi s dílama kde se něco pohybuje, nebude moc kamarádit. Z tohoto pohledu by tvrzení o pronikání prachu do setrvačníku a tím způsobený hluk dávalo smysl. Fotky budou třeba v dalším dílu! Následující zkoumání bylo zběžné a v podstatě skoro pouze vizuální…

Vypínací ložisko: - to má hodně dost. Když ho roztočím, tak chrastí. Auto má najeto 162 tkm „plus“. Jinak vizuálně v pořádku. Totálně obalené prachem ze spojky.

Spojková lamela: - vypadá dost dobře. k nýtů zbývá asi 1 mm. Žádné známky poškození. Rovnoměrně sjeté obložení.

Přítlačák: - také vizuálně v pořádku. Lamely pružin v místě kontaktu s vypínacím ložiskem žádné známky opotřebení, pouze lesklá plocha. - třecí plocha lesklá, bez trhlinek a zabarvení.

Setrvačník (bonbónek): - kupodivu vizuálně v pořádku. Ozubený věnec startéru v pohodě. Ložisko setrvačníku má jednoznačně příznaky pittingu, v určitých místech zadrhává. - třecí plocha opět v pořádku. - dvě hmoty. Ano, zde je příčina. Pohybují se vůči sobě v úhlu asi 5° a na konci vrznou. v podstatě se dá říct, že je to vůči sobě „vyklochtaný“. Jsem zvědavý, až na něj příjdu s flexou

Zkusím časem nafotit a natočit.

Tak a tady je video opotřebeného a pískajícího setrvačníku. http://www.youtube.com/watch?v=fvA6yC7JeQA

Možná poslední nebo přeposlední díl.. Shrnutí dojmů po týdnu a něco:

- ano, je to poznat. Konkrétně při práci se spojkou. Je teď taková „subarová“. Tzn. náročnější na ovládání. Není ji možné prostě pustit, resp. je, ale doprovází to cuknutí. Toto dvouhmota spolehlivě žehlila. - také je občas možné postřehnout klasické subarácké zacukání při rozjezdu. - celkově by se dalo říct, že nyní je nutné se na spojku o něco víc soustředit, než s dvouhmotou. Tam bylo řazení i rozjezdy prostě automatické a bez nutnosti se na to jakkoliv soustředit. - nabyl jsem dojmu, že ovládání spojky byl hlavní důvod, proč subaru začalo dvouhmoty používat, protože co se týká vibrací, tak jsem nezaznamenal změny. - jediná možná, snad subjektivní, změna co se týče chování motoru jsou rozpoznatelné vibrace na volnoběh. Nevím, jestli to tam bylo i před tím, ale volnoběžné otáčky jsou hodně malé a i při nepatrném zvýšení otáček vibrace zmizí. Ale říkám, je to v mezích tolerance ale myslím, že právě na volnoběh by se dalo mluvit o jistém navýšení vibrací motoru.

Suma sumárum to zatím vypadá dobře, ani v nejmenším nelituju výměny. Odměnou je, že při parkování nemusím hlídat plyn abych si neutrhl ostudu pískáním a manželka se nyní nerozjíždí za otravného pískotu

Další díl pravidelné rubriky „Z komára velblouda“:

Rozebral jsem tu věc. Díky Alsovi jsem nemusel brát do ruky flexu. Stačí vycvaknout segerovku a stáhnout druhou hmotu s ložiskem z čepu. Uvnitř na mě čekala hvězdná brána. Fakt jsem nečekal, že je to řešené takto jako houpačka. Uvnitř samozřejmě spousta spojkového prachu. Vyfoukal jsem to (nedělat v uzavřeném prostoru!) a po vrzání ani památky. Co se týká nových zjištění, popíšu v dalším dílu s videem.

Uff, tak doufejme alespoň předposlední díl… ::-DD:

Zde je druhé video rozebraného setrvačníku:

Video

Pár informací: - „druhá hmota“ s třecí plochou spojky je uložená na ložisku a na osmi tlumících elementech, jak je vidět na fotkách - čepy , které zapadají do ok tlumících patron dále také vedou plastové mezikruží, které je spojeno se systémem plechových lamel (opět viditelné na fotkách) - v plechových lamelách jsou někde i pevné dorazy - pokud se druhá hmota nasadí pouze na kraj tak, že čepy nezapadnou do toho plastu, tak je vidět, že na tlumících patronách má třecí kotouč obrovský rozkmit neslučitelný s běžným provozem (bylo by to jak autíčko na gumě) - zde si myslím, že už je chyba - pokud se setrvačník správně sesadí, tak čepy zapadnou i do plastu (mimochodem plastové kapsy jsou také vymačkané) a tím pádem se systém nastaví na dorazy (odhadem +/- 5°) a zároveň systém lamel poskytné určité tlumení třením (popravdě dost velké) - bohužel v tomto případě je tlumení tak velké - resp. síla pružin v tlumicích patronách tak malá, že v podstatě druhá hmota drží na dorazech a je možné s ní rotovat rukou od dorazu na doraz aniž by pružiny jakkoliv vymezovaly polohu obou kotoučů vůči sobě - z tohoto mě vyplývá (anebo jsem upně mimo), že můj slavný setrvačník byl po 160 tkm (a mnohem dříve) naprosto nefunkční!! - jediné co se stalo, když motor zabral do spojky bylo to, že se třecí kotouč narazil na doraz a to bylo vše.

Což je šokující zjištení hodné titulku v Blesku! ::-DD:

Jediné, co mě napadá - možná ty dorazy, které považuju za pevné, nejsou dorazy, ale teprve začátek pracovní výchylky. Tzn. že nejsem schopen vyvinout v polních podmínkách takový moment na setrvačník, jaký vyvine motor (což 186 Nm jsem samozřejmě nedal). Ale dorazy jsou tak „tvrdé“, že si nedokážu představit, že by to šlo otočit dál - zkoušel jsem to přes páku. Nehledě na to, že ta obrovská výchylka, která je vidět na začátku videa, je snadno proveditelná tahem jedné ruky pokud čepy nezapadnou do plastu. Nedokážu si představit, že by to v provozu bylo na takto měkkých pružinách. Proto usuzuju, že pružiny jsou už naprosto nefunkční. Nicméně nevylučuju fakt, že můžu fatálně mýlit… :826: Nedělá tady někdo ve Valeu, že nám to objasnil? ::-DD: