Cesta do práce...

[romull]

Jirka námořnickej to myslím pěkně shrnul

Přesně tak, každý má jiné priority. Tady jezdí baby 80 km do Rakouska a 80 km zpět, tak se jebou ve fabrice, ale mají 40 čistého a 14 platů. Kde to tady ženská s učňákem vydělá? Spousta z nich jsou samoživitelky a 3 měsíce v zimě sedí doma na Rakouské podpoře a když vydrží dostatečně dlouho, tak budou brát i Rakouský důchod. Co vím, tak ty první tam jsou už 9 let

[cleo]

Jak píšete, je to o prioritách.
Já dojíždím celej život, nikdy jsem neměl práci v místě bydliště.
Hned po vojně jsem dojížděl 12 let na šachtu asi 25km, samozřejmě autobusem, poslední 4 roky autem.
Pak jsem měl asi 5 let práci v Praze. Ze začátku jsem tam měl ubytování, ale pak jsem začal dojíždět, jak jinak než autobusem, asi 80km. To byla rasovina, v 6 ráno jsem odjížděl a v 6 večer se vracel. Záživný to bylo hlavně v zimě, autobusáci netopili, to byl masakr. Ale měl jsem práci.
No a když jsem si našel flek u hasičů, nastoupil jsem do Říčan a protože denně dojíždět z Mostu byl nesmysl, tak jsem spal v kanceláři a jezdil domů na víkend. To jsem vydržel 5 let a našel si ruinu v Kroučové, požádal o přeložení na Kladno a od té doby, myslím, že je to už 19 rok, dojíždím denně autem 33km.
Takže mě dojíždět za prací přijde úplně normální, ale třeba jsem nenormální .

[VDC]

Jirka to vystihl dokonale, to se dá jenom podepsat.

Já to samozřejmě vidím taky tak, že je to poměrně daleko, ale kolik lidí denně hopsá hodinu ráno a hodinu odpoledne po Jižní spojce a nikdo se nad tím nepozastaví... A to bych nikdy, nikdy nebyl ochoten zažívat. Radši hodinu a půl řídit, než hodinu popojíždět v koloně.

Já jsem dojížděl celej život. Samozřejmě kousíčky ve srovnání s tím, co plánuje Wunti.
Nejdál jsem dojížděl 25 km z mého exbaráku. A když se to jezdí denně, tak to člověku nepřijde zdaleka tak daleko, jako když tam teď jedu čas od času. Člověk tu vzdálenost přestane vnímat.
Podle mě je důležitější než vzdálenost, jaká je do bydliště cesta. Aby to fakt nebylo po nějakejch trojkách a nebo aby to nebylo 60 km přes celou Prahu. To je horší, než ty silnice 3. Třídy.
A pak je fakt důležitý, co smradi. Jak velká pakárna bude jim zajistit nějaký aktivity.

Když jsme kdysi koupili barák s exchotí, tak Viktorce byly 4. Vůbec jsme tenkrát nepřemejšleli, co ona. Byli jsme mladí, zasnění a nenapadlo nás to.
Barák je v krásný vsi, kde je 100 obyvatel a končí tam silnice. Takže pro nás to byl ráj,
Pro Viktorku peklo. Trefili jsme se do údobí, kdy děti, co tam vyrostly, ještě neměly vlastní děti a Viktorka tam neměla vůbec žádný kamarády. A to bylo pěkně na hovno.
Dneska je to tam paráda. Dětí je tam jako smetí. Ale Viktorka zdrhala do města co to šlo a asi od 16 fakticky žije v Plzni.

Co se mě týče, tak po těch 12 letech, už jsem domestikovanej v Plzni. Jsem s tím smířenej, život to tak přinesl, Zdeňka by mimo Plzeň nešla. Ale vždycky budu srdcem vesničan.

Funguju ve městě jenom díky tomu, že ráno dojedu do dílny a večer domů a teď už ani nemusím na žádný zkurvený sobotní procházky po nábřeží, když mám noční a nemůžu nikam ven a můžu bejt na baráku.
Takže život ve městě mi přináší akorát tu výhodu, že si můžu jet v neděli v 7 večer koupit maltu.
Ale tuhle výhodu bych klidně oželel a kdybych si měl vybírat, tak bych zase sáhnul po vsi a po dojíždění. Život ve městě v mých očích nemá žádný výhody, kromě těch dostupných aktivit pro děti, když jsou malý.

[OndraH]

Já dojíždím do práce a zpátky 150km denně, z toho cca 17km po dálnici, zbytek "okresky" Jedna cesta mi obvykle zabere 1:10 - 1:15 hod.
Jako nějakej velkej vopruz mi to nepřijde, ale tohle je hodně individuální. Patřím mezi těch několik šťastlivců, kteří mají placenou i cestu do práce(výkon práce mám z domova) takže časové hledisko mě netrápí a auto je služební. To samozřejmě tu rovnici značně ovlivňuje, kdybych cestu placenou neměl a jezdil to za svoje, tak bych se na to nejspíš vykašlal. Takže za mě si dojíždení 70km dovedu úplně v klidu představit, ale je rozhodující spočítat náklady a všechna pro/proti.
Jinak platí to co napsal námořník a VDC, s jejich příspěvky se ztotožňuju.

[OK2MDK]

Ahoj,

Vzbudilo mi to vzpomínku, kdy se dva spolužáci na VUT bavili jak dlouho dojíždí - Břeclav Technologický park (sever brna) trvalo stejně dlouho jako Modřice - TEchnoPark Rozdíl ve vzdálenosti markantní.

A já bych do rovnice ještě přidal jaký je vztah ke kolegům - stou vzdáleností se komplikují společné akce typu kolo/hospoda/ výlety atd

A proto, jsem dojíždění 15km vyměnil za 5km i za cenu že se stanu "Metlařem" (Místní pochopí :D )

[mirekst]

Ještě bych k tomu zvažování přidal další dva body, dříve nezmíněné

1/ Čas. To co se jeví teď jako báječné (=život na vesnici s dojížděním) se může jevit v 65 letech jako peklo (= život na vesnici, kde nejsou doktoři, jenom jeden předražený obchod kde celkem nic nemají kromě piva a sušenek, děti jsou dávno pryč a pro všechny kolem jsem náplava). Ztráta ŘP krátce po šedesátce kvůli problémům s očima není nic ojedinělého.
2/ Vzdálenost nejen do práce, ale i ke zbytku nejbližší rodiny (rodiče, prarodiče, sourozenci a jejich rodiny). To je ale obecný pojem, který je potřeba vzít do úvahy při každém přestěhování. Dojíždět pomoci mamince s nákupy nebo k doktorovi - dnes neexistuje, za pár let třeba nezbytnost.

Za mě: Dojíždět hodinu tam a hodinu zpátky je moc, do toho bych nešel. Čas je jedna z věcí, které se nedají nijak nastavit nebo nahradit.

[wunti]

Zdravím vás všechny a moc děkuji za příspěvky - opravdu ve mne budíte pocit, že jsou tady lidé na správném místě. Z každého příspěvku si něco odnáším.
Každý na to nahlíží po svém - rozum, srdce, finanční stránka, dostupnost zdravotnictví ... vše samozřejmě vnímám a dělám si nějaký obrázek a vaše postřehy jsou ku prospěchu.... moc děkuji

Odpověď pro Jackylle: Místo je vlastně "nízký Jeseník"

Tzn: členění trasy je cca - 30 km okresky,
poté nájezd na Silnici I.třídy (max.rychlost 110 km/h) - cca 30 km
pak sjezd na dálnici a až ke kanclu asi 7 km
Rychlostní "erzetu" jsem ještě nejel, ale určitě bude v plánu. Momentálně vycházím pouze z google mapy - 68,7 km za 59 minut a mohu říci, že vždy jezdím nad limit povolené rychlosti - takže věřím, že se pod 50 minut dostanu

Co se týká myšlenky změny bydlení - je to spíše z hlavy mé ženy ... takže v tomhle směru by rozbroje v domácnosti být neměly )

Vyžití dětí: nějaké sportovní vyžití v obci je + asi kolem 10 km jsou další větší "obce" ... Malá zatím chodí pouze na tenis - takže formovat se v tomhle směru ještě dají
Samozřejmě ve srovnání s možnostmi ve městě je to tristní, ale výhody nevýhody tady již nějaké padly.

Poslední dobrý postřeh od mirekst - samozřejmě jsme doma řešili i lékařskou dostupnost nejen pro nás ale i pro děti - na druhou stranu samozřejmě k lékaři nebudu jezdit do Ostravy, ale vidím to spíš na nemocnici a lékaře v Opavě - takže i na stará kolena se nejeví dojezd busem, do města vzdáleného 30 km, nikterak děsivý. I dnes když valím z domu na fakultku jedu cca 20 minut.

Jsem rád, že vás téma baví...klidně pokračujte a já se budu snažit aktualizovat - pokud bude čím

[RadekN]

Ještě bych k tomu zvažování přidal další dva body, dříve nezmíněné

1/ Čas. To co se jeví teď jako báječné (=život na vesnici s dojížděním) se může jevit v 65 letech jako peklo (= život na vesnici, kde nejsou doktoři, jenom jeden předražený obchod kde celkem nic nemají kromě piva a sušenek, děti jsou dávno pryč a pro všechny kolem jsem náplava). Ztráta ŘP krátce po šedesátce kvůli problémům s očima není nic ojedinělého.
2/ Vzdálenost nejen do práce, ale i ke zbytku nejbližší rodiny (rodiče, prarodiče, sourozenci a jejich rodiny). To je ale obecný pojem, který je potřeba vzít …

Nad prvním bodem jsem dlouho přemýšlel při výběru baráku a dospěl jsem k názoru, že je nereálné vybrat bydlení tak, aby vyhovovalo velikostně, dispozičně a lokalitou 30 letým lidem a pak těm stejným lidem o 35 let později. Kloním se spíš k myšlence na stáří náš barák prodat a postavit si přízemní dřevostavbu někde na rovině tak, aby to vyhovalo dvěma důchodcům .

[spm]

Já třeba tajně doufám, že než zestárnu, tak z tý mojí vesnice bude Praha a za strašný peníze to prodám a dožiju na Bahamách Zatím to jde správným směrem, pač podle posledního odhadu kvůli refinancování, co mám týden doma, mi za těch 5 let stoupla cena nemovitosti skoro o 100%

[VDC]

Stran té lékařské péče. Dneska je to hodně zjednodušený díky ereceptům. Ani člověk 65+ nepotřebuje lézt imrvere k doktoru, ale potřebuje častěji napsat nějaké pravidelně užívané medikamenty. To se dneska snadno řeší. Zavoláš obvoďákovi, on ti pošle erecept a vyzvedneš si to v místě. To dřív nebylo.
Samozřejmě vždycky je na stole varianta, kterou zmiňuje Radek, na starý kolena to prodat a přesunout se někam blíž k civilizaci.

[PeteBiggy]

Nevyjadřoval jsem se, jelikož neznám a ani tady nemůžeme znát všechny podrobnosti. A ona třeba, ta konkrétní jedna neznámá, může být pro toho konkrétního člověka klíčová, která to jednoznačně přehoupne na jednu či druhou stranu. No a především mám taky pocit, že většina lidí to napsala dost trefně a jak už bylo zmíněno, tak Jirka Námořníků to vystihl úplně přesně, přičemž stručně. Nicméně podle tvé poslední bližší specifikace to je někde v okolí .... ehm.... čistě nezaujatě, já bych neváhal Motorkářský a Subaru ráj!

[romull]

Nad prvním bodem jsem dlouho přemýšlel při výběru baráku a dospěl jsem k názoru, že je nereálné vybrat bydlení tak, aby vyhovovalo velikostně, dispozičně a lokalitou 30 letým lidem a pak těm stejným lidem o 35 let později. Kloním se spíš k myšlence na stáří náš barák prodat a postavit si přízemní dřevostavbu někde na rovině tak, aby to vyhovalo dvěma důchodcům .

Mám podobný sen, jen nechci stavět dřevostavbu, ale koupit celoročně obyvatelnou chatu v místě s dobrou celoroční dopravní obslužností v takovém místě, aby bylo do obchodů i k doktorovi do 10 - 15 km a moc rád dožiji někde v přírodě ..........třeba kousek tady odtud u Dyje je pár takových chatek.

[Augi]

Nad prvním bodem jsem dlouho přemýšlel při výběru baráku a dospěl jsem k názoru, že je nereálné vybrat bydlení tak, aby vyhovovalo velikostně, dispozičně a lokalitou 30 letým lidem a pak těm stejným lidem o 35 let později. Kloním se spíš k myšlence na stáří náš barák prodat a postavit si přízemní dřevostavbu někde na rovině tak, aby to vyhovalo dvěma důchodcům .

Naprosto souhlasím! Jak někdo psal, dům se sice nekupuje na 5 let, ale taky není ho nutné kupovat na celý život (ale pokud to jde, tak je to asi lepší), protože v každé fázi života člověk potřebuje něco jiného. Před půl rokem jsme koupili dům a předtím jsme chodili po prohlídkách, a nejčastější důvod prodeje domu bylo suveréně to, že děti už jsou z domu a tak je pro ně dům příliš velký. Zajímavá alternativa pak taky může být pořídit si dům, který se dá v budoucnu jednoduše upravit na dvougenerační.
Ani já náš _nový_ dům nevidím nutně jako řešení do konce života.

[wunti]

Tak zpátky na stromy. Po důkladné prohlídce stavby - zjištěny celkem rozsáhlé stavební úpravy týkající se krovu, na které finance nebudou stačit :(
Takže to cele padá. Ještě jednou moc všem děkuji.

[hamoun]

kurna .... tak to musi mrzet ... clovek se chysta a nic ..
na druhou stranu, je fajn v takove chvili porad realne uvazovat a nezblaznit se do toho .. coz by se nasledne vymstilo ...

tak .. dalsi uspesne hledani !!!