Tak jsem si to taky sesumíroval. Mladý už dávno nejsem, takže to současné bych asi měl vynechat, ale tak.... chtěl jsem to mít nějak po kupě
Psáno na etapy, najednou bych to asi nedal
MOTORKY:
-Jawa 555 (červená) - první v mém osobním vlastnictví. Ještě před řidičákem. Dovezl jsem si ji domů rozloženou na dvoukoláku. Cena 400 kč, plus 100 kč přední kolo, které v původním "legu" chybělo. Dva týdny jsme pincka s bráchou skládali, tři týdny jezdil, než se mu sekla převodovka.
Pak odstavena do stodoly a po pár měsících prodána za 900 kč. Takže jsem na tom setsakramentsky vydělal a tak nastartoval svůj obchodní um
No, užíval jsem si to do té doby, než jsem zjistil, že to byl jeden z prvních ročníků, který byl posléze velmi ceněný....
-Simson S51 Enduro (červená) - lehce jetá, v super stavu. Měl jsem tam laďák Arrow=brutální výkon! Jak říkal tehdy kámoš, "Petik, to je fakt oheň"
Faktem bylo, že z naší Simákové bandy jezdil suverénně nejlíp. Teda do té doby, než se mi hryznul
Ale rozchodil se, GO jsem nedělal. Jen už nejezdil tak dobře jako dřív.... Na tom jsem balil holky, pojezdil fakt hafo km v okolí. Taková první citová záležitost....
-Jawa 350/639 (červená) - taky docela vymazlená. Po bráchovi, předtím ji od funglovky měl soused.
-Kawasaki ZXR 400 (pro mě netypicky modrá metla) - první motorka, co mi jela přes dvě kila
Stav takový tehdejší "český standard". Tzn. vyválená byla, a možná ne jednou. Za to krásně nalakovaná
Tacho pravděpodobně stáhlé.... Podle toho i sloužila, ale zas tak hrozný to rozhodně nebylo, koneckonců s tím jsem to i kupoval....
-Yamaha YZF 750R (ČBČ trikolóra, víc červená) - velmi málo jetá, motoricky v super stavu. Poslední ročník prodeje, pak už začínaly R6 a R1. Borci ji dovezli z Německa. Poznal jsem, že byla lehlá, ale vypadalo to jen jakože, jak se říká "na plasty". Jinak byla fakt nádherná. Stejně jsem si raději přes kámoše zařídil mechanika, který dělal přímo v Yamaze. Už když jsme tam jeli, tak klasicky říkal, "No jo dovoz, prý jen na plasty, chachá." Jakože zbytečná cesta.... Ale když jsme tam přijeli, tak mu spadla brada. V podstatě se to otočilo o 180°, najednou mě do prodeje skoro tlačil resp. říkal, že v lepším stavu jen těžko seženu. A já byl naopak velmi opatrný. Úplně se mi nezdál předek, byl takový nepatrně nervózní. Mechanik říkal že žádná hrůza a že to je určitě gumou.... No, koupil jsem ji. Ale v zimě, když jsme dělali servis vč. zamýšlené výměny oleje ve vidlích, jsme zjistili, že byly rovnané trubky
No, docela prekérka
Jezdit jsem s tím takhle nechtěl, vidle za rozumnou cenu jsem nesehnal, takže jsme to nakonec překopali na vidle+brzdy z R1. Ale to jsem si na sebe ušil bič, pač to rozhodně nebylo bez komplikací. Samozřejmě to obnášelo třmeny, kotouče, brýle, šikovného soustružníka atd. .... No, každopádně pak byla v super stavu a pokud ji následný majitel (starší pán) někde nerozstřelil, tak to dneska může být velmi zajímavý "old schoool" superbike 90. let
-Aprilia RSV 1000 Mille (ČBČ trikolóra, víc černá) - má první zkušenost s italským inženýrstvím
Plyn open=zááda, plyn close=koule na nádrži, brzdy=stopie....
-Její veličenstvo Benelli TNT Café Racer (zlatá metla) - má první funglovka. Nechal jsem si ji dovézt z GB. Teprve tohle byla ta správná Italka se vším všudy
Neskutečná raketa
Ten tříhrnec=stolová hora N.m., aneb jak zažít bungee jumping při výjezdu z každé zatáčky. Ač měla v uvozovkách pouze 140 koníků, tak si troufám říci, že by smázla většinu těch téměř 200k čtyřhrnků.
Dodnes na ni vzpomínám. Byl to šperk
Měl jsem ji velmi krátce, jen necelý rok a půl. Protože jak už to tak bývá, člověk míní, ženská mění. Aneb slušně řečeno, chtěli jsme začít více cestovat, tak holt musela jít holka do světa....
-KTM 990 SMT, 2 ks (černá s bílou plus oranžové detaily) - další funglovka. Po roce, po reklamačním boji jsem dostal druhou. Co tomu bylo? Už jsem to tu myslím zmiňoval. Prostě když člověk pustil řidítka, tak stahovala na jednu stranu. Doteďka nevím, čím to bylo, myslím, že to neví možná ani továrna KTM, a rozhodně ani mechanik, který tu motorku postupně kompletně rozebral a znovu složil do šroubku.... Řekl bych, že doteďka někomu slouží, resp. byla prodaná jakožto demo bike
Procestoval jsem na ni Evropu křížem krážem, sjezdila většinu z těch 31 zemí Evropy, které jsem navštívil. Překonala něco mezi 300-500 průsmyků (fakt to nejde spočítat).... A mám ji doteď
.... Naprostý univerzál, s mou péčí opticky zánovní, kdežto to stáří a nájezd už prostě holt přece jen znát je....
AUTA:
-Škoda 1000 MB (Myší šeď-takhle zapsáno i v TP
) - r.v. 1968, já to měl někdy na přelomu tisíciletí. Na to, že to už tenkrát byl pěkný veterán, tak to bylo fakt v super stavu. Najeto poctivých 87 tis. km, prakticky bez koroze.... Doteď říkám otci, že kdyby byl co k čemu, tak mě nikdy nenechal takové auto prodat
Mně tehdy bylo nějakých 18-20 let. Začal jsem chodit na výšku, peníze jen z brigád a měl jsem jak motorku (tehdy asi ta Ninja), tak auto. Tzn., že to byl docela problém finančně utáhnout. Každopádně, kdybych to nechal stát ve stodole.... No marné....
-Škoda Felicia 1.3 Mpi 50 kw (stříbrná metla) - auto po rodičích. Prodáno až před narozením první dcery, kdy jsem si řekl, že tohle už asi nebude nejbezpečnější vůz pro rodinu
-Dacia Duster 1.5 Dci 4x4 (bílá) - moje první funglovka mezi pixlama. Moje jediné auto s palivem satanovým. Prodáno po roce a půl s nájezdem nějakých 21 tis. km do Francie. Pak bylo ještě pár Dusterů....
-Peugeot 206c 1.4 55 kw (červená) - Auto koupené v době čekání na objednané XVčko s tím, že pokud se nebude sypat, tak zůstane manželce na mateřské jakožto druhý vůz rodině. Kupované jako 9leté, s poctivým nájezdem 39 tis. km! A kdyby tam nebyla ta záhada se zahříváním motoru, která po cca 7 letech u mně nastala, tak bychom ho pravděpodobně měli doteď. Při prodeji měl najeto stále nízkých, tuším, 92 tis. km a kastle byla prakticky bez rzi. Podotýkám rok 2006, do provozu 2007
-Subaru XV 2.0 4x4, manuál (bílá perla) - A story počínající od XV už tady někteří znáte. Mé první opravdu vysněné auto
A po prvním Dusterovi poslední, které jsem si naobjednal do výroby tak, jak jsem opravdu chtěl a poctivě si na něj půl roku počkal. Do té doby pro mě byla auta plechovky, které měly dvě kola navíc
Tímto autem se můj vztah k čtyřkolovým přemísťovadlům změnil. Samozřejmě to bylo logickým vyústěním toho, že jsem skrz rodinu už nemohl trávit tolik času v sedle motorky.... Prodáno s těžkým srdcem kvůli očekávání druhého potomka, čili skrz malý kufr....
-Subaru Forester XT 2.0 4x4 (černá metla) - Mustad, funglovka z Estonska; jo tohle auto byla pro mě rozpolcená osobnost. Resp. spíš já ve vztahu k němu. Satanské auto; černé jak noc, tři šestky v SPZ. Kupoval jsem jej s tím, že to bylo pro rodinu větší Subaru, k tomu ještě Subaru s X factorem (bo jak to říct) a především za neskutečnou cenovku. Navíc jsem s ním zažil i to dobrodružství, když jsem si jej dovezl po ose ze severu z Estonska, přes 1400 km na jeden zátah po tamních cestách, nějakých 22 hodin jízdy
Od začátku se mi úplně nelíbil, s černou barvou jsem nebyl nějak vnitřně ztotožněn. Ale když jsem v něm seděl, měl jsem rohlík od ucha k uchu. Kára, u které jsem čuchnul k výkonu, který je tak návykový
Doteď nevím, jestli jsem udělal dobře, že jsem jej prodal (i když teda po finanční stránce setsakramensky dobře). Jasně, nedostal bych se k Alfám, ale stejně, Mustad byl jen jeden
To auto jsem jak nenáviděl, tak miloval....
-Alfa Romeo Stelvio 2.0 B-Tech 4x4 280k verze (stříbrná Silvestrone) - dovezeno jako funglovka z Polska. Po prodeji XTčka jsem dlouho tápal. Jo, až Alfa Romeo mi učarovala....
Doteď nechápu, jak můžou prodávat auta s takovými technickými finesami, s takovými materiály, o kterých si můžou jiné automobilky nechat jen zdát či je prodávají u aut x-krát cenově jinde....
-Suzuki Swift 1.2 DualJet Premium hybrid - náhrada za Pažouta. Čili "mama car", ve kterém ovšem prakticky dnes a denně sedím (i) já. Trochu, no vlastně dost, mě mrzí, že to není čtyřkolka. I když vím, že to je stejně jen můj rozmar a ve finále to pro nás je k ho..., no prostě (téměř) k ničemu. Kupováno v době, kdy ta auta nebyla, takže tak trochu podpultovka ze známosti. Bohužel Allgrip v té době byl tehdy u nás prakticky nesehnatelný, tak proto ten dvoukolák. Zvažoval jsem proto dovoz ze Slovenska, kde nějaké byly, ale nakonec jsem se na to vyprdl. Teď, když stávající "ještě čtyřválcový" Swift končí, tak se objevily nějaké 4x4 ve větším počtu i u nás. Tož přemýšlím, zda jít do tohoto, na první pohled ekonomického nesmyslu, či se na to vybodnout....
-Alfa Romeo Stelvio 2.0 Veloce 4x4 280k verze, 2 ks (šedá Vesuvio) - samozřejmě zase funglovky, jeden kus z Maďarska, druhý opět z Polska. Vzhledově, technicky, výbavou naprosto stejné kusy, až na chybějící el. výklopné TZ z fabriky.... To mám v garáži doteď....
K autům více v mém vlákně....
Mezitím samozřejmě bylo i něco, co nebylo na mě napsáno, dále služební auta atp. Takže když ještě pominu takové ty rychlé výměny z různých důvodů, tak počet delší dobu užívaných a zároveň mnou vlastněných motorek byl 8 a z toho jen 2 resp. 3 nové, kdežto u aut je skóre úplně někde jinde. Obzvláště teda v kolonce "nový vůz". No nic, děcka rostou a i tohle mě utvrzuje v tom, že pomalu opět nastane čas, kdy se bude potřeba zase více pověnovat mašinám