Novostavba - rady, tipy, informace

[yeti]

Bez ohledu na cenu a izolační vlastnosti - jaký vliv na zdraví to má, když vdechnete při práci prach z minerální vaty? Co se stane, když když si toho nedej bože kousek vetřete do oka? A jak je to s tou konopnou?

EDIT: Dorovu odpověď jsem si přečetl pozdě :o)

[Doro]

...to vykašleš zas ven a z oka vypláchneš (pokud to dráždí, tak u skelné raději k očaři), co už, tomu se skoro nedá zabránit. V tomto je horší skelná vlna a její polétavý prach (uvnitř je třeba to po práci hned vyvětrat a co nejdříve zakrýt povrch těchto izlací, bo se z toho uvolňuje mikrovlákno). Jiný problém zas je, že i kamenná obsahuje sklo, takže ne kažká ze šutru je jen čistý šutr . Totok sem taky zjistitl až dodatečně, tedy pozdě ....ale to už je řada rokůch z5.
Problémem sou mimo vlastní matroš retardéry hoření (sou i v klávesnici a kryse na stole ), látky proti nasákavosti (pokud to tedy není jen parafín).
Především nevystatovat se tomu trvale a pravidelně, to pak sou ty ochranné pomůcky fakt min. nutnost.

[romull]

Já ti nechtěl rozhodně zvedat tlak!To ani náhodou,myslel jsem,že v pohodě debatujem,tak to beru já.
Taky jsem ti absolutně nechtěl brát tvou víru v tvou volbu izolace!Ne,ne opravdu ne.A tím končím,nebudu tu říkat další plus a mínus toho či onoho.
Nesedí mě vůbec výpočty ceny konopné vaty co uvádíš,ale tj taky jedno,tj už celkem podružné,jde hlavně o technické řešení,volba je na každém.
Chtěl jsem uvádět další věci,ale nemám na to sílu,tedy spíš je to zbytečné a to co jsem slyšel od známých co zateplovali strop- ohledně následného působení vlhkosti a co jsem si také předtím přečetl,poté co …

Úplně v pohodě simo , ono to se mnou nesekne . Ještě malinko do toho vlezu. Já přece nerozporuji difůzi vzdušné vlhkosti, oba výrobky ji mimochodem mají velice podobnou a i když souhlasím s Dorem, že difúzně otevřený systém není to pravé ořechové a třeba u pasivů se používá hlavně tvrdá a difúzně uzavřená PUR pěna, tak je to už cenově zase jinde. Mimochodem ty ceny co se ti nezdají jsou z tebou vloženého odkazu https://www.zatepleni-fasad.eu/tepelna- ... a-izolace/ a přiznám, že jsem celkem valil oči co za to chtějí.

Podle složení jsou to takové modernější otruby , to PUR je mazec .....LEHKÁ POLYURETANOVÁ (PUR) PĚNA SOFT se používá jako tepelně izolační materiál při výstavbě dřevostaveb v USA a Kanadě již řadu let. Je to makromolekulární konstrukční materiál - termoset, na organické bázi. Vzniká vzájemnou exotermní reakcí polyadicí směsi diphenyldiisocyanátu (MDI, komponent B) a směsi vícesytných alkoholů, aktivátorů, katalyzátorů, retardérů hoření a vody (polyol, komponent A). Vlivem chemické reakce a teploty vzniká plynný kysličník uhličitý a pára, které při reakci vytvoří otevřenou buněčnou strukturu. No paráda, i alkoholy tam jsou .

Jinak Doro s vlákny z minerální vaty a jejich pojivy je to jako s kamenným pracem, co vdechneš už nevydechneš a některé firmy tak používají při její montáži respirátory, některé ale ne, to je na volbě každého soudruha. U PUR pěny je to při její aplikaci to samé a bez obleku a přívodu vzduchu do masky to nejde, jakmile začnou tak tě po 20 sekundách pálí oči a dáváš se na ústup. Po reakci se vzduchem a odvětrání prostoru je to už ale o něčem jiném, dýchá se prima, nic se z ní neuvolňuje, nekouše, neškrábe ...... Používá se i v potravinářství, ale nechci tvrdit že je to něco extra zdravého, ale pokud by to bylo nějak moc škodlivý tak by to neprošlo a konkrétně třeba ve státech by na firmě v tomto případě byli schopni vysoudit šílený balík peněz .......

Je to soudruzi jak píše i Doro hlavně o prašulích, ale taky přesvědčení že to opravdu funguje, o tom jak je kdo "zelený" a "přírodní" a podle toho volíme . Já sice nejsem ani přísně zelený ani žádný opačný exterémista a tak mojí prioritou byly prašule a to jak funguje to co za ně dostanu ......a ruku na srdce, viděli jste už někdy třeba mrazák zaizolovaný konopím nebo minerální vatou?

[sima]

Romulle já dal skrz ceny odkaz TENTO!A ne ten co uvádíš,můžeš se podívat zpět,pak je jasné proč se nesejdem,ty jsi si vybral nějaké drahé panely či co,no tj teď už jedno.
http://bioizol.eu/ceniky
No a tu jsme hned na ceně 500-600 kč/m2 u dvacítky vaty a ne na 3-4000 za metr.A tj sakra rozdíl.Netvrdím,že je to nejlevnější a nejlepší způsob,jen uvádím ceny na pravou míru,narovnávám je do reality,toť vše,dál to nemá už opravdu cenu řešit ve stylu kolikátku vatu bych musel položit,ať to izoluje jak pěna atd atd...
Moderní otruby-myslíš spíš plevy bych i znova bral,na půlce baráku jsem je dá se říct musel odstranit a na druhé je mám a musím říct,že fungují skvěle,nikde se nic nesráží,dole topím,nahoře ne,vše dýchá a nevlhne,nehnije,prostě zásyp nad stropem a funguje to už 100 let.A to tam navíc slušně zatékalo nějaký ten rok!!!Dokonce jsou lidi co je opět do domu dávají,když nemají novostavbu a nechtějí barák "zabít",zaklopit a nepropustně uzavřít. Na starý dům byly ideální,nic nehnihlo,nevlhlo,když se tam dostala vlhkost havárií čimkoliv,tak to zase proschlo a bylo,to s tou pěnou to potom bude větší sranda.Je jasné,že plevy izolují z pohledu moderních materiálů špatně a nedá si je člověk do novostavby,neplést to dohromady,to netvrdím.
Já teď taky řeším a mám trochu obavy z nových omítek na chalupě,ještě nejsem plně rozhodnut.Opět na novostavbě bych tak těžké dilema neměl.
Ty ale Doro nepsal,cituji tě:
difúzně otevřený systém není to pravé ořechové.Doro psal spíš v opačném stylu,cituji:
V závěru pochopíte, že dif. uzavřený systém nemá budoucnost (a to žádnou!).
Ono ani jeden extrém nebude pro mě,ale to je jen můj konkrétní případ a já chápu,že každý má jiné požadavky a představy a je to hodně boj s penězma,pak člověk volí i víc škodlivé věci,dneska jsou toho plné sklady a v podstatě chemie je až na vyjímky ve všem,jde jen o její množství a použití,aplikaci,tam jsou rozdíly velké.
Mimochodem yeti se ptal na práci s vatou:já jednou použil vatu,byla nějaká víc spešl,že neměla kousat a píchat dráždit a snad i lépe izolovat a být propustnější,ale čísla si už napamatuji,ani značku vatu,když tak dohledám,není problém.A opravdu musím říct,že jsem jí řezal a dělal s ní celý den a nevěděl jsem i ničem,ne aspoň povrchově,že by mě něco vadilo,žralo,kousalo,měl jsem i roubík,ale pak jsem ho klasicky zahodil,zavazel mě.

[romull]

Dovolím si přetisknout namátkou co jsem prošel a pročetl:
https://www.zatepleni-fasad.eu/tepelna- ... a-izolace/

sima: ten nahoře byl opravdu tvůj odkaz, já se s ničím nehledal....... 200 mm konopí je dobrý třeba do chaluy na rekreaci, ale ne do domu ve kterém chci trvale bydlet, do toho bych jí musel dát půl metru aby to mělo odpovídající efekt, ale to bychom byli zase na začátku..... co použít, za kolik, jak, proč ..... a to nemá smyl. Každému co jeho jest, jak se říká..... Já spravoval taky víc jak stoletou chalupu a povedlo se mi ji totálně zbavit vlhkosti, a to tam lezla do zdí i metr nad podlahy. Teď je sucho, podlahy, zdi i stropy zateplený tak jak jsem si spočítal že je potřeba a jelikož jsem si nechtěl ubýrat vnitřní prostor ani platit nesmysl, tak jsem použil co jsem použil a to že jsem barák utěsnil jak Noe archu je super a kdyby tomu tak nebylo tak jsem nasranej jak brigadýr, jelikož nehodlám za elektriku na topení zaplatit víc jak 6 000 ročně a přebytečnou vlhkost odvětrá rekuperace, topit elektrikou nebo plynem a větrat okny je šílenost, okna si mohu otvírat v létě . Kdo chce aby mu barák dýchal, tak musí topit ještě tak dřevem a obstarat si ho samovýrobou, jinak v tom topení zahučí za dost peněz. Brácha to tak pár let, než ho to přestalo bavit dělal a spálil podle toho jaká byla zima 15 - 20 m3 dřeva. Lítal po lese s traktorem, pálil naftu, v pile benzín a nad ohněm buřty . Nikdy ale neprozradil na kolik ho to celkově všechno vyjde, ale podle toho že zateplil a na topení už jen mačká čudlík a má úsměv na rtu bych řekl že je spokojený. Já bych na takové dobrodružství neměl ani čas a i kdybych měl, tak půjdu raději na ryby nebo pojedu na výlet než na dřevo, ale udělat si trošku habru do krbovek mi nevadí a ještě u toho sbírám houby .
Takže můj závěr je asik takový, buď to udělat co nejlépe, když už do toho vrážím prachy a přijmout jako fakt že to holt obnáší i nepopulární věci které nejsou až tak podle mého přesvědčení, nebo žít v baráku jak za stara, ale taky se vším co to obnáší. Dělat něco napůl je o hovn......pardon. Nebo přesnějc, napůl jo, tak se to kolikrát dělá i kvůli památkářům, ale dát balík za něco co mizerně funguje když můžu mít levněji něco co funguje dobře je mi silně proti srsti .... ale jak už jsem psal, každému co jeho jest
Je to jak s auty, představ si takový starý dům zaizolovaný jen tak napůl ekologickou izolací za ne zrovna mrzký peníz třeba jako starou dobrou H6, do které aby měla trošku lepší parametry za těžký peníz nacpali CVT z 2,5 ......fuj to je ale představa

No a to by už asik fakt stačilo .......howgh

[sima]

Ten odkaz jsem dával skrz všeobecné info a skrz ceny jsem pak dal plně jiný odkaz.To jen ať to uvedu už podruhé na pravou míru,ale to jsem vše psal už hned v původním příspěvku.
Teď už načínáš jinou kapitolu-palivové dříví
Vím co obnáší příprava dřeva...ale to už nebudu-em tady pitvat,na zbytek už fakt nebudu reagovat,promiň,ale jak píšeš sám-už toho bylo dost.
Napíšu poslední-neexistuje žádné univerzální a nejlepší řešení,jen je člověk pak v tom dobrém případě spokojen s tím jak věc vyřešil.
A konec ať se projeví taky jiní

[romull]

Přesně tak, ať přinesou i další kousek kůže na trh . Je to jako se vším a 100% řešení neexistuje .....alespoň u rekonstrukce, u novostavby joo . Někdo má rád holky a jiný zase vdolky, a tak je to i v tomhle

[Doro]

Ať máte trošku jasněji, příblížím funkci:
Vlhkost, tedy řekněmež, že vodní pára, se dostane přes parozábranu dál do konstrukce (pominemež, jak, prostě berte to jako fakt z reálné fukce konstrukce - těsnost parozábrany v RD je jen ve stavu přání a poseb a ani parozábrana jako celek není funkčně neomezená). V konstrukci se vlhkost vysráží do kapalné formy v ideálním místě....typicky na ocelovém spojovacím prvku (odtud také většinou začínají problémy a hniloba je fakt sfině ).Takto se tam sráží pořád dokola a dokola. Dále, opět přání myšlenky, že by opustila konstrukci, tak to teda neee . Směrem dovnitř nemůže, bo parozábrana, směrem ven to ale taky nejde, bo tam zas např. OSB a ideálně přikrytá EPS s omítkou (ještě hůř, no hůř... horší to už snad ani být nemože...ale věřte, že može ). No a co myslíte, že následuje. Asi pobobně jako po cca 10-15 letech zjistili v rajchu - hniloba je sfině a většina domů to má jako časovanou bombu.
Skutečnost, že u difúzně uzavřených konstrukcí vychází binalce vodních par, je jen papírová hodnota v praxi nepoužitelná. Je sakra důležité, kdo a jak to počítá.

V závěru, čím těsnější je parozábrana, tím věčí průser v případě lokálního porušení - ruku na srce saláti - kdo zaručí těsnost!?, když o zákazky se firmy perou a cenový boj se někde projevit musí (rabaty 30% a více klesají hodně dolů). Je pěkné, že si vše udělám sám - ale to jen za předpokladu vysokého úsilí s řešením nekonečných detailů a především v jejich správném provedení (znáte řešení detailů a jak je provézt?). Jedna dírka od vrutu nejlépe v koupelně a časovaný průser je na světě. Není otázka jestli, ale kdy. Pokud se bude objekt aktivně používat je to jako loterie - nestane se nic/budu rád, dyž se to začne sypat až za hooodně dlouho. Pominu sorpční schopnost vnitřní skladby konstrukce, bo ani ona není nekonečná a problém je pak stejně věčinou lokální.

Je to shrnuto ve zkratce, princip ale doufám jasný je. Existuje mnoho mezistavů a kombinací, některé fungují, jine ne (to je tak na dizertačku).

U difúzně otevřeného systému se vysrážená vlhkost ze vnitřku konstrukce dostane směrem ven vždy (téměř vždy, ale to nyní pominu). Mimo samotný systém snižování difúzního odporu materiálů směren ven z interiéru, je vlhkost odsávána i podtlakem a zde sníženým parciálním tlakem vodní páry (to v proudícím vzduchu v odvětrávací mezeře pod fasádou). Pokud je systém správně navržen (to taky není jednoznačné, bo viz. moje předchozí připomínka o projektantech - fakt už sem viděl v PD neskutečná zvěrstva), pak "koloběh" vlhkosti funguje trvale a i v případě chyby v konstrukci, není náchylný na problém - vlhkost jde směrem nejnižšího odporu ven se skladby.

Ohledně např. akumulace izolace, bylo tím patrně myšleno (nevím, o co se jednalo a nečet sem to) řešení tepelné stability v letním období, bo to je trošku problém, na kterém si projektanti úspěšně lámou zuby.

Snad sem to trošku objasnil.

[romull]

Ať máte trošku jasněji, příblížím funkci:
Vlhkost, tedy řekněmež, že vodní pára, se dostane přes parozábranu dál do konstrukce (pominemež, jak, prostě berte to jako fakt z reálné fukce konstrukce - těsnost parozábrany v RD je jen ve stavu přání a poseb a ani parozábrana jako celek není funkčně neomezená). V konstrukci se vlhkost vysráží do kapalné formy v ideálním místě....typicky na ocelovém spojovacím prvku (odtud také většinou začínají problémy a hniloba je fakt sfině ).Takto se tam sráží pořád dokola a dokola. Dále, opět přání myšlenky, že by opustila konstrukci, tak to teda neee . Směrem dovnitř nemůže, …

Úplně detailně jsi to Doro vysvětlil a je vidět, že jsi se s tím už potkával a počítáš i s lidským faktorem, tzn. že už počítáš s tím že to lidi udělají mizerně. Jistě, 100% to udělá leda tak pánbůh, ale já jsem k těmto konstrukcím pustil jen svoje známé a to ještě pod osobním dohledem, nebo jsem si to dělal rovnou sám. Sice to byla pakárna, ale vím moc dobře jak na provedení těchto konstrukcí záleží. Pokud použiješ např. parozábranu HPI Jutafol N AL 170, kterou v přesahu spojíš uvnitřv páskou SP 1 a vně hliníkovou páskou SP Al a jako finální vrstvu na vnitřní straně použiješ lakovanou OSB desku na pero/drážku, tak touto částí konstrukce neproleze ani bůh vodních par . Toto řešení je však dost pracné a není ani levné, takže je lepší jak už jsem uváděl v minulých příspěvcích použít jako vnější vrstvu např. 250 mm Soft PUR pěny a následně na vnitřní straně 30 nebo 35 mm tvrdé pěny a můžeš tam mít třeba i teletník a dál do konstrukce se pára nedostane......
Vícevrstvá konstrukce stěny s provětráním funguje, ale na druhou stranu přináší tepelné ztráty a je i drahá. Dle mého názoru to nucené větrání s rekuperací tepla zvládne lépe i levněji.
V tom článku o vlastnostech konopné izolace akumulovat teplo i chlad to bylo určitě míněno tak aby bylo dosaženo co nejvyšší tepelné stability a nedocházelo k velkým výkyvům teplot uvnitř stavby. Toto však není primárním úkolem izolantu a pokud i akumuluje, tak potom mizerně izoluje. K akumulaci má sloužit zdivo, které má být co možná chcete li srozumitelně nejhutnější, třeba zde zmiňovaný beton, vápenopísek, ale i plná pálená cihla nebo kámen u starších staveb. Tyto materiály to umí skvěle a pokud mi izolant na nich použitý zajistí že se mi v zimě nedostane dovnitř stavby chlad a v létě teplo ( je to ale ještě i o dalších faktorech ), tak se vnitřní teplota v domě v závislosti na ročním období mění jen nepatrně a za dobrý výsledek beru +/- 3°C ( ale jde to i lépe ). Proto tak rádi děláme domy z betonu nebo vápenopísku, dobře se v nich bydlí.

[Doro]

...ještě k té udajné akumulaci izolace. Ono je to řečeno/myšleno spíše hovorově, prakticky to funguje jinak, ale to tu určitě nepopíšu (předem, bych si to mosel znovu prostudovat, abych to byl schopný vysvětlit v pár řádcích) - věc je složitější, ikdyž v principu jednoduchá:
Teplo shora nesmíš pustit dovnitř, ale v tom ti tep. izolace s nízkou hmotností moc nepomůže (není k tomu ani určená a jak tušíš, nemůže nic akumulovat, bo je to přec izolace). Musíš jít jinou cestou, kdy už odvětrávaná mezera pod krytinou není schopna pobrat více tepla (zvětšení mezery není všehospásné řešení). Tam nastupuje hmota, ale mosíš opatrně, bo dyž nasaje teplo, mosí ho umět zase vydat, ideálně přes noc pryč. Jak ví šici panelákoví, beton to nebude. Takže se používá měkká dřevovláknitá deska cca min. 150kg/m2 a více. Lepší řešení zatím není (nevím, třeba je, ale cenově to zas mosí být dostupné). Tím se dostaneš k další střešní skladbě nad skladbou, ale to už nebudu rozvádět..... Funguje to dobře. Ona izolace z dřevních vláken je jednou z nejlepších variant izolací do RD, a to právě i díky schopnosti udržet teplo venku. Mimoto, její sorbční vlastnosti jsou jedinečné a jiný lepší materiál k tomu použít nejde (ofčí vlna, ale ta je nacpaná chemií ). Vhodnou kombinací s minerálem lze docílit skvělého výsledku funkce tepelné izolace při ještě dobré ceně.

Ještě k předchozímu - je podstatné a důležité, jaké materiály a jak jsou seskládány a použity v celé konstrukci stěny a střechy, za i před parozábranou. Jedno z nejhorších zvěrstef je obalit RD (jakoukolif dřevostavbu) do EPS. To je 100% cesta do průseru.

A ještě k odvětrávané mezeře pod fasádou. Připoužitím dřevovláknité izolace (správný typ splní i funkci pojistné difúzní vrstvy a to mnohem líp než fólie) lze docílit min. úbytek tepla a max. průnik vlhkosti ven.

[sima]

Nechtěl jsem to tu původně psát,ale Doro to načal,aspoň myslím,že mluvíme o podobném problému.
Já řešil strop nad dřevníkem a z malé části nad sem tam odspodu vytápěným stropem.Všichni jednoznačně říkali,musíš dát jedině parozábranu,pak vatu...jsem fakt laik,nemám to nastudováno,nejsem odborník jako Doro.Jen jsem se díval na ten starý strop,kde byly dřív funkční plevy a ptám se:no dobrá ale co udělá vlhkost,která se vlivem topení a vlivem možná i přirozené vlhkosti,která se srazí pod trámem,v místě styku se stávajícím stropem-rákosem???Kde zmizí?Nemůžu dát spolehlivě parozábranu pod NOSNÝ STROPNÍ trám,když je na něm stávající strop...Zpět přes rákos,tomu jsem sám nevěřil.Odpovědí bylo ticho a nic neříkající názory-jen doměnky.Co udělá vlhkost v případě narušení parozábrany o hřebík,kterých je tam logicky hodně,nebo ideálně když ne hřebík tak v případě ne 100% provedení utěsnění?Zase nic,žádná odpověď.
Taky jsem hledal na netu,hodně lidí to řeší a nikde kloudná odpověď.
Takže jedině zbourat všecko a začít znova,ale stejně bych se furt bál i tak jakéhokoliv průniku vlhkosti,sražených částic přes parozábranu.Ta to opravdu dokonale jinde utěsní a vlhkost nezmizí,začne to pracovat přeci!
Volal jsem i jednomu technikovi,protože jsem zkoušel i otázky ve stavebninách,kde mě ale už předem bylo jasné,že jim musím totálně přehodit myšlení a nasměrovat je jinde,oni jedou logicky v tom co teď frčí a co se preferuje,to já beru,jsou to jen prodavači s více,či méně letitými zkušenostmi,ale zkusil jsem to.Tak nic,aspoň jeden tip na jejich technika co má školy a zkušenosti prý...
Odpověď:parozábranu určitě nedávat.Hlavně to neuzavírat "parotěsně",dávát podlahy-stropy na sráz(ano vím,že musíme hodně oželit tepelnou izolaci a ubrat v požadavcích na ní)zachovávat průduchy,kde je to možné a vhodné,třeba jako dřív v dřevníku,ve chlívu apod(to jsem si i myslel)Říkal,že i u nových staveb je to časem problém,není tohle dořešeno,natož to mlátit bezhlavě na staré baráku.
Musel jsem to napsat,protože jsem rád,že ač laik,shodl jsem se s odborníkem a i tu s Dorem,nenabuchal jsem tam parozábranu a nezaklopil jsem to,ne úplně a ponechal čisté dřevo.Ač mě slepě všichni říkali i stavební firmy!Dej tam folie,jedině a nic jiného na to vatu a zavři to co nejvíc...je jim to jedno,nepřemýšlí,drtivá většina ne!
Nevím zda je to ideální řešení,ale je to taky opravdu boj s penězi,časem bych chtěl ještě izolaci pořešit jinak,zatím to kontroluji,zatím kontrola jde a zatím opravdu není problém.Nejradši bych opravdu pořešil izolaci konopím,či nějakým zásypem na bázi plev,bo dřevovláknina,to ještě nejsem rozhodnut.
Mimochodem jeden známý se přestěhoval z města na starou chalupu,řešil tam věci ať jsou funkční na celoroční bydlení a bydlí tam už hodně let.Dal jednoduše na staré stropy nějakou spešl vatu,značku a složení už nevím,zase mu budu jednou volat...bez folie,bez ničeho a jelikož je děsný puntičkář(opravdu je šílený)má tam sondy a říkal že opticky ani měřením se tam nic neděje.Prý by to folii zabil,hlavně ať to nedávám.
Vím už nemluvíme včil o novostavbě,ale jak se psalo výše i tam jsou následné problémy.
Je to zas elaborát,ale doufám poslední,bo mě to už samotného vysiluje,nekecám,už jsem si tím částečně prošel dřív a hlavae z toho jak balooon,názor nezměním,leda by začal být problém,ten zatím není.
No a ten sám problém mám včil u omítek,zda zvolit lepidlo-perlinku,omítka,nebo alternativy-staré omítky.To mě teda poraďte,aby byl barák suchý jako je teď i nadále Vím nejjistější by byla "stará"omítka,ale to bude asi náročnější a ne každý to dělá,sám to dělat nechci a taky jsem si vědom,že nejspíš nebude tak soudružná,i když...třeba bude,co já vím,zvolím dobře či špatně jen jednou.

[Doro]

Simo, ono to máš s odpovědí složitější. Je nutné přihlédnout ke všemu, od matroše stropu a plánované vlhkosti v interiéru, přes podlahy (i ty jsou podstatné, bo vlhkost može jít zespod), přes konstrukci a skladbu stěn, krovu a střechy, materiály, typ krytiny, sklon střechy a odvětrání střechy, orientaci domu, umístění v zástavbě, u lesa atd. Totok vše je třeba vzít v úvahu, pak se zamyslet a něco ze sebe vysypat. To fakt není jednoduché, aby to fungovalo a od pasu ti to nikdo znalý věci neřekne přesně. No a jak toho vím už dost, porád zjišťuju, že je to furt málo a leckdy mě něco překvapí a mosím si rozšířit záběr o další úvahy (no a zhoršuje se to ).
Se nedivím, bo totok mosí jednoho vyčerpat, obzvláště, dyž se v tom neorientuješ.

Nejlepčí řešení je asik vždy vzít někoho, kdo se v tom orientuje, projít s ním vše od sklepa až po střechu a pak řešit, co a jak. Třeba u kontroly dřeva krovu se začíná ve sklepě (i třeba takto poznáš odborníka od šmelináře). Základy se zase kontrolují jinak, jak, nevím , to ví jiní, stačí vědět, kdo .

Chalupa, ta starší už postavená a zděná, nějak funguje a pokud dobře, nesmíš to porušit chybou Např. u založení chalupy bez hydroizolace, tj. pod barákem není asfalt apod., nesmíš do sklepa nebo na podlahu položit dlažbu, lino apod. tedy né beztrestně. Tím bys vlhkost nahnal do zdí, a děj se pak vůle páně - zhnije, nezhnije (ono mezi námi - co zhnije, nezhoří a naopak ). 2 roky z5 sem dělal posudek nad Rožnovem, kde si vlhkost nahnali více chybami do stěn a šup, po kultivaci bylo jasné - dřevomorka v akci. Víc raději nechtěj vědět.

Takže obecně, pokud necháš skladbu difúzně otevřenou (klasickou parozábranu bys stejně perforoval) a dál směrem ven to bude z materiálu "difúzně prodyšnějších" a střecha dobře odvětraná, bude to fungovat. Pak pozor na povrchové teploty materiálů skladby, aby tam nekondenzovala voda (typicky plechová krytina) a neskapávalo to do izolace. Plechová krytina obecně je na totok dost problémová.
K tomu bych měl příhodu jedné střechy v Zubří, kde to zprasili dokonale (no, nebudu rozvádět).
Jinak difúzně otevřena ....je nutno neprodyště uzavřít spáry, tj. vzduchotěsně. Jsou přímo k tomu určené lepící pásky. Ideální materiál je OSB N-4PD od tl. 15 mm u českého kronošpanu a od tl. 12 mm u polského kronoplu, nebo eggera. Spoje buďto lepit v drážce lepidlem nebo přelepit páskou. Napojení na stěny s dilatační mezerou a přelepit páskou ke stěně.

[romull]

Takže obecně, pokud necháš skladbu difúzně otevřenou (klasickou parozábranu bys stejně perforoval) a dál směrem ven to bude z materiálu "difúzně prodyšnějších" a střecha dobře odvětraná, bude to fungovat. Pak pozor na povrchové teploty materiálů skladby, aby tam nekondenzovala voda (typicky plechová krytina) a neskapávalo to do izolace. Plechová krytina obecně je na totok dost problémová.
K tomu bych měl příhodu jedné střechy v Zubří, kde to zprasili dokonale (no, nebudu rozvádět).
Jinak difúzně otevřena ....je nutno neprodyště uzavřít spáry, tj. vzduchotěsně. Jsou přímo k tomu určené lepící pásky. Ideální materiál je OSB N-4PD od tl. 15 mm u českého …

Už jen malinko. Parozábrana se nesmí perforovat, od toho tu jsou třeba bytulkaučukové pásky a každý hřebíček co jde přes parozábranu musí jít i přes kousek této pásky. Mám tam těch hřebíčku 1 200, to bylo terno stříhat tolik čtverečků . ......a pokud použijete OSB desku která má ty samé vlastnosti jako parozábrana, tak kde je ta otevřená konstrukce? Kdepak chlapi, buď to nechat být jak to je, nebo to udělat jak se má, ale pustit vodní páry do izolace a čekat že tam nezkondezují a projdou až do mezery kde se odvětrají si nemůžete přece myslet. Vodní páry se přece nezačnou srážet až na povrchu střešní krytiny, ať už tam bude plech nebo taška, ale při venkovních třeba -10°C už v izolantu pokud tam bude vata nebo cokoliv jiného co je difúzně otevřené ( takže vlastně vše mimo tvrdé PUR pěny a polystyrenu, u těch to nastat nemůže ).
To samé platí o té akumulaci izolace a stačí jí kousek položit třeba na slunce. Pokud se ohřeje znatelně, tak je to špatný, ale pokud to teplo drží určitou dobu i po přenesení mimo zdroj záření tepla, tak je to přímo blbý, protoře takový izolant co dovolí průchod a nedejbože navíc ještě akumulaci sálavého tepla vás v létě v podkroví upeče .....a vím o čem mluvím, bydlel jsem čtyři roky v podkroví se střechou orientovanou na jih a to v ní bylo 40 cm minerální vaty a po čtrnácti letních dnech se tam nedalo spát, teplo z nahřáté betonové krytiny se nakonec prosálalo až na sádrokarton a ten při doteku ruky znatelně hřál. Na zimu by to mohlo být fajn, ale v zimě to tak nefunguje, na léto ale nic moc podmínky k životu ......
Takže ve staré chalupě která bude dýchat budu v suchu ale protopím, nebo ji zateplím, ale do těch konstrukcí tu vlhkost pustit nesmím a musím ji odvětrat jinak než přes izolace.....nějak polovičaté řešení a experimenty nic očekávaného nepřinesou, nanejvýš tak problémy. Každý starý barák je na tom trošku jinak a co funguje v jednom nemusí fungovat ve druhém, jen ta komplexní a správně provedená opatření od základů až po střechu fungují všude, jen to stojí ranec a mnohdy to i více než zdvojnásobí cenu stavby.

[sima]

Doro to že není jednodušší univerzální rada s tím počítám,jen kdybych se tehdy nezarazil,tak nevím nevím jak by to dopadlo.Chtěl jsem se rozepsat jak to mám s barákem a jeho historií,ale hned mě to přešlo,bo to by bylo zas na déle,je to trochu složitější a informace jsem získával víceméně náhodně od lidí a postupně pak při pracech na chalupě.
Jinak linem znehodnotil děda vlastní barák.Byly tam krásné dřevěné podlahy a všude dal bohužel lino.Postupně katastrofa,celý barák mokrý,podlahy se začly zvedat všude.Tata mu říkal,ať to proboha jenom nedělá,bohužel.Ale to už je dávno pryč...

[RadekN]

ale pustit vodní páry do izolace a čekat že tam nezkondezují a projdou až do mezery kde se odvětrají si nemůžete přece myslet. Vodní páry se přece nezačnou srážet až na povrchu střešní krytiny, ať už tam bude plech nebo taška, ale při venkovních třeba -10°C už v izolantu pokud tam bude vata nebo cokoliv jiného co je difúzně otevřené ( takže vlastně vše mimo tvrdé PUR pěny a polystyrenu, u těch to nastat nemůže ).

To asi nikdo nečeká, že vlhkost dojde až do mezery, ale pokud se v konstrukci pár týdnů v roce vysráží vlhkost z vnitřních prostor, tak pak jde o tu celkovou roční bilanci.

Je-li roční bilance kladná, pak před zimou mám kompletně suchou a odvětranou skladbu střechy "připravenou" na zimu. Tedy pokud někde dojde k poškození parozábrany (a jako že určitě dojde), pak i když v tomhle místě těch pár týdnů v roce dojde uvnitř vaty ke zkondenzování, tak vše ostatní je suché, hladové. Tedy voda postupně mizí, protože vlhkost nasajou prkna, trámy, suchý vzduch uvnitř vaty a přes podstřešní fólii a vzduchovou mezeru se to do jara/léta odvětrá.

A všichni ti dřevokazní škůdci mají rádi teplo a vlhko, ovšem v tomhle případě mají buď jedno nebo druhé.

Tedy takto si to představuji já, stavař teoretik .