Re: Forester XT a jeho Metuzalem
Napsal: čtv lis 24, 2022 11:20 am
Ti, kteří čtou toto vlákno, vědí, že jsem ho pojal jako jakýsi deníček ze života dědka. Proto toho o autě je tady jen minimum, zbytek jsou občasné záznamy o mých hobby aktivitách - a to ještě jen o těch co nedopadly výrazně jinak, než jsem plánoval
A nyní:
Dílčí zpráva z dílny "Ve stodole"
TLDR:
Protože na práci v dílně mám interní teplotní limit 5 °C, tak už jsem zazimoval stroje, pokryl vše plachtami a už se jen flákám v baráku. Nějak jsem letos měl menší pracovní morálku, tak ani není o čem psát.
FULL:
Jaro a léto bylo ve znamení boudy, kotce pro pejska a vyvýšených záhonů. Zeťák mě honil jak nadmutou kozu, takže aspoň něco se stihlo, ostatně už jsem se tu před pár stránkami na toto téma vytahoval. Pak jsem to vydýchával a usilovně dělal naprosté nic.
No a na podzimní čas jsem si přichystal zdokonalení dílny. Hlavní plán byl (a pořád je) udělat si do stolů, co mi obkružují půl dílny, pár šuplíků na věci, které běžně chci mít po ruce a nechci, aby byly pořád umatlané od prachu a pilin - frézy, vrtáky, měřící nástroje, často používané ruční nářadí, kde otravuje neustáleé vyndavání z kufrů a uklízení zpátky.
Ještě loni jsem zakoupil několik desek bukové překližky 15 mm a teď na ni došlo. Řezal jsem je podle FreeCADových návrhů, ze kterých jsem si vyexportoval do cvs seznam dílů a ten použil jako vstup pro webovou aplikaci CutList Optimizer. Ten poskytl exceletní nářezové plány. Pak jsem sestavil první korpus (taky už tady byl na foto) a téměř hned se ukázalo, že ty další můžu sesadit až poté, co ten první hotový osadím šuplíky a uklidím do míst, kam podle plánu patří, jinak se v dílně nehnu.
A tak došlo na šuplíky.
Nakrájení na díly mělo stejný postup, jako ty korpusy, jen toho bylo na počet o něco víc, zato náročnost na místo byla překvapivě malá:
Ale jen do doby, než jsem to roztřídil na 16 kupiček:
No, pečlivému pozorovateli jistě neuniklo, že je jich jen 15, protože než jsem to stihnul vyfotit, tak jsem začal s frézováním spojů na jednom šuplíku, abych ověřil, že spoj, vykoukaný z YT, bude v reálu fungovat. Půl dne jsem na odřezcích šteloval precizní nastavení frézy, a pak už jsem ten na fotce chybějící šuplík měl v tomto stavu (sesazeno na sucho):
Detail spoje:
Všechno to sedělo až podezřele bytelně na to, že to držely jen 2 svěrky. A tak byl čas rozjet malosériovou výrobu
A pak nastal čas lepení. Jelikož mám jen 4 svěrky potřebné velikosti, tak jsem mohl lepit vždy jen 2 šuplata a tak to trvalo, nejvyšší výkon bylo 6 šuplíků za den. Vím, neuživil bych se
Když už jsem měl 16 šuplat a jeden korpus, náhle a zcela nečekaně v půli listopadu přišel spásný chlad Montáž pojezdů a šuplíků a různé dodělávky - čela šuplat s úchytkami, frézování hran, nátěry atd. a vlastní usazení na místo jsem odložil na jaro příštího roku.
Zatím tedy mám jen toto: Konec zprávy.
A nyní:
Dílčí zpráva z dílny "Ve stodole"
TLDR:
Protože na práci v dílně mám interní teplotní limit 5 °C, tak už jsem zazimoval stroje, pokryl vše plachtami a už se jen flákám v baráku. Nějak jsem letos měl menší pracovní morálku, tak ani není o čem psát.
FULL:
Jaro a léto bylo ve znamení boudy, kotce pro pejska a vyvýšených záhonů. Zeťák mě honil jak nadmutou kozu, takže aspoň něco se stihlo, ostatně už jsem se tu před pár stránkami na toto téma vytahoval. Pak jsem to vydýchával a usilovně dělal naprosté nic.
No a na podzimní čas jsem si přichystal zdokonalení dílny. Hlavní plán byl (a pořád je) udělat si do stolů, co mi obkružují půl dílny, pár šuplíků na věci, které běžně chci mít po ruce a nechci, aby byly pořád umatlané od prachu a pilin - frézy, vrtáky, měřící nástroje, často používané ruční nářadí, kde otravuje neustáleé vyndavání z kufrů a uklízení zpátky.
Ještě loni jsem zakoupil několik desek bukové překližky 15 mm a teď na ni došlo. Řezal jsem je podle FreeCADových návrhů, ze kterých jsem si vyexportoval do cvs seznam dílů a ten použil jako vstup pro webovou aplikaci CutList Optimizer. Ten poskytl exceletní nářezové plány. Pak jsem sestavil první korpus (taky už tady byl na foto) a téměř hned se ukázalo, že ty další můžu sesadit až poté, co ten první hotový osadím šuplíky a uklidím do míst, kam podle plánu patří, jinak se v dílně nehnu.
A tak došlo na šuplíky.
Nakrájení na díly mělo stejný postup, jako ty korpusy, jen toho bylo na počet o něco víc, zato náročnost na místo byla překvapivě malá:
Ale jen do doby, než jsem to roztřídil na 16 kupiček:
No, pečlivému pozorovateli jistě neuniklo, že je jich jen 15, protože než jsem to stihnul vyfotit, tak jsem začal s frézováním spojů na jednom šuplíku, abych ověřil, že spoj, vykoukaný z YT, bude v reálu fungovat. Půl dne jsem na odřezcích šteloval precizní nastavení frézy, a pak už jsem ten na fotce chybějící šuplík měl v tomto stavu (sesazeno na sucho):
Detail spoje:
Všechno to sedělo až podezřele bytelně na to, že to držely jen 2 svěrky. A tak byl čas rozjet malosériovou výrobu
A pak nastal čas lepení. Jelikož mám jen 4 svěrky potřebné velikosti, tak jsem mohl lepit vždy jen 2 šuplata a tak to trvalo, nejvyšší výkon bylo 6 šuplíků za den. Vím, neuživil bych se
Když už jsem měl 16 šuplat a jeden korpus, náhle a zcela nečekaně v půli listopadu přišel spásný chlad Montáž pojezdů a šuplíků a různé dodělávky - čela šuplat s úchytkami, frézování hran, nátěry atd. a vlastní usazení na místo jsem odložil na jaro příštího roku.
Zatím tedy mám jen toto: Konec zprávy.