Dnes byl nááádherný den. Tak jak si ho co nejlépe užít, teda co dřív porvat, dělat
dobře jsem se na dnešek na chalupě vyspal, tak šla práce od ruky. Nejdřív, že udělám jen jedno, jen tak zlehka, nakonec jsem: nastříhal a nařezal dřevo z dalšího ořezů stromů v sadě-suché větve, co bylo třeba spálil a zbytek uskladnil do kůlny jako palivo, pěkně se tam zásoby vrší. Pak jsem pohrabal bordel z trávy, posekal sekačkou v místě, kde byla hromada větví a kmínků, vyměnil olej v sekačce, sundal a nabrousil nůž sekačky, filtr vyfoukaný kompresorem, nalit nový 100 oktan benzín...a jal se na test co Honda-Stiga ještě zvládne, zda vůbec teda ještě zvládne. No zvládla
Přidávám foto, v reálu travisko vypadá ještě větší, místy taky bylo, 130 cm vysoká...no nejvíc tomu pomohl nabroušený nůž, to je jasné, tj jak v kuchyni, nebo se sekerou
ale i tak, nevěřil jsem čeho všeho je schopna Stiga, její motor o objemu 196 ccm.
Posekáno sice hodně na prasáka, ale furt jsem nepoužil boční výhoz, jen jsem mulčoval, samozřejmě do ideálního mulče, pěkného posečení to mělo hodně daleko, ale travisko zmizelo, o to šlo, to je totiž takový pruh pozemku pod trnkami, co je území nikoho, kdysi naše, teď obce a mě je blbé říkat starostovi ať to posečou, i když mě sám od sebe říkal, že není problém, že kdykoliv...sousedovi se do toho nechtělo, já neměl čas, křoviňák jsem nechtěl vytahovat, ten používám opravdu už jen mimořádně. Zítra to přejedu ještě podruhé a bude to už pěkné. Sekačka brala i menší nálety, křoviny, sice jsem si musel se vším tím trochu víc "pohrát" občas pojezd jen na nejmenší rychlost, výška na max, krtince, mraveniště, ty nálety a vše přerostlé, ale efekt to mělo, je hotovo. Jen už jsem se rozhodl, že víckrát tohle sekat nebudu, jednak se mě ta přirozená hranice pozemků líbí, druhak ze zkušenosti vím, že když to člověk nechá louku loukou, tak ona se sama zase zjara i přes lehlou trávu zvetí a roste to, funguje vše, je tam přehršle hmyzu, žije to tam...
No a moje žena vytvořila lem skalky z kamenů, ono se to nezdá, je to "jen" 15 metrů, ale vše se musí srovnat, zkopat, vyvést pryč, dovézt kvalitní podloží pod kameny, vše růčo a táčkami a vše do kopce, z kopce. Šutry jsou taky v krpálu tak 40 metrů daleko. Ještě to vypadá ne tak jak by zdaleka mělo, je to moc čerstvé, jako u všeho vždy, jako u našeho chodníčku podél chalupy nedávno vytvořeného, dnes vypadá doslova parádně musím říct...nejsem skromný, vím
ale museli by jste to vše tady vidět, jak vše zjara kvete a voní, sad řádně probrán, vše letos tak nějak zrekultivováno, je toho moc, nevím co dřív fotit, tak nic moc nedávám. Žena zasadila letos moře moře kytek, skalniček hlavně, všude možně, taky jsem sadili ty jilmy atd atd.
Mimochodem, dnes jsem se díval na jednu skalku a uvědomil jsem si opět, jak ji má žena amazonka vytvořila...šutráky těžšší, než ona převalovala a obracela sama, každý šutr několikrát, nechápu. Já když ty šutráky doloval z kamenolomu a přenášel na víckrát tak jsem měl teda co dělat a to vážím raz co ona a to jsem byl ještě ve formě
Ještě jsem vykudlal, rozbil pár menších pařezů a jiné věci spáchal, dnes to fakt šlo, bylo moc dobře, nabije to člověka maximálně, když jde práce od ruky, tož jsem se megalomansky zas podělil, nemějte mě to dlouhé čtivo za zlé, vím, nic extra se nevytvořilo.
No a v akci opět byla hamaka, houpací "síť", včera jsem zas po západu slunce, za tmy pěkně poležel, až do dřímoty, žena v ní povečeřela, dnes v ní opět po západu slunce po té dřině spočla, je to fakt boží věc, dívat se do větví stromů, panenské ticho, jen zvuky přírody, zvěře, ftákůůů, relax největší
Tak přesvědčila děti, aby mi je pořídili. 
.
tak už nejen slivovice , ale i víno 