SubaruFanClub.cz

Jaromíre my Tvůj názor respektujeme. Ani bychom si nedovolili ho nedej bože nerespektovat. Ale ze stavařského hlediska je prostě dřevěná konstrukce tepelný most a šmytec. Jestliže se počítá tepelný odpor konstrukce a také tepelná setrvačnost a rosný bod a prostup vodních par atd atd, tedy kompletní tepelně technické posouzení, tak se, pokud to nepočítá nějakej diletant, musí spočítat všechny prvky, které tu konstukci "kazí". V ideálním místě se to může jevit báječně, ale ve skutečnosti to tak být vůbec nemusí. A jestliže má Slávek několik set let starý dům, kde bude pravděpodobně složitý samonosný krov, navíc jen 16cm výška krokve, tak ten krov opravdu bude nezanedbatelným tepelným mostem v konstrukci. A proto Doro psal, že je škoda degradovat parametry PUR izolace tím, že se vloží jen mezi krokve, ale že by bylo vhodné dát mezi krokve vatu a dát vrstvu PUR až pod krov.

Odesláno z mého ASUS Transformer Pad TF300TG pomocí Tapatalk

Jo docela zajímavý zkušenosti. Tak jsem rád, že u nás je to stejné. Na chalupě, kde není žádná izolace a je tam potřeba co nejvíc větrat otvírám okna jen já.

Jinak já nejsem stavař, ale víc než tloušťka izolace a její druh mi připadá důležitější sklatba střechy a hlavně řešení odvětrání.

Tomáši, ještě jsi měl na konec napsat HOWG :4690: . Netušil jsem, co v Tobě všechno dříme za vědomosti, jak tak průběžně sleduji Tvoje příspěvky (to myslím vážně) - a takové lidi respektuji. Tato diskuze byla pro mne dost poučná... nicméně dále jdu cestou svých zkušeností (někdy i omylů)...
Jaromír

No jo teoreticky se o tom dobře kecá, ale realizovat to a zaplatit je pak něco jiného.

Marku kdo má chalupu, má prdel v kalupu. To neznáš ??

Jaromíre díky. Zrovna o tomhle se mi to kecá, protože na to mám školu. Musel jsem si zvýšit vzdělání na minimálně vyšší odborné. A protože nejsem typ, který by byl schopen studovat obory jako sociální antropologie, politologie nebo nedej bože policejní akademie, jenom proto, aby dostal papír, tak jsem šel studovat obor Dřevěné konstrukce. To mě nejen moc bavilo, ale ještě k tomu mi to opravdu rozšířilo obzory. Vždycky jsem měl ke stavbám blízko, byť spíš z pozice chalupáře, kutila a majitele starého domu. I když celkem dlouho jsem dělal na vedlejšák střechy. Tam jsem k tomu dřevu, ze stavařského hlediska přičichl nejvíc. Barák už nemám a vedlejšáky už nedělám, takže teď už jsem jen chalupář a kutil, ale s širšími obzory...Takže tak je to se mnou.

Odesláno z mého ASUS Transformer Pad TF300TG pomocí Tapatalk

Trošku bych to upřesnil a možná i doplnil (pokud by to obtěžovalo, tak řekněte a omezím se :bp: )
Předně si nepleťte tepelnou stabilitu místnosti v létě a v zimě (jiné požadavky, rozdílné postupy k řešení problému, rozdílné důsledky nedodržení ...byť se zdají malé, jsou a i dle aktuálně platné normy se musí řešit - zde je závazné, co je kde uvedené). Výsledkem tepelně technického posudku budovy máme energetické štítky a další blbostě, které jsou jakousik formou "balamutění" veřejnosti s cílem zajištění zisku jistých cílových skupin a jiných zájmů, ale to ponechme stranou, bo zde se názory různí, jak kdo bere problém zešikora a s jakými důsledky).
Pokud chtete řešit novostavbu (případně rekonstrukci apod.), za vše se musí platit (né málo) a jste nuceni dodržet přísné požadavky. Pokud ne, zase jste nuceni platit - v analogii je to jako u ekologické daně za starší auto, tj., jde ve své podstatě o daň z chudoby (jakkoliv se původní návrh a myšlenka zdají dobré, opak je pravdou). To výhodné z toho zase je, že jistá jistota tepelných úspor již ve své podstatně je zaručena. .... to jen na odlehčení tématu

Z hlediska stavební fyziky, je dřevo, jakožto materiál, bráno jako tepelný most. Myslet si jistě kdokoliv může cokoliv, to mu nikdo nebere, pak si to ale myslí blbě, co už :845: . Z důvodu základního parametru, součinitele tepelné vodivosti, potažmo pak tepelného odporu, je zřejmé, jak se věci mají a proč je to tak, jak to je.
http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vyp ... -materialu např. zde je pěkný přehled hodnot - zajímá nás "lambda" a pak z hlediska vody, jakožto zásadního hybatele vlastností dřevostaveb i "míčko" (faktor difúzního odporu - důležitá to veličina u skladeb plášťů a jejich výpočtu) nebo součinitel difuze vodní páry. Všiměneš si, že lambda je u dřeva o řád výš než zmiňovaná tep. izolace.
http://www.tzb-info.cz/docu/tabulky/000 ... talog.html např. zde jsou ještě zdící materiály k porovnání.
Nové keramické zdivo může mít i lepší vtepelné vlastnosti než dřevo, ale má řadu dalších nevýhod. To už je záležitost individiálního přístupu. Pro každou stavu, mimototo, je určující, jaký použít materiál hafo vstupních hodnot (např. u cesty mě dřevostavba vyjde dráž než zděná stavba, v lesním porostu spíše naopak - důvody ponechme stranou ...by bylo moooc textu).

Dále pak je jiná záležitost posuzovat jednotlivé typy dřevěných konstrukcí (dřevostaveb), bo každá se chová trochu jinak a u každé jsou i jiné požadavky na dodržování několika zásad, což zase většina llidí častěji neví než ví (pak je i chyba zhotovitele stavby, že stavebníka neuniformuje těmito informacemi - ale lepší se to, konečně) a přichází rozladění, nespokojenost apod..
U každé stavby se může vyskytovat chyba, která stavbu jako celek degraduje nebo dobré řešení, které zlepší její parametry. Ovšem bez znalosti uvedné problematiky a potřebných vědomostí ke konstrukcím, je posouzení čistě subjektivní záležitost, nemaje v odborném kruhu použitelnou hodnotu.
Kdo se v uvedenýc řádcích dokáže orientovat, bude jistě spokojen, kdo ne, má možnost si vše postupně nastudovat. Informací je k dospozici spoustu, stačí jen chtít a hledat. A kdo je postižen vědomostmi, nechť doplňuje dle uvážení.

Což mi připomíná, že např. z pohledu zkušeného automechanika, který by na mě koukal, jak něco na autě montuju, smál by se, jak mi to jde(spíše nejde ::-DDD: :713: ) a pokud by to nevydržel a měl trpělivost, přiučím se a oba budem spokojenější :850: .

To jsem si zase naběhl v této diskuzi. Když jsem sem dal první příspěvek, tak jsem nečekal, že se tu setkám vyloženě s odborníky (v dobrém slova smyslu). Pouze jsem chtěl, aby laičtí čtenáři tohoto vlákna při přečtení slovního spojení "dřevo je tepelný most" zbytečně nepanikařili, protože toto označení evokuje ve spoustě lidí něco vyloženě špatného. Samozřejmě že lambda u dřeva je o řád horší než u kvalitní tepelné izolace (proto se taky tepelná izolace jako materiál vyrábí), ale stačilo toto konstatovat jako horší vlastnost dřeva s tím (jak již bylo zde napsáno), že je třeba zvolit takovou sílu izolace, aby nebyla jenom mezi krokvemi, ale i přes ně. Ono je to také o penězích, neboť čím silnější izolace, tak pochopitelně vyšší pořizovací náklady, ale u určité tlouštky už vynaložené náklady mají hodně malou nebo téměř žádnou návratnost. A u zateplení podkroví, kde je stávající dřevěná střešní konstrukce, majiteli nezbývá nic jiného, než tam to dřevo samozřejmě nechat. Pak je to také otázka poměru plochy krokví k ploše mezi krokvemi a spousta dalších aspektů, které ovlivňují kvalitu provedeného zateplení. Doro to tu popsal všechno správně a věřím, že to má v praxi ověřené, nicméně kdybych se touto problematikou nezabýval z donucení před realizací zateplení podkroví, tak bych z toho nebyl úplně moudrý (ale správně podotkl, že je třeba si tyto věci někde nastudovat). Některé věci jsou pak vyloženě do diskuze ve smyslu konstatování, co je lepší - sklenice napůl plná nebo napůl prázdná.
Jaromír

Tak jsem vyzkousel nasakavost u Icynene a u PUR peny. Prostup vlhkosti zmerit nedokazu, ale pri polozeni na vodu Icynene zustal plavat, kdezto PUR pena sla za 2 hodiny ke dnu (obe jsem pred testem oriznul, aby nebyla na povrchu lakovana). Icynene mi pripomina spis tvrde peny nez mekke peny. No, kazdopadne jsem opet nerozhodny, protoze davat 90 tisic za izolaci se mi fakt nechce. Asi nakonec skoncim u Rockwollu a bude :655:

Jak už jsem psal, nejsem stavař a rekonstrukci jsem si dělal svépomocí před cca 10 lety. Mezi 12 cm krokve jsem dával 10 cm Rockwoll a pod to ještě 6 cm. Ve vodorovném stropě mám 30 cm Rockwoll. Ovšem nad krokvemi mám kontralatě 6x4 cm a pod tím folii.
Stejným způsobem jsem předloni dodělával ještě jednu podkrovní místnost, která se tenkrát nestihla. Začal jsem s tím na podzim a po instalaci izolace tam bylo i za mrazů 15 °C bez nainstalovaného topení. Před tím jen s folií tam i mrzlo.
Dělal jsem si to sám, takže jsem se snažil ten Rockwoll poctivě uložit všude a parozábranu utěsnit, jak nejlépe jsem dovedl.
Ono stejně nejhorší jsou takové ty detaily, kdy do konstrukce střechy ústí např. starý cihlový štít. Prostě u starýho baráku je to asi vždy kompromis.
Osobně se v zimně občas zajdu podívat na půdu a sáhnu do té izolace, zda tam moc nekondenzuje voda. Z toho jediného mám strach. Zatím se to zdá být dobré, ale všude nedosáhnu. Nicméně voda nikde nekape a na hlavu mi to taky zatím nespadlo.

mnov> díky za názor. Já bych mohl dát mezi krokve 12cm Rockwool Superrock a pod to a krokve ještě další 4cm. Celkem tedy 16cm a na tom bude parozábrana a pak ještě sádroš. No asi na pěnu prdím, sice trochu naštvu tesaře, který tam už dali rastry na sádroš, ale aspoň si vydělají o fous víc...