Hradubické minisrazy

[Holaňďanka]

Nestrašte s nemocemi

[Metuzalem]

Zdraví je OK. Jenže jsem línej jak veš, ani počítač nepouštím. Ale to časem odezní, zkrátka občas mívám taková období... Vrtochy starců.

Já na tom dělám
Já na tom makám
Už na tom dělám třetí den
a ono ne a ne a ne

[vita1kulisek]

Hihi, to znám moc dobře. Jenom to, že ta lenost akcentuje.
Tak přeji sladkě lenivění!
Víťa Kulíšek

[Holaňďanka]

Zdraví je OK. Jenže jsem línej jak veš, ani počítač nepouštím. Ale to časem odezní, zkrátka občas mívám taková období... Vrtochy starců.

Já na tom dělám
Já na tom makám
Už na tom dělám třetí den
a ono ne a ne a ne

Se mi neskutečně ulevilo

[hamoun]

no to mi spadl taky kamen ze srdce ... parada

[quickly]

Dnes máme pokec v HK v Auparku od 18:00. Omluvenku má Metuzalem, který taxikaří a Milka, která je nemocná. Asi přijde nový člen do hradubicke sekce.

[Metuzalem]

Pro všechny, kteří věřili, že nemožné je možné, následuje:

Zápis ze 101. hradubického minisrazu
Vše proběhlo dle regulí.

Zápis
[BOF]
- místo konání: Jičín, Casa De Piedra, jde se do polopodzemí po 3 schodech, ale jinak stylové a útulné místo

- přítomní: v pořadí jak seděli kolem stolu:
- 1. před mým příchodem: čahoun tom, čahounová alča, quickly, pája, milka, goba a luci;
- 2. po mém příchodu: sedl jsem si vedle páji;
- 3. poté si čahounovic alča přesedla mezi milku a gobu, důvod neznám, ale nejspíš pokec s milkou, toho jsem využil a přesedl si na alčino místo;
- 4. přijíždí veterinářovic alča s dětmi (míru radši nechala v práci) a sedají si vedle mě;
- 5. takto už to vydrželo až skoro do konce, ale jen skoro, protože páje časem nějak nebylo nejlíp (no jo, ty mladý holky...), tak s ní milka odjela ještě před úplným koncem;
- 6. nepřítomní: z těch pravidelných clay a rexcor (moribundus);
- ty přesuny se děly spontánně, ne pro zmatení vnějšího nepřítele, pokud vás nedostatečně zmátly fotky z galerie, tak tohle určitě;

- pití: klasické birelly a pivo, něco dětského...;

- jídlo: mexické s českým šmrncem, nepanovala shoda, zda je to tady lepší nebo horší než v pardubické copakabáně, každopádně se tady neobjednávaly stupně pálivosti, ale bylo k dispozici nějaké externí pálidlo (chilli doktor), zajímavé bylo sledovat, jak se každý, kdo ho použil, po chvíli orosil na čele;

- obsluha: milá, holohlavý pán se zajímavým tetováním a mladá holčina (vemte v potaz, že mně se zdá mladý už skoro každý);

- zábava: jako vždy bylo několik souběžně vedených konverzačních skupin, tentokrát ale bylo zajímavé, že navzdory všem genderovým studiím vznikly dvě hlavní party, chlapi a ženský, samozřejmě že občas se to nedodrželo a někdo tu hranici překonal, ale zdá se, že pouze ve smyslu komunikačním;

- alča veterinářovic: přivezla mi dárek k narozeninám - belgické pralinky - kterých jsem po příjezdu domu sežral celé první patro, přízemí jsem ale nechal mmvč;

- alča čahounovic a milka: měly nějakou náladu, pořád s milkou rozebíraly alčin přesun z místa na místo, který označovaly za šoupání a oblejzání a podivně se při tom chichotaly, někoho uzemnily, že takhle už si neza... a dost;

... tady se kus kroniky nezachoval a nelze ho z dostupných zdrojů obnovit...

- placení: proběhlo tentokrát bez jakýchkoliv snah o dvojí placení jednoho jídla;

- a pak už jen cesta k autům a domů;
[EOF]

Poznámka mimo protokol:
Nevím, jak se tam dostali ostatní, ale já jsem se cestu až na místo naučil doma podle mapy.cz a pak jsem v jičíně na jednom kruháči blbě odbočil a když jsem projel kus jičína a najednou byl v kbelnici, tak jsem pochopil, že kufruju a zapnul navigaci v mobilu, která mě bezpečně dovedla k cíli, akorát že jsem přijel pozdě a quickly už se po mně sháněl, takže jsem zaparkoval jinde než zbytek výpravy a tak až dodatečně z fotek vidím, že taxíkařil tentokrát luci se svým sangjongem, ostuda je, že když jsem konečně dorazil, tak holky z výběžku už tam byly, jo a taky jsem prošvihnul propojení obou stolů tím speciálním mezikusem.

Omluva na závěr:
Tentokrát jsem měl vážné problémy zápis sepsat, protože:
- nahrávací technika sice vše nahrála, ale v podobě naprosto nesrozumitelného hluku, ze kterého se nedalo vyluštit nic kloudného, co by stálo za zápis;
- nějak se neprobíralo nic až tak závažného, aby mi to utkvělo v hlavě;
- na závěr to nejzávažnější - někam se mi vypařilo spisovatelské střevo a nadšení a schopnost fabulace;
Důsledkem je, že:
- tento zápis sice existuje, ale jen "an sich", jako zápis pro zápis, jehož čtení nikomu nic nepřinese;
- uveřejňuju to jen aby nechybělo pořadové číslo zápisu v kronice a aby mě quickly nepředběhl se zápisem ze 102. srazu, který se koná již za pár hodin, protože chronologie zápisů v kronice by se neměla podceňovat.

Don't shoot me I'm only the chronicle writer...

[StandaB]

Milane hezky popsane, uplne vas tam vidim.

[quickly]

Tak 102. hradubický pokec je za námi.
Dnes jsme to měli v Hradci v Auparku. Omluvenku měli Metuzalém (taxikařil, proto kroniku píšu já), Luci, Míra veterinář (akorát operoval) a seveřanky, které byly nemocné. Máme nového člena Recona, rodilý pardubák, ale teď hradečák, má BS ze severu. Goba mne vyzvedl doma a po delší době jsem se svezl SJéčkem bez virtuálním stupňů. Po sednutí do SJ jsem se opět cítil, jak doma, už se na nového SL forestíka opravdu těším. Do parkováku jsme dojeli první, za chvíli dojeli Čahnouni. Alča veterinářová nakonec raději parkovala venku a Recon parkoval v přízemí. Měli jsme zamluvené 2 stoly, po chvíli se daly dohromady 2 skupiny, babinec a zbytek. Recon je náš další stařešina, s Clayem si zanotovali, protože vzpomínali na hospody z doby kamenné. Jídlo bylo dobré, všem chutnalo. Mimo dobu kamennou se mimo babinec probírala lesní a vodní dravá zvěř, Tom Čahoun potom nabádal, že v horách, když teoreticky hrozí útok mědvěda, je dobré dát manželce přednost. Recon to ještě doplnil, že první manželka by měla mít třeba červenou bundu.
Co se probíralo v babinci vůbec netuším, protože jsem seděl na druhém konci stolu, možná Alča nebo Ála něco napíšou.
Příští termín je pátek 15. března, možná U kozlíka.
Tady Clay a Rexcor vygenerovali možné pravidlo, že jak moje auta nežerou, tak zcela náhodou jsem kyselina na pizzy

Fotky jsou na https://photos.app.goo.gl/JRvh5wYEK9d3BZ5j8

[quickly]

Březnový hradubický pokec je v Hradci, máme rezervaci pro 15 lidí na zítra od 18:00 v https://www.hospudkaumlejna.cz/, parkování u restaurace https://mapy.cz/s/nonumaduvu .

[quickly]

Dubnový pokec bude U Kozlíka (Studánka v Pardubicích)

[quickly]

Účast slušná

[quickly]

103. hradubický pokec je za námi, fotogalerie je na https://photos.app.goo.gl/gEy9VvVX693i6YCT9 , kronikář si zapnul paměť, tak snad bude i zápis.

[sima]

Opět tradičně pěkná sešlost a stylová hospůdka, jídlo mě rajcuje teda, vypadá to dobře a pan kronikář vypadá velice živ a při smyslech, jj, tak taky očekávám raport super, držíte to tam

[Metuzalem]

Pro všechny, kterým nestačí obrazová dokumentace, následují pindy:

Zápis ze 103. hradubického minisrazu
Vše proběhlo dle regulí.

Zápis
[BOF]
- místo konání: Hradec Králové, pension U Mlejna v Malšovicích - kousek od železného mostu Unry "Klapáku", na okraji přírodního parku Orlice;

- parkoviště pro hosty penzionu bylo dostatečně velké a protože bylo kolem 18. hodiny, tak i relativně prázdné, mohlo by bývalo přijet větší hafo subaristů;

- po mém příjezdu už tam byli quickly, goba a luci a hned se vrhli okukovat šedivákovi prdelku, quickly mu ji dokonce vyfotil, tu fotku jsem si stáhnul, protože takhle hezky jsem já to šedivákovo zranění vyfotit nedokázal;

- přítomní: nejdřív jsme chvilku byli jen 4 - goba, luci, quickly a já (kronikář);

- objednali jsme si pití a protože z repráku v rohu místnosti nad námi vyřvávaly nějaké odporné populární hity českého radia v intenzitě, že jsme se navzájem neslyšeli, goba navrhl, abychom se přesunuli na druhý konec stolu, načež ho quickly upozornil, že repráky jsou v každém rohu místnosti, tak jsme poprosili o jejich (těch repráků) vypnutí, což obsluha bez reptání a s úsměvem splnila;

- obsluha: milá mladá holčina a druhá mladá paní (holčina už asi ne), co měla velmi silný hlas, asi aby přeřvala ty repráky, i když ty už byly vyplé, obě dámy ve výsledku fungovaly na 1*;

- rexcor poslal quicklymu nějaké stavové info z cesty s fotkou, jak on to vidí z auta - no, kus asfaltu - a že už je kousek, tak jsme usoudili, že se blíží po hradubické magistrále blíže neupřesněnou rychlostí, luci to tipoval na 190, quickly vzpomněl, že nedávno na té nové D35 chytili pomocí cobry 11 někoho, co kvačil k cíli rychlostí 232 km/h, k tomu luci dodal pravidlo pro předjíždění: když v autě sedí dva chlapi ve vestách, tak nespěchat a předjíždět pomalu;

- přítomní extended: roztrh' se pytel se subaristy, pořadí příchozích si už nepamatuju, zkrátka dorazili čahouni ála a tom, holky z výběžku milka a katka, rexcor (bez claye, ten měl nějakou sakra chabou omluvu, radši to sem ani nenapíšu, že jede v neděli do lázní) a protentokrát kompletní veterinářovi, i když ti přijeli nezávisle dvěma vozy, protože míra si to střihnul rovnou z práce, ani domů se nekouk, celkem nás tedy bylo 11 + 2 veterinářovic děti;

- když přijel míra, tak jsem mu na uvítanou řekl, že jsem ho už dlouho neviděl a on mi opáčil, že on mě ano, že jsme se přece zdravili z aut kdesi mezi Vysokou a Borkem, na to jsem já už samozřejmě úplně zapomněl, přitom jsme oba měli z toho pozdravu převelikou radost a to ze stejného důvodu - že jsme tentokrát ten pozdrav neprošvihli, to třeba luciho prošvihnu raz-dva, protože jezdí buď zděděným Puntem, nebo Korandem, takže jediný, kdo ho pozná, je quickly a to ještě jen tehdy, když se oba vyskytují poblíž domova ale to zase není tak málokdy, bydlí ve stejné vesnici kousek od sebe a míra veterinář zase bydlí v sousední vesnici a to musel luci, když jel tenkrát kolem, zastavit a srolovat okno, aby ho míra zaregistroval, když vysypával smetí a míra se při tom lekl, že ho jde někdo seřvat, co že tam má co sypat, a byl to naštěstí "jen" luci;

- po dlouhé době si mohli řidiči vychutnat skvělé nealko pivo Bakalář, ostatní a pár řidičů dali i nějaké to normální Bakalářovo pivo, tom čahoun si pochvaloval Krkonošského Medvěda z Vrchlabí, a mohl v něm pokračovat až do konce, protože ho domů z akcí vozí personální šoférka ála;

- zjistili jsme, že jsme U Mlejna ještě nikdy nikdo nebyl, akorát quickly tu měl loni sraz ze základky, ve čtvrtek odpoledne mu tady udělali rezervaci 15 míst na pátek odpoledne, což by třeba někoho mohlo znervóznit, že vůbec někde je ještě místo, ale jak čas ukázal, byla to dobrá volba;

- já jsem měl záchvat nostalgie a z ní pramenící melancholie, protože pár desítek metrů odsud je dům s tanečním sálem, na jehož pódiu několik let zkoušela jedna z mých prvních kapel (a taky proslulá taneční skupina manželů Krtičkových, tam teda tančily kočky, to vám řeknu), jen o kousek dál je (bývalé?) Malšovické agitační středisko, kde pro změnu zkoušela další moje kapela, a celé to okolí tady mám prošmajdané křížem krážem, protože jsem nedaleko od 18 let bydlel a s holkama se tady vždycky chodilo na procházky kolem Orlice a poblíž jsou i jiné slavné bigbeatové hospody U Čecha (jel jsem kolem, vypadala zpustle a nefunkčně) a Stoletá zlatého pana Fišera (momentálně to vypadá na normální rodinný dům), pan Fišer nás tam nechával hluboko po zavírací době, tehdy zavíraly hospody jednotně ve 22:00, pan Fišer zamknul, aby už nemoh' nikdo přijít a my pili pod jeho dohledem často hodně přes půlnoc, měl tam na to takový salónek, který měl okna na ulici zadělané okenicemi, takže zvenku nebylo nic vidět, jó, to jsem ještě pil, a když by se pak šlo od Stoleté ke Klapáku, ulicí Na Mlejnku, tak tam stojí dům, kde co jsem tady na světě, bydlela u svého druha moje babička, co se dožila 101 let, no pak nemá být člověk melancholik, řekněte, ale to jsem trochu odbočil;

- při výběru jídla jsem pravil, že musím zlehka, protože jsem obědval (pamětníci si jistě pamatují, že když chci naplno večeřet v hospodě, nesmím vůbec obědvat), goba na to reagoval a seznámil nás s tím, že si dal doma sváču a že to musel obhajovat, protože proč svačit, když jde přece na tu večeři, že jo, chudák, prý nepříliš věrohodně mlžil, že večer už jíst nebude, že prý si tam dá už jen amoletu;

- když přišla první dávka piv, tak jsme zjistili, že místo dnes už skoro všudypřítomných papírových tácků tady používají klasické porcelánové, tom čahoun vzpomněl, že na ně vrchní vždycky dělal čárky tužkou, ála projevila neopatrně neznalost tak jí tom vysvětlil, že co pivo, to čárka, no jo no, tyhle mladý holky;

- quickly mi na můj pitomý dotaz vysvětlil, že bramborákové krokety a bramboráčky v podstatě jedno jsou, leč tvarově rozdílné a víc křupou, goba mě upozornil, že U Vojtěchů jsem přece měl bramborákové koule, čímž mě neurazil, protože mi to nedošlo;

- míra zase vysvětlil tomovi čahounovi jak se to má s jeho operačními dny, poslouchali všichni, co mají psy, se zježenými chlupy po těle, když na pár případech ukázal, jak krvavé takové páteční odpoledne může být a jak se to pak promítne do víkendových dní, nikdo mu nezáviděl ale ani se tomu nesmál, zvěrolékaři asi nemají úplně snadný život a ti soukromí už vůbec ne, a když vysvětlil, že už 15 let si nikdo z nich nedovolil omarodit, tak to někdo shrnul (doslovná citace): "To je fakt divná práce.", a s tím souhlasil i míra;

- goba celou dobu pozorně sledoval ELH Pardubic vs. Hradec (Hradec to nakonec projel), ale kromě zpráv o stavu s tím moc neotravoval, zatímco někde v jiném místě lokálu asi sledovali větší fanoušci, takže o každém gólu se vědělo i bez goby;

- společně se rozebíralo, kdo byl kdy na jakém utkání, z toho vyplynulo, že žádné permanentky nejspíš nikdo nemá, protože každý si pamatoval, jak dostal na nějaké utkání lístky, jaké to tam tehdy bylo, kdo hrál a jak to tehdá dopadlo;

- když přijely holky z výběžku, tak je tom čahoun přivítal s tím, že přijely až z Liberce, tak mu vysvětlily, že Šluknov opravdu, ale opravdu není Liberec;

- zvláštním hnutím společné mysli jsme se cyklicky dostali znovu k těm uřvaným reprákům a k tomu, co za muziku to tam vyřvávalo,a většinově jsme se shodli, že miráje apod. ne a že plky typu "život je pohoda, život je fajn" nebo "když nemůžeš tak přidej" zrovna poslouchat nemusíme, a to mě potěšilo, že se sice nejspíš neshodneme na tom, co se komu líbí, ale aspoň se shodnem na tom, co se nám nelíbí a na tom už se dá ledacos vystavět;

- už roste medvědí česnek;

- přišlo mi blbé, jak milka sedí na druhé straně, že si s ní nemůžu prohodit ani slovo, tak jsem jí nejdřív chtěl poslat SMS, ale quickly se angažoval a zvolal ryčně "Metuzalem pozdravuje Milku", což míra lakonicky komentoval slovy "Tomu já říkám Luhačovice";

- při družné debatě o záhadách počasí a nejteplejších měsících postupně obsluha přijala objednávky na jídlo, čímž debatu částečně utlumila, tom čahoun se předem ujistil, že goba ani luci nemají žádnou vylepšovací zkumavku ssebou, a pak si objednal stejnou masovou směs na chilli, jako ti dva, my s quicklym jsme si dali smažený hermelín s kuřecím masem a ostatní si taky něco objednali;

- quickly se přiznal, že už není tak rychlý, což je v jeho případě na pováženou;

- quickly sdělil, že do důchodu to má už jen 3997 dní a 5 hodin, je to prostě rozený statistik, takhle přesné měření jsem neviděl ani na vojně, a že tam stříhal metr skoro každý;

- s lucim jsme probrali na co je dobrá hoblovka na co je lepší ruční hoblík, tom to vylepšil historkou, jak si jeho brácha uhobloval kousky prstů na jedné ruce a jak dokonale mu to doktorka spravila, už se těším, až zase něco půjdu hoblovat;

- stručně jsme prosvištěli typické nářeční prvky moravy vs. pce vs. hk a náchodska, lítalo semotamo dobrý vs. dobré, králici, jdu dát slepicům, leu, koneu;

- hokej: hradec vedl zrovna (po náchodsku zrouna) 2:0, když tu najednou to bylo 2:1;

- luci s gobou probral kvalitu různých dostupných hořčic, detaily rozvádět nebudu, to je do jiného, mnou nesledovaného gastro vlákna;

- míra prohrál několik kol v nějaké neznámé karetní hře se synkem, pak jednu vyhrál, tak to hned ukončil se slovy, že by to bylo ještě nadlouho;

- hokej: 2:2;

- konečně jídlo, hovor téměř ustal;

- jak na mech: popel, skalice, vápnění, detaily viz. internet;

- hokej: 3:3, asi mi něco uteklo, jak jsem jedl;

- o únavě za volantem;

- dočasně jsem změnil místo a sedl si na dámské křídlo, abych vyzpovídal holky, co se děje ve výběžku a jak to tam dávají, no dávají, i když lehké to asi nemají, Milka roztáčí kola podnikání a Katka dělá v kanclu na jatkách a po práci pomáhá ještě Milce jako masérka, Pája změnila intr a má šamstra, tedy chci říct přítele;

- o devalvaci fotografie tím, že se fotí ve velkém;

- po jídle se u sousedního nesubaristického stolu nějak rozjela zábava, asi v souvislosti s konzumací, takže sekundární paměťové zařízení zaznamenávalo víc ty jejich plky než ty naše;

- míra předváděl, jak jeho telefon umí opravovat kosti a zasvěcoval, jak se vyvíjí technika v oboru, stala se z toho pomalu populárně naučná přednáška;

- hokej: 4:4, asi mi zase něco uteklo;

- co si povídaly holky nevím, byly daleko;

- hokej: Pce vyhrály 5:4;

- a to byla taková pěkná tečka za tou naší akcí;

- placení v hotovosti proběhlo bez problémů;

- no a pak už jen loučení před restaurací...
[EOF]

Žádné poznámky na závěr, ani technické, ani jiné, žádné dodatky.

Howgh.