obleček je nový jen vršek (je opravdu mimořádně teplý a příjemný, moc fajn šitý, za ty prachy tvl mazec) spodek je obyč lidl, jak říkám, vyšli jsme jen tak, zbytek mého společenského obleku jsem nechal doma. Ale víš jak, chtěl jsem se opravdu jen vyfotit s parťákem Schirem, takovou pěknou fotku o bílých vánocích, byla fajn nálada, já neměl ani mobil, tak švára zvěčnil. Moje žena se fotit ani nechtěla, prý to je hrůza, měla na sobě místo kalhot jen tepláky, sice pěkné, ale prý tak max za humna a mimořádně ani nenalíčená, o vánočních svátcích, sice jsem nepotkali ani živáčka, ale tj jedno, že 
jo potkali jsme dvě lesácké auta, mají ludry klíčky od závor 
já tama taky dřív sem tam projel, teď už to moc nejde, ale popravdě ani jsem dnes lesníka nevytáhl, pěšo to bylo stejně nejlepší.Edit: ony se ty zážitky s ním nedají rozumně obsáhnout, tak aspoň něco pramálo z toho všeho. Třeba dnes sedím na chalupě v obýváků, kochám se u kávy pohledem přes okno na tu bílou zimu- z gauče
- a v tom postava za oknem, vstanu a tam švára, otevřu okno a Schiro na mě zírá, očiska dokořán vyvalené co se to děje, jakmile jsem ho oslovil začal vyskakovat do okna a výt a výt no a pak vítačka uvnitř chalupy ve stylu- Schiro jde samou radostí až k zemi, jakoby se plazí, vymetá podlahu, přitom nás všechny furt dokolečka obíhá a kníká, mele ocasem, klouže mu to na dřevěné podlaze, nemá ho cenu ukliďnovat, musí tomu dát člověk volný průběh, sem tam vyskočí čenichem až k nosu Nebo minule naštval šváru- po společné procházce s jinou dvojicí se posléze přeci jen vydal zpět k té dvojici a neposlechl mimořádně teda vůbec. Švára se mu schoval za strom a nechal ho běhat po celém parku, šílel, sprintoval sem a tam a naříkal, pak se mu švára ukázal, Schiro přiběhl a lehl si k nohám, celý nervově vyčerpán a zároveň šťastný, pak se mu doslova přisál na nohu až k baráku šli sfázování jak jeden.
Dnes jak byl Schiro u nás na chalupě, jak on nebývá vůbec vevnitř v bytě, v baráku, tak doběhl při vítání celý šťastný k telce a tam se zarazil, vykníkl, poté odskočil, lekl se jí a zběhl rychle pryč, nebo jak poté při špacíru začal štěkat na svázané trávy, na "postavy" u cesty, ty ho teda rozdráždili na ultimo
Mě už jen stačí, když se za ním sám stavím a jsme sami dva, že mě zavleče pak do chajdy, tam blbne, ale tak nějak odevzdaně, hodí se na záda, převrací se, válí sudy, jen základ je mít v tlamě hračku a třeba s ní tisíckrát dokolečka furt pískat
pak zas vyletí ven a chce se nahánět kolem chajdy, kol stromů, kua já už na to vážně nemám, je moc rychlý, za pár vteřin končím, nemám čtyřnáhon a přeci jen už nejsem žádný mladík. Tak vyscaně házím všechno co je po ruce, mu je to jedno, bere vše, někdy i dvě věci naráz, celý v nervu, ať mu nic neuteče... a tak furt dokolečka dokola s ním to celé je 
. Uplne to vydim, jak ten mladoch lita jak posuk 
)
