Pedagogický apel na rodiče

[PavelG]

Zkus to teda rozvést.

[suxy]

tlak v tekutinach sa rozklada rovnomerne.rovnako posobi na konstrukciu prieplavu ale aj na to co je pred nou a zanou to znamena ze sa rozklada na obrovsku plochu.
jednotka Pascal je sila jedneho Newtona posobiaca na jeden meter stvorcovy (krichlovy).ak posobi jeden Newton na desat metrov krichlovich uz je to len 0,1 Pascalu na jeden meter krichlovy.

archimedov zakon hovori o vztlakovej sile posobiacej na teleso ponorene do kvapaliny, tato nema vpliv na to, ci prieplav udrzi lod.

ktomu poznam jeden vtip:
hra Archimedes, Pascal a Newton schovavacku a Archimedes pocita.
Pascal sa schova za krik a Newton sa chvilu obzera a potom nakresli stvorec 1*1 meter a postavi sa doneho.
Archimedes dorata, otoci sa a celi nateseny krici Newton mam ta ratas ty.
Newton s chladnou hlavou odpoveda, Newton na meter stvorcovi je predsa Pascal rata on :D

[PavelG]

Spíš mi šlo o to, jestli ta loď může do toho průplavu nebo ne a proč - tj. jak sis to vysvětlil pomocí pascalova zákona.

Tlak je síla na plochu, ne na objem.

[suxy]

ci som si to vysvetlil spravne alebo nie neviem a ani ci tam lod moze alebo nie.
niesom inzinier ani statik ani nic podobne a nezaoberam sa stavbami, som elektrikar :bp:
no rad sa priucim tak som zvedavy na odpoved :811:

[PavelG]

Loď tam může. Vtip je v tom, že ten průplav je plný vody po nějakou rysku.
Rezerva v únosnosti byla definovaná hmotností +1000tun. Tj. most by spadl, kdyby se hladina zvedla o tolik, že by na tam bylo o 1000m3 vody víc než obvykle, nebo kdyby na dno někdo naházel přes 1000t kamení.

Když loď pluje po vodě (tj. nedotýká se dna), je z ní ponořeno přesně tolik, aby byla vztlaková síla v rovnováze s tíhou. Tj. objem ponořené části * hustota vody dá hmotnost lodi. (Archimédes)
Průplav je spojený s jezery na obou stranách, takže to, co vytlačí loď, se rozloží na obrovskou plochu -tj. zvednutí hladiny zanedbáme.
No ta teď je to jasné - loď 10 000t těžká připluje a propluje - hladina je pořád na rysce a loď se vznáší.. tedy z hlediska mostní konstrukce je zátěž naprosto stejná jako kdyby tam loď nebyla. Proč? Protože ta voda, která by tam byla, se přelila do jezer a místo ní je tam ta loď. Objem zmizelé vody je roven objemu ponořené části a její hmotnost hmotnosti celé lodi.

Kdyby se příklad modifikoval a voda se nemohla přelít do jezer (byla by tam třeba zdymadla), pak by bylo potřeba postupně odčerpávat vodu tak, aby zůstávala její hladina konstantní. Odčerpali bychom ve výsledku tolik vody, kolik činí ponořená část a celková hmotnost lodi.

[ozawasan]

pavle teď debilní otázka od nefyzika a nematematika - to s rozložením tlaku do jezer bych pochopil - ale tlak plující lodi, který tlačí na ty stěny - ten přece nezmizí ne? Pokud je to dimenzováno nějak, tak 10x větší těleso způsobí větší tlak , na který ty stěny nemusí být dimenzovány... Nebo je to blbá úvaha?

[JRJ]

Já myslím, že to PavelG vysvětlil jasně. Tlak vody je nahrazen stejně velkým tlakem toho plujícího tělesa. Jediný způsob jak zvýšit tlak na dno, je naházet tam něco mnohem hustšího než voda, třeba kamení.

[ozawasan]

když já jsem trošku natvrdlý - je-li ten most dlouhý řekněme pětset metrů - tak se v něm najetím toho tělesa, které tu vodu vytlačuje do přilehlých jezer na žádném místě nezvýší tlak na stěny? Lodě mají takovou zvláštní vlastnost, že před sebou tlačí takovou vlnu........

[PavelG]

Tlak - nad povrchem vody je normální atmosferický tlak a pod hladinou roste s hloubkou tlak hydrostatický. Tj. každý metr vody dá 10kPa, v 10m hloubky by na nás působil tlak velikosti tlaku atmosferickému - to je např. důvod, proč nikdy nevyčerpáš vodu nasáváním z hloubky větší než 10m.

Na stěny a dno lodi (ponořenou část) působí hydrostatický tlak od vody podle hloubky. Stejně tak na stěny průplavu. Pro celou tu mostní konstrukci včetně stěn je neroznatelé, jestli tam stojí voda nebo se v ní vznáší loď.

Pokud se někomu zdá, že "se ta loď musí nějak projevit", tak bychom museli definovat velikosti těch jezer a přesně propočítat, o kolik se zvedne hladina celé soustavy když tam posadím loď (spadne z nebe). Samozřejmě, pokud ta loď předtím kotvila v jednom z jezer, tak měřením hladiny, tlaku, tíhy nemáš šanci zjistit, jestli je tam jen voda, nebo v ní něco plave - hladina se nebude měnit.
Pochopitelně neřešíme vlny a rachot motorů

Kdyby se měla udělat analogie a klasickým silničním mostem, tak by to vypadalo asi tak, že by se vyrobil včetně kójí na auta, které by obsahovaly závaží o hmotnosti auta. A když bys chtěl přes most přejet, vybrala by se kóje, vyhodilo to závaží a ty bys tam najel místo něj. Most by taky nepoznal, jestli je na něm auto nebo příslušné ekvivalentní závaží.
Tj. takový most je neustále zatěžován maximální zátěží.

[PavelG]

K tomu proplouvání - zanedbáváme veškeré dynamické jevy, motory nerachotí, vlny se nedělají, loď proplouvá nekonečně pomalu, nehoupe se .... jinak je to prakticky neřešitelné.
Prostě jen statická úloha.

[Mira]

Tak hurá, myslel jsem to dobře.
Ozzy - vlnu neřeš, je to fakt úplně jednoduchý. Pouze konstatujem daný statický fakta, ne mechaniku pohybu kapaliny. To už je na VŠ.

[ozawasan]

Tak hurá, myslel jsem to dobře.
Ozzy - to neřeš. Je to fakt úplně jednoduchý.

no tohle jste měli dát hned na začátku.... Silně mi to připomíná nezměrné úsilí třech našich místních soudruhů vysvětlit mi praktické fungování diferáku - ne "co" dělá, ale "jak" to dělá.... Tímto bych chtěl těmto nejmenovaným hrdinům poděkovat za jejich nezměrnou trpělivost ::-DDD:

Pavel mne uklidnil tím, že nepočítáme vlnky, motorky a tak..... Zasnil jsem se a představil si na tom mostku Repulse nebo Yamato......

[PavelG]

To bys ale musel mít zadanou jak rychlost, tak tvar lodi, rozměry toho koryta a detaily pohonu. I tak téměř neřešitelné i při použití výpočetních modelů.
Ony totiž rovnice popisující proudění tekutin vedou na stokesovy diferenciální rovnice (http://en.wikipedia.org/wiki/Navier%E2% ... _equations) a ty jsou v principu analyticky neřešitelné. A dokonce mají i trajektorie ve fázovém prostoru takového charakteru, že numerické metody mají po čase stochastický charakter. To je ostatně jeden z principiálních důvodů, proč nefunguje dlouhodobá předpověď počasí.
Tak se to různě pytlíkuje zaváděním pomocných parametrů -Reynoldsovou konstanou atd.

[Mira]

Pavel mne uklidnil tím, že nepočítáme vlnky, motorky a tak..... Zasnil jsem se a představil si na tom mostku Repulse nebo Yamato......

Ale Repulse společně s Prince of Wels potopili japonci érama při cestě do Jihovýchodního moře. A proti Jamatu to byli lodičky (pouhé bitevní křižníky vs.těžkotonážní bitevní loď). Škoda, že Jamato pořádně nezasáhlo do žádný námořní bitvy. S těma dělama by to byl mazec.
Když tak mám doma modely Tirpitze a Bismarka. Postav mostek, já je tam naaranžuju.

[ozawasan]

jé - krevní skupina - Hubáčkovci:-))). Ale jak mi těch krásek bylo líto, že je dostali pod vodu.... zase to ukázalo převahu letectva - vlastně to naznačily už Swordfishe s Bismarckem..... A taky, že Yamato odolávalo dlouho..... Tak udělej nějakou koláž s s nějakým mostkem - ať to vypadá :657:


Pavle - počkej člověče - začínám z Tvého příspěvku rozumět jenom spojkám...... stačí říct, že je to nemám řešit, protože pak se začnu ztrácet - já jsem opravdu matematikou a fyzikou nepolíben - v podstatě panic, takže na mne nevybaluj kamasutru......