Vašek a BRZ

[VDC]

Hezký příběh s dobrým koncem !! Gratuluju a přeju ať dělá jen a jen radost !!

[gerda]

Ona je původně ze Zlína a pravidelně jezdila do Luhačovicích a Otrokovic takže tak jistě byla v létě k vidění.

Aha, tím se to vysvětluje

[Traveller]

Krása.

[Knedla]

Paráda

[Cheza]

I v té bílé vypadá překvapivě hodně dobře. Mně se teda 1. generace líbí víc...

[Vakpak]

I v té bílé vypadá překvapivě hodně dobře. Mně se teda 1. generace líbí víc...

Taky se mi líbí víc, ale jak se jednou projedeš v té nové tak podvozek, řízení a motor. To by ti bylo úplně jedno jak to auto najednou vypadá. Nová o je o velký kus dál.

[gerda]

Přesně tak, proto mám BRko v 6válci

[Vakpak]

Přesně tak, proto mám BRko v 6válci

Tuhle generaci jsem měl Legacy a ta byla skoro až krásná.

[gerda]

Jé, tys to měl v GTčku, to muselo být taky super svezení Sedan se povedl a kombi taky není k zahození

Náhodou, až na ty světla je to pěkné auto a určilo tvar BSku a novějším A interiér na fotkách vypadá divně, ve skutečnosti je to o dost lepší

[Vakpak]

Jé, tys to měl v GTčku, to muselo být taky super svezení Sedan se povedl a kombi taky není k zahození

Náhodou, až na ty světla je to pěkné auto a určilo tvar BSku a novějším A interiér na fotkách vypadá divně, ve skutečnosti je to o dost lepší

Jj nostalgie je mrcha. Obzvlášť když je GT zrovna na prodej. https://auto.bazos.cz/inzerat/178754115 ... utomat.php

[Vakpak]

Tak v neděli jsem vyměnil olej (5W30), stěrače (hybridní Oximo), dofoukl kola a navzdory předchozímu rozhodnutí neumyl BRZ. A pak se začal těšit na jeden z nejlepších dní s autem letos. Odpoledne přesun do Čech. A v pondělí 9:00 sraz na Benzině v Panenském Týnci s Honzou Červenkou na kurz. Jsem toho plný a nevím kde jinde se o tom trochu vypsat.

Zde si dovolím malou vsuvku. Loni jsem absolvoval první úroveň kurzu sportovně defenzivní jízdy s Foresterem a ukázalo se jak to auto je schopné v rukou (nohou, hlavou ...) šikovnějších než jsou ty moje. Bohužel když jsem se s autem naučil hezký kus řízení tak jsem zjistil, že ač je auto schopné tak je i těžké a trochu slabé ... no a pak přišla potřeba BRZ.

V 9:00 tedy odkládám knížku když se přiblížila černá E30 318is. Po krátké obhlídce obou aut a výměně dobrého vína už sedíme v autě a konstatujeme, že moje dlouhé nohy a BRZ jsou fakt na hraně. Vyjíždíme po R7 na Chomutov k první silnici kterou Honza označuje za první hřiště. Povídáme o autech, provozu, elektromobilitě o řízení nemluví. Ne zcela překvapivě jde o zkoušení co za volantem dělám a co si pamatuji z loňska. Kousek od Kadaně najíždíme na krásnou silničku, kde se prý ukáže co tedy se zadokolkou v manuálu umím. Prý vše jak se bude řídit den ukáže jedna zatáčka. Jedna z hezké série kdy tato konkrétní pravá má negativní odklon a zároveň nakonec přechází do utáhlé levé. Stále mlčí. Dojezd na parkoviště k prvnímu zhodnocení. Dopadlo to dobře, udržel auto neškublo, plynulý přenos váhy. Na brždění se bude muset pracovat, ale výjezd prý dobře. Pochvala i za cestu za správné reakce na provoz a sledování hodně do dálky. Honza přebírá volant a jede sám a ukazuje jak by to mělo ještě lepší dva průjezdy jeho ještě dva moje a jedeme dál. Moje ego je šťastné (předčasně). Vypadá to, že od minula jsem nezapomněl tolik co jsem si myslel. Nebude to tedy náročné opakováním, ale novými zkušenostmi. Padá otázka zda umím dávat meziplyn. No popravdě se skoro stydím, že neumím. Učím se ho nasucho. Ale necítím, že to dnes dám. Prý nevadí od toho jsou synchrony. Takže mám první domácí úkol a to jsem pořádně ani nezačal jezdit.

Druhé hřiště zajímavé zatáčky, méně složité zato kompletně bez rytmu prostě se cesta mění nedá se moc zvyknout velká pozornost je třeba pořád, špatně se to učí. I za těch snad 8 přejezdů to prostě nejde jednoduše zapamatovat. Jde o trénink zrychlení prostě je třeba se nastavit, že i na méně přehledné cestě jde jezdit vyššími rychlostmi. Správné držení volantu a točení vnější rukou. Několik horizontů kde prostě moc nevíš kam povede silnice dál, jestli je tam auto a zároveň příprava na ztěžující úroveň. Super. BRZ je konečně ve svém, vytočená dvojka, trojka. Blbě zařadíš - nevadí prostě to hoď za hlavu a jedeme dál jinak to rychlé nikdy nebude. Hlava už si zvyká, že se jezdí rychleji než je zvyklá a pak vezme auto Honza. Hlava si zvyká, že to jde ještě o parník rychleji, ale zároveň, že jde o techniku ne o absolutní rychlost jako má on. Na to fakt nemám, nevadí časem se snad přiblížím. Zase přebírám auto, jedu a snažím se pocitově to je rychlejší, ale není čas se ani podívat na tachometr. Už hezky narovnávám zatáčky fakt to jde rychleji, ale najednou v protisměru modrý Touran co si to zkracuje proti mně. Uhnul jsem bez brzdy a cuknutí (pochvala i ze sedadla spolujezdce), ale stejně zamrzí není to tu moc široké, naštěstí jsem se vešel bez návštěvy nezpevněné krajnice. Hlava přenastavena.

Kafe. Dolít nádrž. Jede se dál. Nádherný kopec. Spousta zatáček snad 4 vracáky kde jedu za 2. Jízda složitá hlavně udržet pohled tam kde má být. Jakmile se dívám jinam je to okamžitě pomalé. Po druhém průjezdu chvilka na teorii jak udržet auto před hranicí smyku (občas jsem se k tomu snad i přiblížil). Definice kontroly popis jak se má pneumatika hezky zakousnout a hledání té správné výjezdové rychlosti. Začínají se mi kupit chyby. Zpravidla vysoká nájezdová rychlost, jakmile je ta špatně tak už je celý průjezd k ničemu. Inu nevadí jezdíme dlouho a technika jízdy se posunuje dál i tady. Rychlost snad také upřímně nejsem schopný ji vůbec kontrolovat občas otáčky, ale vše se musí stíhat jen podle ucha, zadku a rukou. Je to hodně rychlé na moji hlavu. Pak si sedne zase za volant Honza. Zjišťuji, že to nebylo rychlé. Jede tak, že nestíhám ani koukat jak to dělá. Prostě sleduji cestu před sebou jako bych řídil já. Nohy mi jdou do rytmu a po dojezdu přemýšlím, jestli tohle udržím. Dobře technika šla nahoru a rychlost mi přijde že jen trochu. Kolem silničářů co tam obírají větvě jsme projeli několikrát nakonec už i mávají. Olej se dostává ke 120 °C tak dochladit i brzdy co toho taky mají hodně a jsou cítit (kupodivu však skoro nevadnou) a jedeme dál.

Pomalu cítím únavu. Honza vcelku chválí a oznamuje skvělou novinu že jedeme na Boží dar na oběd. Po cestě prý ještě máme čas. Tak ještě další hřiště. Opět paráda nahoru a dolů zatáčky prudké i vracáky. je vidět, že hezké cesty tu má Honza naučené. Hezky se dá kontrolovat kde přidat. Je to těžké do kopce už si zase věřím, protože mi fyzika pomáhá, ale z kopce je to kus náročnější. Brzdy jsou cítit, ale nevadnou. Už je tu větší provoz tak občas jedeme za autem. Konečně volno, najednou další moje chyba nechal jsem odloženou nohu na spojce, auto se drobně zavlní. Honza poprvé (a naposled) neví ihned co jsem udělal špatně. Kouká se na mě. Ten pohled je slyšet. Už slyším jak mi říká, že takhle základní chybu by ode mě nečekal. Chybí mi třetí jistý bod (noha zadek záda) a tak jsem se musel silou opřít o volant. Po třech průjezdech jdeme na oběd. Mám toho dost, ale nejvíc ze všeho bolí oči. Fakt těším na oběd. Už dlouho jsem neviděl plněné knedlíky takhle rád.

Po obědě má trénink prý aby nám trochu slehlo. No moc tomu nevěřím. Vytahuje z kufru PET-ku váže k reflexní vestu. Prý tak se rozjeď na 50 a pak plynule zabrzdi, ale s pořád stejným tlakem na brzdový pedál (prosím, řekněte že taky při úplném zastavení trochu přitlačíte). Když už mám na poněkolikáté pocit, že to je dle našich představ zrychlujeme končíme z rychlosti lehce přes 90. No dobře není to dokonalé …. Zase mám domácí úkol.

Předposlední hřiště. Sakra tak tahle silnice už je fakt těžká. Nebýt uprostřed vesnice nejde snad ani vydechnout. Trénink na opakování co jsem se doteď naučil zároveň další a složitější práce se samosvorem. Uvědomuju si jak moc je to u zadokolky super věc. Při jízdě do kopce mě fakt štve, že neumím ten meziplyn synchrony kopou do zadní kol až do občasného zablokování. Ano fakt musím. BRZ jede skvěle ustojí hodně mnohem víc než si dokážu představit. Poprvé jsem v mírném přetočení, ale správný pohled a trocha plynu a ono to auto to zvládá. Mít na to čas tak nad tím přemýšlím, že to přece nejde abych to takhle zvládl. Provoz tu je trochu hustší (v předkladu skoro žádný), ale stejně mám pocit, že všechny ty německé SPZ jsou tu proto aby mi překážely. Když je to zase jenom naše tak už jedeme rychleji, otáčky pravidelně naráží na omezovač, ale ta cesta za to stojí. Nevím jak to Honza dělá a jakmile se podívám jinam než mám už mi to hlásí. Když auto zaplave už to slyším (zpravidla i dřív než Honza promluví). Občas opakuje držení volantu, je toho najednou strašně moc. Nechápu jak to dělají závoďáci když tohle musí dělat v noci několik hodin v kuse. Fakt to není vůbec jednoduché, ale je to strašně návykové.

Poslední přejezd. Další hřiště prý bude maturitou. Honza mu říká česká „šlajfa“ některé zatáčky jsou prý Velmi podobné zelenému peklu. No tak to potěš. Cesta je trochu delší a konečně otvírám téma na které jsem se těšil. Dakar. Poslouchal jsem poctivě rozhovory a ten závod mě opravdu fascinuje. Zase mě dostal spousta dalších informací o kterých jsem nevěděl. Snažím nebýt závistivý, ale fakt mu závidím, že tam byl a ještě takhle s týmem, který pro mě udělal na letošním Dakaru nejlepší český výsledek a to ve vší úctě k tomu co se povedlo Macíkovi, Lopraisovi i Michkovi.

Dojíždíme, tahle cesta má skoro 8 km. Nádherné zatáčky, z jedné strany svodidlo nad srázem, budí to respekt. Nejdřív dva průjezdy já. Až na pár chyb ze sebe nemám špatný pocit je to skvělé místo, škoda že to pro nás není uzavřené nebo aspoň jednosměrné. Snad konečně mám zafixovaný způsob průjezdu zatáček i z kopce (asi na tom něco bude, že do kopce umí jet svižně každé tele a z kopce poznáš řidiče). Dobrý pocit najednou opadá. Silnici projíždí Honza. Ukazuje mi místa co jsem nezvládl ideálně a pak jede naplno. Sotva stíhám koukat před sebe a říkat si kde bych co udělal já. Nevadí vím, že na něj nemám, ale v hlavě to hlodá jestli bych se nepřiblížil (trochu ho podezírám, že je to záměr). Zase jedu já. Opět je cesta rychlejší víc si zatáčky narovnávám. Při jednom průjezdu se ke přiblížila rychlá trojková oktávka (soudě podle mračítek v předních světlech) na rovince dostávám informaci, že překážíme pomocí dálkový světel. V druhé zatáčce už nestíhá a po chvíli ji ztrácíme. Nevím jestli se mnou závodí nebo ne, ale je mi to jedno snažím se jet co nejčistší stopu a plynulosti je rychlost. Na otáčecím místě nás po chvilce dojíždí skoro zastavuje a pak jede dál. Trochu mě to hlodá jestli se nás chtěl držet nebo ne. Poslední dva průjezdy. Je to paráda jde to. Když jsme dojeli poslední dochází mi, že se usmívám a oproti dopoledni se tolik nesoustředím co dělám (snad až ten pohled). Je to super. Dochází mi další věci. Třeba únava očí, ramenou, lýtek. Ona to vlastně byla makačka (druhý den mě to docela dohnalo).

Vracíme se na začátek k Honzovu autu. Při výjezdu z Krušných hor si Honza vzpomněl, že nemáme společnou fotku, které si vždy dělá tak ji máme z pro něj nezvyklého místa. Skoro hodinový přesun řešíme spoustu témat. Zase mi dochází, že s ním chci jít někdy na skleničku červeného a debatovat.

Po dlouhé cestě domů umývám BRZ a jde do garáže, vytahuji Forestera. Sakra fakt se tu sedí tak vysoko, ten volant vůbec nekomunikuje. Sakra je to neohrabané. Zase mi dochází co znamená ta půl tuna navíc a chybějící samosvor. Ano není to sporťák (ačkoliv výbava říká že ano) a nelze to srovnávat, ale stejně je to neohrabané.

Ano bylo to skvělé už minule, ale podruhé to byla úplně nová zkušenost a nemyslím že šlo jenom o změnu auta. Ačkoliv i ta je strašně moc vidět. Prostě ten pocit splynutí s autem, kdy dělá přesně to na co myslím a ruce, nohy, hlava i oči jedou úplně v automatice a najednou po té okresce vlastně letím nebo splývám … no tak tenhle pocit se nedostavil, ale posunul jsem techniku blíž k tomuhle aby ano. Zase jsem si uvědomil, že BRZ je na tohle skvělé auto. Těch skoro 1300 km (z toho skoro 600 s Honzou) stálo za to. Ano je to vlastně drahá sranda, ale každý halíř co do kurzu šel za to stál. A ano už jsem se přesvědčil, že za rok zase. Třeba i na tříkolce…

[františek1]

Hodně dobrý!
Tleskám!

[hamoun]

[Tapan]

Paráda!

[VDC]

Krásně sepsáno !! Jen se ze zvědavosti zeptám, Honza Červenka dělá takovéhle individuální kurzy jako běžnou službu pro kohokoliv ?