Pár let a událostí uběhlo a dozrály plody nostalgie po vydařeném alpském výletu. V zimě 2023 Ondra @OZP navrhl vydat se na další podobný výlet. A začalo to nejdůležitější, ladění termínu. Po bouřlivé diskusi jsme se shodli na svátku sv. Václava. Podle mě proto, že to bylo dostatečně daleko na to, aby všichni mohli svoji účast postupně odvolat
. Ládik @Ladaf to vzdal hned, s trapnou výmluvou na nepojízdné Lego (přitom má pojízdnou Imprezu, a určitě by si užil víc srandy, kdyby to měl naopak 
). Marty se zalekl výzvy tajemného Timmelsjochu, a i když nás morálně podporoval, tajně pracoval na důvodech své budoucí absence. Matty @matty se hned hlásil (opět) jako mitfára, neboť výměna gufera na jeho replice 22B, která vedla k totální dezintegraci auta na prvočinitele ještě nenabrala opačný směr, dal nakonec přednost nebezpečnějšímu kamiónu. Ota @geraltos se snažil zrakvit na karate kempu, ale s ním jen tak někdo nepohne, a tudíž neměl důvod odvolat . Ondra si žádnou pořádnou výmluvu nevymyslel, a tak mu nezbylo než jet . Jako nováček se k akci ostřílených hochů přidal Kuba @strider, který naštěstí pořádně nevěděl, na co kývl. No a mě @.dundee. , po parakotoulu v Bělé, už jen tak nic nerozhází, takže jsme byli kompletní.Všichni jsme celé léto připravovali auta na tuhle cestu. Já jsem například vyměnil zadní brzdové desky za nové, vyměnil přední desky i kotouče za nové, dokonce i levý unašeč v těhlici, a na konci léta pořídil nové letní pneu a připadal si připravený.
Ota zkouknul své čtyři roky staré ojeté Potenzy, prohlásil, že to ještě musí vydržet, a byl taky připraven
.Konečně nastal den odjezdu, středa před svátkem sv. Václava. Ondra navrhoval sejít se v sedm ráno, abychom si den náležitě užili, ale to jsme mu rozumně rozmluvili a posunuli sraz na Rudné na osmou. V osm ráno sedí tři modří mušketýři u kafe …
Po ranní kávě vyrážíme do prosluněného podzimního dne sjezdem do mlhy zahaleného údolí Berounky po dálnici D5. Hustá mlha nás neopustí po celou dálnici, ba ani po odbočce na I/26 směrem na Folmavu. Cestu na jih jsem dále zvolil mimo dálnice, abychom se vyhnuli případným zácpám kolem Mnichova. Tak si užíváme hustý ranní provoz v husté mlze na české okresce, kde ani s STi není moc příležitostí k předjíždění. Teprve na Folmavě se vynořujeme z mlhy a stopařky kolem silnice nás vrací zpátky do devadesátek
. Bereme plnou (nádrž) a těšíme se na rychlé prosluněné bavorské okresky. Dokud je silnice ve formátu 2+1, tak se jede a předjíždí hezky, ale to netrvá dlouho a pak se táhneme za traktory s naloženou pící. Jestli česká silnice první třídy stála za prd, pak bavorská bundesstrasse rovněž. Protrpíme prvních 370 km nezáživné cesty a na jih od německého Chiemsee překračujeme hraniční potok Tiroler Achen a vjíždíme do první rakouské soutěsky. Jakoby nám vliv novou krev do žil. Dvojka, otáčky k červenému a stoupání, zatáčky a projíždíme Entenlochklamm. Konečně je tady to, pro co jsme si přijeli. Užíváme si každý vracák, rovinku, brzdy a další vlásenku, sjíždíme do St. Johann in Tirol a pokračujeme na Kitzbühel. Dokonce zdravíme první černé Subaru v protisměru. Zastávka na pumpě a doplnění životadárné tekutiny před další cestou. Ještě čistím čelní sklo, když to se skřípěním brzd vedle mě zahamtne ten černý „hatch v longu“ a vyleze místní znalec.
. Stavíme před portálem tunelu na obligátní fotku …
těším se na pokračování...
Škoda, že jste tu nebyli před čtyřiceti lety... Závidím a kochám se, protože je to moc pěkně napsané, @Pavle.
