Bordó SUBARU Gargano 2011 - deníček cestovaletů

[quickly]

Ostrovy Tremiti - pokračování

[quickly]

Ostrovy Tremiti - pokračování

[quickly]

Ostrovy Tremiti - pokračování

[quickly]

Bouřka
Když jsme sešli do malého přístaviště, tak akorát přijížděla malá bárka, která fungovala jako přívoz na druhý ostrov San Nicola. Po vystoupení na správním ostrově San Nicola jsme udělali několik fotek (tak barevné moře a tmavé plastické mraky jsem ještě neviděl) a před deštěm jsme se schovali do jedné ze dvou restaurací . Protože déšť vypadal na delší dobu, tak jsme si dali oběd.

[quickly]

Pevnost
Když jsme dojedli, tak jsme ještě prošli pevnost, kde bylo správní středisko ostrovů Tremiti. Na strážní věži byly pancéřované věže pro dělostřelectvo a tak si kluci udělali prolízačky . Po projití pevnosti jsme se vrátili do přístaviště a počkali jsme na loď. Když jsme dopluli do Vieste, tak jsme chytli dopravní zácpu, protože ani Italové neumějí pořádně jezdit na kruháči .

[quickly]

DEN DESÁTÝ

Pobřeží
Ráno jsme se prošli po pláži směrem na kraj pláže, kde jsme v dáli viděli trabucco a věž. Na to, že bylo devět hodin a voda dost chladná (po včerejším dešti), tak na pláži bylo dost lidí, kteří se procházeli a hráli různé hry. Prošli jsme pobřeží a v jedné zátoce jsme viděli 4 potápěče se šnorchly. Když jsme už od nich odcházeli, tak díky větě "ty vole" jsme poznali, že jsou to Češi . Za chvíli jsme to otočili a šli jsme se směrem k našim slunečníkům.

[quickly]

Pláž
Během cesty jsme uslyšeli češtinu i slovenčinu (od 1. července přijelo dost aut od nás). Bylo znát, že včera musely být dost velké vlny, protože u našeho slunečníku bylo písčité dno trochu jiné a na kraji vody bylo dost malých krabů a mušliček.

[quickly]

Vieste
Večer jsme si udělali procházku do večerního Vieste. Prošli jsme ještě část starého města a sedli jsme si na pizzu. Dost jsem se divil, protože kluci chtěli každý svoji pizzu (přes celý talíř a ještě přečuhovalo) a dokonce ji snědli .

[quickly]

DEN JEDENÁCTÝ

Odpočinek
Ve čtvrtek jsme odpočívali. Eliška s klukama šla k moři a já jsem se válel v pokoji. Nejdřív jsem dopsal deníček a potom jsem si lehnul k DVD. Po obědě jsme odjeli na menší nákup potravin na zpáteční cestu.

Stavba Subaru
Po nákupu jsme dojeli do Vieste na pláž za AndreaM. Pomocí vysílaček jsme se našli a začala stavba SUBARU. Naše nová Samsung kamera umí časosběrné natáčení, tak jsem ji dal na stativ a každou půl vteřinu se udělalo okénko. Nakonec ze stavby máme tříminutové video . Byli jsme středem pozoronosti, protože nikdo jiný na pláži nestavěl a hlavně jsme na stavění hradů vypadali dost staře . Forestík za chvíli dostal tvary a jen díky Honzově umu jsme měli perfektní 17" kola, střešní okno i vytuněné výfuky.

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=EZTk3siskmY[/youtube]

[quickly]

Vieste
Na večer jsme se šli naposled projít do města na zmrzlinu. Při korzování jsme potkali otíka s "T" značkou, tak hned dostal vizitku klubu. Chtěl jsem ho vyfotit při cestě zpět, ale už tam nebyl . Večer po příjezdu do kempingu Santa Maria jsme zabalili všechno věci a šli jsme spát.

[quickly]

DEN DVANÁCTÝ

Cesta na sever
Ráno jsme měli sraz v devět ráno u nás. AndreaM přijela o chvíli později, ale jen díky tomu, že HonzaM fotil policejního forestíka :845: . Podívali se na naše bydlení, AndreaM si došla na záchod, ale nechápala splachování, tak jsem jí musel pomoct ::-DDD: . Cesta na sever byla ze začátku pohodová. Jelo málo aut a bylo kolem 30 stupňů. Jakmile jsme ale byli na úrovni Říma, tak začala teplota stoupat :666: . Jakmile venkovní teploměr ukázal 37, tak jsme zapnuli klimačku. Dost dlouho teploměr ukazoval 38 :839: . Jak jsme vzpomínali na naše pohodové počasí ve Vieste. Po cestě jsme potkali menší zácpu díky bouračce (náklaďák se podíval do kufru osobáku - bylo to jediná autonehoda za celou dobu). Když jsme přijížděli k Milánu, tak jsme chytli páteční zácpu. Zase musím opět smeknout :690: před AndreaM. Vedla v Milanu přes zácpu a hlavně se uměla vecpat na křižovatce do kolony a nám umožnot odbočit - já bych tam stál ještě teď :4690: .
Po ubytování v hotelu jsme zajeli na jídlo. Na recepci dostala AndreaM adresu Steakhouse & pizza. Když nám donesli pizzy, tak jsme nechápali. Pizza ve tvaru elipsy a na šířku mělo přes 80 cm ::-DD: . Večer ještě kluci chvilku hráli karty a šli jsme spát.

[quickly]

DEN TŘINÁCTÝ

Cesta domů
Ráno jsme měli snídani na osmou. AndreaM si stěžovala, že se vůbec nevyspala, protože vedle byla tuc-tuc diskotéka. My jsme nic neslyšeli ::-DDD: . Snídan byla bohatší než ve Vieste, ale také nic moc .
Zabalili jsme poslední věci a vyrazili jsme směr Švýcarsko. Ze začátku jsem vedl já, za chvíli zase AndreaM - podle toho, která navigace ukazovala smysluplnější cestu. Cestu Švýcarskem jsem natáčel na kameru, ale nejdříve to budu muset zpracovat. Eliška fotila a dostala za úkol fotit okolo jedoucí subárka. Díky tomu, že ve Švýcarsku je jich docela dost, tak to za chvíli vzdala ::-DD: . Když jsme jeli do kopců na tunel San Bernadino, tak mi jeden řidič staršího zeleného forestíka zvedl prst na mávnutí :657: . Před stoupáním do hor jsme natakovali a když jsme dojeli na vrchol naší trasy, tak jsem měl na palubním počítači 10.4 :4690: , ale jakmile jsme sjeli z kopců dolů, tak na PP se objevilo 6.4 :826: . Eliška ze začátku protestovala, že jedeme trasou delší asi 200 km, ale po průjezdem Švýcarska za cestu děkovala :supeer: . Lichtenštejnsko jsme nakonec jen minuli, protože bylo málo času na návštěvu Vaduzu. Po vstupu do Německa jsme našli restauraci a hlavně McD, které jsme museli navštívit kvůli našim ratolestem. Dali jsme si globalizační menu (je zajímavé, že tam mají milkshake jiné příchuti a i jiné speciality než u nás), dvojité presso (kyselina) a ještě jsme pokecali. Celé Německo jsme "proletěli" (150-160 na tacho). Část německa jsem vedl já, protože AndreaM museli 2x na čurpauzu. V Praze jsme natankovali na Jižní spojce - naproti byla pumpa, kde jsme dovolenou začínali :657: . Na pumpě bylo bohužel málo místa na focení, tak AndreaM našla jinou blíže k nim. Poslední foto bohužel nemáme úplně společné, protože jsem dobře zabarikádoval stativ :839: . Posledních 100 km bylo na pohodu (130 na tempomat). Přivítání od našich psů bylo bujaré :supeer: . I po ujetí 1700 km za dva dny bych se ihned otočil a jel zpátky do jižní Itálie :drive: .

Už po několikáté musím smeknout :690: před AndreaM, protože to co uřídila bez problému ona, tak by nezvládl každý řidič :pr:

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=iQJpB_ynTmc[/youtube]

[quickly]

Cesta domů - pokračování

[quickly]

Cesta domů - pokračování

[quickly]

Cesta domů - pokračování