Z Tesca Českem

[Tapan]

Paráda! A počasí ti, zdá se, přálo
Já se teď vrátil z dvoudenky, zítra to asi sepíšu. Teď si lížu rány
Spacák jsem vybíral poslední dva týdny, skrz hmotnost a velikost se mi líbil tenhle:
https://www.huskycz.cz/devon-s24-blue-khaki
Ale nakonec jsem šel do dutého vlákna za polovic

[Tapan]

Tak se mi povedlo urvat víkend jen pro sebe a šel jsem se zas projít. Začal jsem, kde jsem minule skončil, tj. Vratěnín (Česká Kanada). Tentokrát dvoudenní procházka, takže s jídlem a pitím cca. 10 kg na zádech. Zkusím promyslet, jak to trochu stáhnout, ale když je spacák, nafukovací karimatka a plachta, není už moc kde brát.

Předpověď počasí na víkend byla taková, že mohlo přijít cokoliv snad kromě sněhu a písečné bouře. První den mě počasí šetřilo, pár kapek jsem potkal, ale nic, co by se nedalo zvládnout v tričku.

Z Vratěnína až do Slavonic není zas tak moc co fotit a na co koukat, tak jsem si užíval takovou tu obyčejnou přírodu. V Písečné jsem doufal v otevřenou hospodu nebo vietnamskou večerku, bo jsem měl chuť na pivo, ale sešel jsem tam zbytečně, obchod zavřený, protože sobota odpoledne a hospoda zavřená asi trvale. Slavonice jsou krásný, s možností něco dokoupit ve večerce (zapomněl jsem si krém na chodidla) a dát si něco dobrého k jídlu a pití. Do večera jsem ještě popošel na Landštejn, cestou jsem poprvé trochu víc zmoknul, ale žádná hrůza. V plánu byla přespávačka pod přístřeškem a předtím něco zobnout a popít v místním penzionu. Ten tedy doporučit nemůžu, ceny jak v michelinský restauraci a jediný, co nezklamalo (kvalitou, ne cenou), byl džus s vodou do půllitru. Plzeň neměli, Platan mi obvykle nevadí, ale tady nebyl dobrej, vývar s játrovými knedlíčky byl vyloženě ošklivej a kafe...ušlo, ale za 85 korun bych si taky uměl představit lepší. Takže doporučuji poučit se z mých chyb a tomuto podniku se při návštěvě Landštejna vyhnout.

V neděli ráno jsem vyrážel do vytrvalého deště, který ustal zhruba v době, kdy jsem došel do Nové Bystřice. Prošel jsem bez povšimnutí kolem tamního (úžasného!) muzea veteránů, neboť jsem tam nedávno byl s děckama, místní pivovar ve stejném areálu měl ještě zavřeno, tak jsem zašel okapat a trochu oschnout do hospody U Toma na náměstí. Tam jsem se moc příjemně nadlábnul a pokračoval jsem v cestě. Z Bystřice jsem vyrazil kolem golfových hřišť přes nejsevernější bod Rakouska na Staňkov, chvíli pršelo, chvíli nepršelo, přeskakování kaluží se však stalo nedílnou součástí trasy a boty byly celý den durch. Co mi počasí darovalo v sobotu, to si vzalo i s úroky v neděli. Ze Staňkova mě čekal ještě přesun mimo stezku na hromadnou dopravu, která mě měla hodit k autu, a tam opravdu jak kdyby mi lili vodu na hlavu kýblem. Bylo to poučné, teď už vím, že spacák musím zabalit do igelitového pytle, i když je na dně batohu a že s pláštěnkou se nevyplatí otálet, protože než jsem se rozhoupal, že teda asi jo, tak už nemělo smysl ji vybalovat.

Za víkend slušných 45 + 40 km, chodidla dostaly v mokrých botách pěkně zabrat a já zas vím, co příště zkusit udělat o něco lépe. Za celou cestu jsem potkal pěších, že bych to spočítal na prstech jedné ruky, ostatní asi brali předpověď počasí víc vážně než já Přesto se těším na pokračování.

[hamoun]

Štěpáne, s poklonou. Krásné! Těším se na pokračování. Tak vyléčit nohy a šup pokračovat

[Omega23]

Užíváš si to,docela ti závidím! Já bych to asi nedal i když mne to láká čím dál víc. Tak si aspoň zase počtu o tvém toulání.

přepínám

[Tapan]

@Omega23 Miloši, krásný na tomhle je, že se nemusíš nikomu přizpůsobovat. Někdo ujde za den 50 km, někdo 30, někdo 15. Někomu vyhovují jednodenní výlety nalehko, někdo vezme dovolenou a toulá se 14 dní. Chodí i maminky s kočárky (ne všechny úseky, někde to nejde). Takže žádný výmluvy, jestli tě to láká, prostě to zkus!

[Metuzalem]

Moje stezka kolem Kauflandu má cca 3 km a absolvuji ji téměř při každém MMVČ nákupu. Na ty delší trasy bych asi musel částečně potrénovat, abych neskončil někde jinde, než jsem plánoval, třeba na JIPce, ale jinak mě to teda taky dost láká. Nicméně v dešti raději ne-e...

[quickly]

@Metuzalem kdyby jsi chtěl, tak Tě můžeme na nějakou tůru do kopců vzít. Třeba teď v sobotu jedeme v 5:30 směr Krkonoše a chceme na výšlap Snežky přes Obří důl .

[Metuzalem]

Dane, dík, ale už něco mám

[OndraSG]

Tapane s tena kilama je to slozite. Odlehcovat jde do urcite miry pak uz to stoji hodne penez. Ja jsem ted myslim si na slusne vaze a cestou jsem si sesumiroval kde bych jeste ubral a myslim ze do pristiho vyletu bych mohl jeste kilo sundat. Ono jde i o to ze kdyz jdes dva tri dny tak si na tu zatez nestihnes zvyknout. Kdybys sel dyl tak po tydnu si na bagl zvyknes a skoro o nem nevis.

[Tapan]

Ondro na tom něco bude, po prvním dnu jsem večer nemohl zvednout ruce, bolelo to jako prase. Čekal jsem, že mě tohle druhý den zabije, ale druhý den docela v poho.

[gerda]

Dane, dík, ale už něco mám

Metuzaléme, v sobotu děláme se sousedy 2 brigády ohledně retenční nádrže a dodělání dřevníku. Potřebujeme odborný dohled, bečka a jídlo zajištěno, případně si můžeš udělat výlet cca 100 m do hospody nebo na zákusek do bistra cca 950 m, ale dá se tam dojet i autem Výhledy na kopce i kopečky zajištěn

[gerda]

Jinak @Tapane teda 85 km za víkend je docela mazec. Jestli není lepší začít menšími výkony, ať nepřepálíš začátek a neodnese to nějak zdraví

[Metuzalem]

Metuzaléme, v sobotu děláme se sousedy 2 brigády ohledně retenční nádrže a dodělání dřevníku. Potřebujeme odborný dohled...

Michale dík, ale už něco mám

[Tapan]

Volný víkend, předpověď počasí slibovala nula dešťových srážek, nebylo o čem přemýšlet, jdu našlapat nějaký kilometry. Start jsem si určil v Hrádku u Znojma s cílem dojít do Vranova nad Dyjí. Tedy ve 4 ráno vyrazit autem do Vranova, odtud busem do Hrádku a před osmou hodinou ranní jsem stál s batohem na startu. V místní večerce ještě vychlazeného Kozla v plechu k snídani a mohlo se vyrazit :⁠-⁠)
Příjemnou rovinatou krajinou za ještě velmi dobře snesitelných teplot jsem brzy dorazil do Jaroslavic, kde zaujal hezký, i když zjevně chátrající zámek. Prolezl jsem přístupné okolí, užil si výhled z terasy nad kostelem a šlapal dál. Na vyhlídce Lampelberk mi došlo, že ve zdejším kraji se víno nejen pěstuje, ale taky hodně pije. Kromě pěkného výhledu do krajiny tady relativně daleko od nejbližší civilizace funguje vinná občerstvovací stanice! Nu což, ač pivař, přeci nepohrdnu příležitostí vychutnat si pár doušků zdejší pýchy. Inu, dobré to bylo.
Následovala zprvu zajímavá , později trochu poněkud jednotvárná pasáž mezi vinicemi a poli, stínu moc nebylo, teplota se taky přehoupla přes 25 stupňů a já jsem byl moc rád, že v obci Vrbovec byla otevřená pizzerie. V tom horku jsem tedy hlad neměl, ale vychlazený Radegast přišel vhod. Za centrem obce je cesta lemována sklípky, většina zavřených, ale přeci jen se našel jeden, ze kterého byl cítit příjemný chlad. Inu neodolal jsem, šel jsem trochu snížit tělesnou teplotu a ochutnat místní ryzlink rýnský. Příjemné bylo obojí.
Sedělo by se příjemně, ale do Znojma ještě kus cesty. Opět výheň mezi poli, sice prakticky rovinka, ale taky nebe skoro bez mráčku. Na okraji Znojma, blízko konce svých sil, jsem zapadl do baru příslušejícímu ke kempu a dopřál jsem si pro změnu zase pivo, nepříliš chutný smažený polotovar k večeři a protože toho alkoholu bylo už trochu moc, tak taky něco jedovatě žluté točené limonády. Odpočinek byl sice příjemný, ale najednou bylo sedm hodin večer a nocleh jsem měl vymyšlený přeci jenom ještě pěkných pár km daleko. Takže opět batoh na záda a ťapat.
Ze Znojma jsem tedy mnoho neviděl, ale ono jen tam by se klidně dalo strávit půl dne. Tak holt někdy jindy.
Cesta národním parkem na vyhlídku Sealsfieldův kámen byla turisticky zajímavější a taky o dost náročnější, ale hlavně konečně kompletně stínem. Slunce už se také chystalo k západu a teploty začaly být přijatelné. Užil jsem si za posledního světla těch pár hezkých výhledů, užil jsem si 2x i dilema, jestli nezakempit dřív než byl původní plán, ale nakonec jsem vytrval a došel, poslední kilometry s čelovkou a po tmě, na bývalý mlýn Papírna. Místo k ulehnutí jsem našel vážně z posledních sil, rozložil plachtu, fouknul do karimatky, vypil poslední vodu, vybalil spacák a dobrou :⁠-⁠)
Až ráno jsem si mohl konečně za plného světla prohlédnout, jak krásné místo jsem si pro nocleh vytipoval. Usínat pod hvězdami za jasné noci bylo fajn, stěny bývalého mlýna zajistily ochranu před větrem a relativně chladnější noční teploty byly úplný balzám. Ráno jsem si prohlédl objekt, posnídal něco zásob, sbalil ležení a pokračoval na rozcestí Judexův mlýn, kde jsem v nedaleké studánce nabral něco vody, prohnal ji přes filtr, část vypil rovnou a část použil na uvaření ranní kávy. Pak jsem počtvrté překročil Dyji a vydal se na cestu. Jasně, člověk míní, budka na odpočinkovém místě vinice Šobes mění. Ještě že tohle je možné jen na jižní Moravě, jinak by mě ta stezka stála játra. Ještě že tvrdý nepiju, a tak mi na zbytku Moravy nic nehrozí :⁠-⁠) Inu ochutnal jsem Rulandu šedou a hurá na cestu. Rozhlédnutím po krajině jsem vyhodnotil, že vyšší kopec už na jižní Moravě nemají, ale ráno jsem byl ještě svěží a naopak slunce teprve nabíralo síly. Z této části trasy mi utkvěly všudypřítomné ještěrky. Zprvu jsem z nich byl u vytržení, zbarvené byly opravdu krásně a mnohá zoo by se za ně nemusela stydět, později už jsem se akorát snažil žádnou nezašlápnout (což se podařilo). Odbočka na Železné schody byla trochu zbytečná, neboť tam není ani výhled, ani ty schody, takže jsem se cítil trochu oklamán :⁠-⁠) Naopak o kus dál potěšila Hospůdka u rybníka v Podmolí, což je spíše boudička než hospůdka, ale nabízí přesně to, co stezkař potřebuje, a to v kvalitě a při ceně, která potěší. Zříceninu hradu Nový Hrádek jsem si prošel bez průvodce, neboť skupina s průvodcem vyrazila chviličku přede mnou a paní od pokladny mě nasměrovala přesně opačným směrem, než se skupina nacházela :⁠-⁠) I tak to bylo milé zastavení s pěknými výhledy do krajiny a na řeku Dyji, samotné zbytky stavby byly také působivé. V Lukově jsem se zastavil v tamním bistru U kostela na oběd (pokud Podmolí budeme považovat za snídani), potěšilo dobré pivo, halušky a nezklamala ani malinovka. Paní servírka nechala dobít telefon a poradila, že z druhé strany budovy je volně přístupný vodovodní kohout (to by klidně zasloužilo zmínku v itineráři, protože narozdíl od bistra je dostupný 24/7), takže jsem nic nenechal náhodě a všechny lahve doplnil vodou. Další zajímavá zastávka byla vyhlídka na Hardegg, dolů po asfaltu, nahoru aspoň zpočátku dost náročným terénem. Zde jsem poprvé viděl volně v přírodě užovku dlouhou přes metr, bohužel se nechtěla fotit a vzala roha. Jak se blížil Vranov, ubývalo sil. Pašerácká stezka také patří k náročnějším úsekům, ale kombinace horka, vyčerpání a blížícího se cíle mi nedovolila se tím nějak víc trápit. Pak už tedy jen sestup na Vranov, cílová rovinka s vyhlídkou na zámek, skočit do auta a tradá domů.
I když jsem to plánoval kratší než minule, ve výsledku 45 + 37 km. Puchýře už neřeším, jsou dost velký, aby se o sebe postaraly samy.

[hamoun]

ty blaho. dobrej výkon. ty ses teda rozjel. teda rozešel. na ty puchýře bacha. ony, pokud se nezhojí, budou tě trápit. mohou hnisat. pokud jsou zespodu na ploskách, dojde to tak daleko, že začneš nevědomky pajdat a načneš si kotníky, kolena. a pak dloooouhá pauza, než se to vyřeši ... i ty puchýře ... tak fakt s ohledem na aktuální stav ...

s poklonou