Tak se mi povedlo urvat víkend jen pro sebe a šel jsem se zas projít. Začal jsem, kde jsem minule skončil, tj. Vratěnín (Česká Kanada). Tentokrát dvoudenní procházka, takže s jídlem a pitím cca. 10 kg na zádech. Zkusím promyslet, jak to trochu stáhnout, ale když je spacák, nafukovací karimatka a plachta, není už moc kde brát.
Předpověď počasí na víkend byla taková, že mohlo přijít cokoliv snad kromě sněhu a písečné bouře. První den mě počasí šetřilo, pár kapek jsem potkal, ale nic, co by se nedalo zvládnout v tričku.
Z Vratěnína až do Slavonic není zas tak moc co fotit a na co koukat, tak jsem si užíval takovou tu obyčejnou přírodu. V Písečné jsem doufal v otevřenou hospodu nebo vietnamskou večerku, bo jsem měl chuť na pivo, ale sešel jsem tam zbytečně, obchod zavřený, protože sobota odpoledne a hospoda zavřená asi trvale. Slavonice jsou krásný, s možností něco dokoupit ve večerce (zapomněl jsem si krém na chodidla) a dát si něco dobrého k jídlu a pití. Do večera jsem ještě popošel na Landštejn, cestou jsem poprvé trochu víc zmoknul, ale žádná hrůza. V plánu byla přespávačka pod přístřeškem a předtím něco zobnout a popít v místním penzionu. Ten tedy doporučit nemůžu, ceny jak v michelinský restauraci a jediný, co nezklamalo (kvalitou, ne cenou), byl džus s vodou do půllitru. Plzeň neměli, Platan mi obvykle nevadí, ale tady nebyl dobrej, vývar s játrovými knedlíčky byl vyloženě ošklivej a kafe...ušlo, ale za 85 korun bych si taky uměl představit lepší. Takže doporučuji poučit se z mých chyb a tomuto podniku se při návštěvě Landštejna vyhnout.
V neděli ráno jsem vyrážel do vytrvalého deště, který ustal zhruba v době, kdy jsem došel do Nové Bystřice. Prošel jsem bez povšimnutí kolem tamního (úžasného!) muzea veteránů, neboť jsem tam nedávno byl s děckama, místní pivovar ve stejném areálu měl ještě zavřeno, tak jsem zašel okapat a trochu oschnout do hospody U Toma na náměstí. Tam jsem se moc příjemně nadlábnul a pokračoval jsem v cestě. Z Bystřice jsem vyrazil kolem golfových hřišť přes nejsevernější bod Rakouska na Staňkov, chvíli pršelo, chvíli nepršelo, přeskakování kaluží se však stalo nedílnou součástí trasy a boty byly celý den durch. Co mi počasí darovalo v sobotu, to si vzalo i s úroky v neděli. Ze Staňkova mě čekal ještě přesun mimo stezku na hromadnou dopravu, která mě měla hodit k autu, a tam opravdu jak kdyby mi lili vodu na hlavu kýblem. Bylo to poučné, teď už vím, že spacák musím zabalit do igelitového pytle, i když je na dně batohu a že s pláštěnkou se nevyplatí otálet, protože než jsem se rozhoupal, že teda asi jo, tak už nemělo smysl ji vybalovat.
Za víkend slušných 45 + 40 km, chodidla dostaly v mokrých botách pěkně zabrat a já zas vím, co příště zkusit udělat o něco lépe. Za celou cestu jsem potkal pěších, že bych to spočítal na prstech jedné ruky, ostatní asi brali předpověď počasí víc vážně než já

Přesto se těším na pokračování.
Lvl. 1 Subaru Necromancer
Outback BP H6, Impreza GG Wagon 2.0, Justy KAD ECVT, 2x Libero E12