Naši domácí mazlíčci

[sima]

Cleo, dnes večer zrovna to samé říkal i Desenský, teda hodně náročný pes na aktivity, na pohyb, inu ohař

[mnov]

To že je Ohař náročný pes je jasný, ale nechápu proč by se nemohl snášet se psy. To je pak jen problém s jeho socializací.
Vidím to při procházkách se psy. Paní co venčí nějakého chrta zabaleného do bundy, tak jakmile nás uvidí bere si ho do náruče. To naší psi samozřejmě zpozorní a nejradši by na ní skočili a prozkoumali co to drží.
Pak je druhý extrém, kdy se vyhýbám Kavkazákovi a oni jdou naopak přímo k nám a paní se ptá, zda si mohou pohrát. Chápu, že se ho snaží socializovat, tak neodmítám, ale Bordery si se psy nehrají.

[sima]

Omlouvám se! Nějak jsem si to blbě spojil či co, nevím, ale teď jsem znovu (zrychleně) shlédl díl s Desenským a toto tam nejspíš netvrdil. Ostatně ohař si ve svém rajoně, na své zahradě hrál s chůvičkami Desenského velice rád
Já to bral tak, že ohař obecně snáší špatně jiné psy, ale to vyloženě jen na svém území, Cleo to myslel nejspíš jinak- že jen jeho Maďarka to takhle má. Možná i mimo svůj rajon.

[yeti]

Ohař je smečkovej pes. Ten by neměl mít problém s ostatními psy. Samozřejmě může hrát roli věk, aktuální hormonální stav a povaha.

[cleo]

Tak já to uvedu na pravou míru .
Vysloveně problémů se psy nemá, když pominu sousedovic psy, kteří po ní jdou, těch se bojí.
Dixina miluje lidi, všechny a každého okamžitě zahrne do své smečky a pokud ten člověk má psa, tak toho psa odhání a nechce mu dovolit kontakt .


Sent from my iPhone using Tapatalk

[Mira]

To jsou ženský, prostě žarlí a ostatní vyhání.

[sima]

Míra bingo

[yeti]

to je samozřejmě pravda, ale nežárlí jen feny (ženský). Je taky otázka, jak to ti hafani berou. Jestli je to žárlivost, nebo snaha o ochranu, nebo třeba strach.
Můj stafíček k nám nepustí nic. Bohužel to není takový roztomilý až směšný haf-haf-haf, ale spíš "kurva, drž se dál, nebo..." Ale je třeba mu vysvětlit, někdy i důrazněji, že on o tom nerozhoduje.
Na jednu stranu je fajn, že si chrání svoje, na druhou stranu to moc příjemný není. Nechtěl bych ale vidět, co by dělal, kdyby byl někdo z nás opravdu napadenej...

[CoZmo]

pokud neprošel výcvikem, tak on sám vůbec neví, co by měl dělat v případě tvýho napadení...žádnej program v hlavě na to nemá...takže by buď štěkal a zmateně pobíhal nebo čekal jak si to vyřešíš sám a v nejhorším by se zmateně snažil někam něco kousat...

[Cheza]

pokud neprošel výcvikem, tak on sám vůbec neví, co by měl dělat v případě tvýho napadení...žádnej program v hlavě na to nemá...takže by buď štěkal a zmateně pobíhal nebo čekal jak si to vyřešíš sám a v nejhorším by se zmateně snažil někam něco kousat...

Takové rasy nepotřebují výcvik. Mají automaticky v genech ochranu "své smečky". Samozřejmě záleží i na individualitě psa, ale třeba Němečtí ovčáci to tak obecně mají. Tvůj popis možná tak sedí na pudla, yorkšíra apod.

[CoZmo]

nechci se hádat, mám teprv druhýho boxera a na cvičáky chodím...a viděl jsem německý ovčáky koukat na rukávec jak tele na vrata, stejně jako pudla co trhal figuranta na první dobrou... můžeš mít velmi snadno uplně neagresivního jedince velmi vhodného pro záchranařinu nebo asistenci a může to být klidně staford... žádný geny, rozhoduje povaha toho konkrétního jednotlivce.

[yeti]

pokud neprošel výcvikem, tak on sám vůbec neví, co by měl dělat v případě tvýho napadení...žádnej program v hlavě na to nemá...takže by buď štěkal a zmateně pobíhal nebo čekal jak si to vyřešíš sám a v nejhorším by se zmateně snažil někam něco kousat...

Cheza: to jsem si myslel taky.
Někde jsem ale četl, že ochranitelskej pud mají psi v genech. U některých plemen tomu musíš pomoct výcvikem, ale základ tam je vždy.
Stejně tak velice dobře dokážou rozeznat aktuální náladu "smečky" - např. radost. Projevíš radost a pes projeví radost. Jsi smutnej, pes k tobě přijde, olízne tě, čumákem tě chlácholí, lehne k nohám... Jsi nasranej a pes radši zaleze... nevím jak tvůj, ale můj pes to tak má a co jsem se bavil s lidma, tak to mají podobně.
S tím ochranitelským pudem je to stejný - pes rozezná, že jsi napadenej, nebo zraněnej, že je něco jinak a jedná. Já např. nemůžu lehnout pod auto, protože mě okamžitě tahá z pod auta a "křísí". Když jsme doma zkoušeli náznak agrese (zvýšenej hlas, prudší pohyby, chytání..) tak byl zmatenej, skákal mezi nás a snažil se nás oddělit. Evidentně měl problém si vybrat koho "roztrhat" a snažil se nás "rozehnat". Když do mně mladej šel násadou od smetáku, tak zcela neomylně šel po smetáku. No a nakonec jsme zkusili žduchnutí do mně od cizího. Byl to sused, pes ho zná, sused mu nosí hovězí nohy, ale jak se mně dotkl, tak ho měl v cuku letu na rukávu. Víc jsme nezkoušeli a ani ho to nechcu učit. Měl bys ho vidět, jak zpozorní, když vidí na ulici divnýho člověka. Typicky takový ti kapucáři, fetky, bezďáci a podobný typy, který poznáš i ty už podle siluety, tak ten pes merčí taky a je ostražitej.
Takže asi tak.


Edit: Cozmo: můj pes nikdy nekousal do cvičných rukávů. Myslím si, že mu to zkrátka nechutná, nebo se mu nechce. Naopak čiva, york, pudl s tím žádnej problém neměli.

[Cheza]

CoZmo: Jenže rukávec je něco jinýho, na ten učíš psa na povel. Stejně třeba na zadržení, když cvičíš služební psy. Ale při ochraně jedná pes bez povelu, pudově.

yeti: ano, nejlepší je to zjistit simulací, ale třeba u našeho to v rámci rodiny nefungovalo, když jsme to zkoušeli s tátou a já si lehl na zem, tak pak "pomohl" tátovi a začal mě "při napadení" olizovat, takže poznal, že nehrozí nebezpečí Ale třeba s kamarádem při razantnější simulaci už to jako hru nebral. Jinak náš první pes neměl rád jen cikány ( a to jsem ho ani nemusel učit ), jak po lidech jdoucích okolo nikdy neštěkal, tak po cikánech jo. Jednou u nás zastavili a hrnuli se k nám prodat nějaký deky, co nabízeli i sousedům. Pes spustil a už se pakovali se slovy: "Jaj, tam je ostrej pes, deme pryč" Ten druhej ještě do styku s cikany nepřišel, tak nevím. Ale prý je obecně nemají moc rádi

[CoZmo]

výcvikem zajistíš to, že obrana bude účinná a smysluplná a především neskončí nevyžádanou tragedií.
Ochranářskej instinkt je krásně legrační představa...přesně jak popisujete ve vámi zmíněných situacích - pokud by došlo na opravdu ostrou situaci, tak ten pes udělá prosím pěkně co? Pokouše koště? Pokouše tebe? Zlomíš si o něj nohy až se bude snažit vás dva roztrhnout? Olíže tě až budeš ležet v komatu?

To, že ten pes reaguje na podnět je hezké a funguje to jako odstrašující efekt. Nicméně musí reagovat správně. To, že je pes ovčácký plemeno a nadšeně běhá kolem stáda ovcí a sem tam nějakou kousne do nohy neznamená, že je dokáže sám od sebe zahnat do ohrady...nedokáže. S obranou napadeného pána/člena smečky je to uplně to samé. U nevycvičeného psa s obranářskými pudy si krásně koleduješ přesně o to, že do tvýho děcka šťouchne na hřišti jiné dítě a bude ho mít zakousnutýho v prdeli...a ty v ní budeš až po uši.

Tím chci říci pouze to, že spolehat na to, že tě necvičený pes zachrání při napadení je naivní. Může a uplně klidně vůbec nemusí. A jen dodám, že jsem jednou v situaci, kdy jsem obranu od svého psa doopravdy potřeboval, zažil. A byl sem sakra rád, že fungoval přesně tak, jak se naučil a útočník to dokázal po delším vysvětlování pochopit a nedošlo ke krveprolití ani na jedné straně. A stojíš tam potom fakt jak s nataženou pistolí a jenom ti v hlavě jede to, jesli ho vypustíš a bude zle nebo ne a doufáš, že se na to agresor vykašle...

[petr]

je to tak , výcvik se vždycky hodí a je to i celkem zábava , pes může mít spoustu věcí vrozených nebo výbornou intuici , ale i tak to chce trochu nacvičit , aby pes i pán věděli co od sebe můžou čekat a je super když pes na povel udělá to co má , je to bezpečnější a efektivnější , naučit se dá spousta věcí a dost často uplně snadno jen je někdy problém přijít na to jak , každý pes je holt jiný , ale většina z nich jsou neskutečně oddáni a ochotni udělat skoro vše pro ochranu svého panička a smečky