28.7. Poslední den zájezdu - nepočítaje cestu domů následující den.
Dali jsme si ochutnávku Národního parku Apuseni. Jedná se o nádherné pohoří, které je celé krasové. Je to zde samá jeskyně, propast a náááádherná příroda.
Trasa:
Zde se hodně projevil vzestup Rumunska - většina cest typu tenká bílá jsou zpevněné, sice úzké, ale betonky nebo asfaltky, cesty typu přerušovaná čára jsou již většinou pro Lakatoš....
I tak jsme ale nějaké šotolinky našli a projeli, i nějakou jeskyňku navštívili....
U téměř každého domečku na poloninách katřík se stacionárním motorem
Známé místo - vyřazená rolba při vjezdu do údolí Balileasa - asi jako poutač:
Ledová jeskyně Focul viu
Rumunsko mě skutečně zaskočilo rychlostí růstu a modernizací, výrazným nárůstem turistů, ale i vzestupem kvality služeb.
Příroda je zde krásná a proti Albánii a Černé Hoře výrazně zelenější. Snad i kůrovci odolá.
Opět se potvrzuje - cestujme co nejvíc a užívejme si relativní volnosti dokud to jde. Kam vede asfalt, tam jsou turisti, a přibývají zákazy......