Dostupnost práce, vzdělání atd...

[yeti]

Ajajaj, já už jsem fakt nechtěl, ale nedá mi to.
JRJ:

Naopak by bylo divné, kdyby VŠ titul byl handicap.

Jak jsem psal už v jednom příspěvku hodně vysoko - ano, setkal jsem se s tím, že vyšší akademický titul (PhD. a doc.) nebo dva tituly[Mgr.+Ing] byly při výběrovém řízení raději zamlčeny (po zkušenostech z jiného VŘ).

To bych taky neřekl. Státních VŠ je stejně jako za bolševika, akorát se různé VŠ změnily na univerzity a přibyly jim fakulty. Právě tyto nové fakulty (všelijaké ekonomické a manažerské směry při bývalé VŠCHT, hnojárně, FSM VŠE, FHS a FSV UK, atp.) jsou marast, který učí jen měkké dovednosti a produkuje nepoužitelné absolventy. No pak je tu příliš mnoho soukromých VŠ, které pojmou ten zbytek.

V tomto se nechci hádat. Faktem je, že si veřejné VŠ konkurují studiem stejných nebo podobných oborů. Podobně si dokonce konkurují některé fakulty v rámci jedné VŠ. Což je chyba, protože to vede k přetlaku nabídky a plýtvání penězi nás všech a navíc na studenty nejsou kladeny ty správné nároky.
Soukromé VŠ poskytují pružnější formy studia a mnohdy praktičtější obory.

Nevím, proč by měla být nutnost financovat studenty "na hlavu".

Toto také není úplně pravda. Pedagogové jsou placeni "od počtu studentů", přesněji řečeno musí vést alespoň daný počet studentů, aby mohli být docentem či profesorem a mít odpovídající plat. Na přírodovědě UK to je cca 20 studentů, což se při sebevetší snaze nedá zvládnout. Za mých studií před 25 lety to bylo 4 až 5 studentů. K tomu ještě musí přednášet, sepisovat studijní záměry, žádat o granty, vypisovat progress reporty, podávat závěrečné zprávy a zládnout čím dál větší byrokracii (timesheety, evidence GMO, toxinů, radioaktivních látek, ..., každá myš má svůj rodnej lista zdravotní púrůkaz, školení na každej prd zvláštť). Naopak je vyučujících málo (protože jich fakulty nemohou víc zaplatit) a tak si fakulty vypomájí tím, že jim tam chodíme my z AV přednášet a zkoušet výběrové předměty. Samozřejmě zadarmo.

Je pravda, že nevím úplně přesně jak jsou hodnoceni pedagogové, ale je zajímavé, že penízek se vždycky najde. Asi to bude různé, ale já jsem např. za dobu svého studia na veřejné VŠ viděl některé své vyučující až na státnicích. Učit za sebe posílali studenty vyšších ročníků. Na soukromé VŠ nás přijížděli učit profesoři.
To co píšeš o byrokracii by právě měli dělat ti "asistenti" a profesoři a docenti by měli učit.

Jenže tak to bylo je a bude. Akademická obec musí být alespoň částečně odtržena od reálného světa, aby mohla studenty v klidu učit věci lege artis. Na učení se házením neplavce do hluboké vody mají celý život. Ono totiž učení se praxí člověka základní teoretickým znalostem a základním principům nenaučí. Mohl bych to ilustrovat na několika příkladech studentů přírodovědy a medicíny, kteří se za studií jaksi vyhnuli matematice a statistice a učili se ji "za pochodu" při disertaci. Ve výsledku sice věděli jak a co mají počítat, ale vůbec netušili proč mají zvolit zrovna tento test, co to P znamená, že existuje vztah mezi počtem stupňů volnosti funkce a potřebným počtem bodů na křivce, ... Takže, abych odpověděl na Tvoji otázku, ačkoliv ten člověk ví prd o životě tam venku, dokáže krom znalostí naučit studenta spoustu fundamentálních potřebných věcí.

Nesouhlasím. "Odtržení" akademického světa od reality, tak se to u nás houfně provozuje je právě ten důvod, proč ze škol vycházejí (mnohdy) nepoužitelní absolventi. To " v klidu učit věci lege artis" by mělo znamenat, že v rámci výuky a výzkumu nejsou např. státem nebo provozovatelem školy zakazovány určité "zneužitelné" technologie. Nikdo nepopírá, že teoretické základy jsou důležité a nikdo neříká, že by se jim neměla škola věnovat. Jak ale může počítačové sítě učit člověk, který v životě nenastavoval router? (příklad). Kvalitní a použitelné informace si student ze školy odnese pouze pokud mu škola pomůže spojit teorii s praxí.

Přitom by stačilo zavést koeficient náročnosti studia - čím je studium náročnější, tím větší příspěvek na hlavu. Druhá možnost je nechat objem peněz stejný a snížit počet studentů zavedením směrných čísel jako za bolševika, ale to přeci nechceme, když máme tu svobodu, že.

Tak pod tohle se klidně podepíšu. I když zase budu nařčen z kdovíčeho, tak si myslím, že toto je cesta ke kvalitnějšímu školství obecně a ke kvalitnějším absolventům.
Když to řeknu úplně nediplomaticky - k čemu jsou ku*va společnosti nějací *logové? Ano, OK, i to je potřeba, ale někdo by se měl zamyslet nad tím, kolik lidí s takovýmto vzděláním se může reálně uživit. Jó, však oni se můžou rekvalifikovat na něco jinýho, to sice jo, ale už jsou to vyhozený peníze za nepotřebné studium.

[JRJ]

To co píšeš o byrokracii by právě měli dělat ti "asistenti" a profesoři a docenti by měli učit.

Asistenti vedou semináře, cvičení a laborky, vedou bakaláře a toho byra mají taky požehnaně, ale jen za sebe. Docenti a profesoři dělají byro za sebe plus to celokatedrový.

Nesouhlasím. "Odtržení" akademického světa od reality, tak se to u nás houfně provozuje je právě ten důvod, proč ze škol vycházejí (mnohdy) nepoužitelní absolventi. To " v klidu učit věci lege artis" by mělo znamenat, že v rámci výuky a výzkumu nejsou např. státem nebo provozovatelem školy zakazovány určité "zneužitelné" technologie. Nikdo nepopírá, že teoretické základy jsou důležité a nikdo neříká, že by se jim neměla škola věnovat. Jak ale může počítačové sítě učit člověk, který v životě nenastavoval router? (příklad). Kvalitní a použitelné informace si student ze školy odnese pouze pokud mu škola pomůže spojit teorii s praxí.

Od praxe jsou právě diplomky a disertace. Nevím jestli může počítačové sítě učit někdo, kdo nenastavil router, ale určitě třeba databáze může učit spíš ten kdo zná principy a "filozofii" databázi než člověk bez teoretických základů, ačkoliv naprogramoval sám od základu celej e-shop. Když je někdo dobrej v praxi, neznamená, že to umí naučit druhé. Zpravidla tomu bývá přesně naopak. Myslím si, že umím dělat vědu, ale studenti mě rádi nemají. Dokonce mi dvě studenky řekly (musely na to být dvě, aby se odvážili), že se mě bojí na něco zeptat, protože pokaždé, když jim něco vysvětlím, připadíjí si jako úplný krávy, že se na takovou pitomost musí ptát. Při tom v žádném případě nedělám ze studentů blbce, což mi svorně potvrdily, prostě to tak na ně působí. Sice se říká, že kdo umí dělá vědu a kdo neumí, učí. Ale ono dobře učit je umění.

Když to řeknu úplně nediplomaticky - k čemu jsou ku*va společnosti nějací *logové? Ano, OK, i to je potřeba, ale někdo by se měl zamyslet nad tím, kolik lidí s takovýmto vzděláním se může reálně uživit. Jó, však oni se můžou rekvalifikovat na něco jinýho, to sice jo, ale už jsou to vyhozený peníze za nepotřebné studium.

No jo, ale my jsme přešli na ten kapitalismus a neviditelnou ruku trhu. V tomto případě se vzděláním. Osobně jsem přesvědčen, že školství a zdravotnictví jsou oblasti, které by neměly být řízeny jako bussiness nebo firma, ale když náš velký vzor USA to tak dělá, tak to tak budem dělat taky, i když každý ví, že je to cesta do pekel.

[yeti]

Od praxe jsou právě diplomky a disertace. Nevím jestli může počítačové sítě učit někdo, kdo nenastavil router, ale určitě třeba databáze může učit spíš ten kdo zná principy a "filozofii" databázi než člověk bez teoretických základů, ačkoliv naprogramoval sám od základu celej e-shop. Když je někdo dobrej v praxi, neznamená, že to umí naučit druhé. Zpravidla tomu bývá přesně naopak. Myslím si, že umím dělat vědu, ale studenti mě rádi nemají. Dokonce mi dvě studenky řekly (musely na to být dvě, aby se odvážili), že se mě bojí na něco zeptat, protože pokaždé, když jim něco vysvětlím, připadíjí si jako úplný krávy, že se na takovou pitomost musí ptát. Při tom v žádném případě nedělám ze studentů blbce, což mi svorně potvrdily, prostě to tak na ně působí. Sice se říká, že kdo umí dělá vědu a kdo neumí, učí. Ale ono dobře učit je umění.

To je podle mě strašně málo. Na praxi nemůže diplomka stačit. A disertace už je o level výš, tam by mělo podle mě být víc té teorie - ale záleží na oboru.
Ten příměr s databázema mi moc nesedí, neboť jsem si tím sám na veřejné VŠ prošel. Maník věděl ledasco o relacích, matematickým aparátu atd., furt jsme řešili relační vazby a logický operace, ale aby nám řekl kdy je lepší použít který datový typ, jak optimalizovat vyhledávání, jak se k dané problematice staví ten který db stroj, jaké jsou trendy vývoje (jo, zmínil že existují objektové db) atd., tak to ani náhodou. Takže když to zjednoduším, tak jsme absolvovali předmět "databázové systémy", "dokonale" jsme zvládali relační vztahy a návrhové formy, ale prakticky jsme věděli prd o tom, jak navrhnout databázi pro konkrétní projekt. Když jsem pak přišel do praxe a viděl poprvé Navision a jeho tabulky které absolutně nerespektovaly žádné "normální formy", tak jsem nevěděl "která bije". Jo, bude to zčásti o lidech, ale ti lidé pracují v nějakém systému a ten systém svádí právě k pouhému teoretizování i tam, kde by se nějaká ta poznámka z praxe hodila.
Na druhou stranu na soukromé VŠ jsme museli téměř v každém předmětu udělat nějaký projektík, čili praxe tam zastoupena byla.
Rád vzpomínám na střední, kde jsme měli z betonových konstrukcí "starýho" praktika. Sice měl své mouchy a byl poněkud "zvláštní", ale k té teorii a výpočtům nám vždycky řekl z praxe na co si máme dát bacha, co se jak dělá apod.

No jo, ale my jsme přešli na ten kapitalismus a neviditelnou ruku trhu. V tomto případě se vzděláním. Osobně jsem přesvědčen, že školství a zdravotnictví jsou oblasti, které by neměly být řízeny jako bussiness nebo firma, ale když náš velký vzor USA to tak dělá, tak to tak budem dělat taky, i když každý ví, že je to cesta do pekel.

Souhlas :supeer:

[VDC]

Do koncepce vysokých škol se vám míchat nebudu, tomu nerozumím. Jen chci napsat poznámku, k tomu co psal Marty, že nevidí v mnoha případech důvod, proč jsou na pracovní pozice požadovány tituly, když stačí praxe. To je opravdu hrozná debilita, když někdo vymyslí, že na pozici má být titul a platí to zpětně. A je jedno v jakém oboru. Takže když jsem studoval obor dřevěné konstrukce, abych získal titul dis. a mohl dělat to, co dělám, bylo v ročníku po mě 25 policajtů, kteří studovali na nábytkáře. Já jsem si tehdy ten obor vybral proto, že mě to zajímalo a zajímá a velmi mi to rozšířilo obzory. Ale bylo mi líto těch vyučujících, kteří od začátku věděli, z jakých pohnutek jsou tam ti policajti. A takhle to bylo i s maturitama, u hasičů, policajtů a dalších. Stupidita..

Odesláno z mého ASUS Transformer Pad TF300TG pomocí Tapatalk

[JRJ]

yeti: Abych dotáhl svůj příměr praxe versus teorie ad absurdum: Na počátku 90.let nebyl krom kancelářského a účetního žádný specializovaný software. A tak já ačkoliv neinformatik, "programátor" samouk, jsem si v dBase udělal vlastní reference manager na správu separátů a ostatní literatury. Kdyby se na to podíval profík, asi by se zeblil. V éře počátků www (internet byl už dluho před tím) jsem postrádal databázi záložek. Tak jsem si na svém serveru udělal něco jako vlastní Yahoo. Zase určitě jsem tam měl spoustu chyb a bezpečnostních děr. Když jsem byl za Velkou louží vyrobil jsem si vlastní blog. Programátorsky neumělý, ale fungoval. Do dneška co mi chybí si doskriptuju. Byť bych si tedy podle poměrů dnešní doby mohl napsat do CV že mám 25 let praxe s programováním a správou počítačových systémů (ironie), učit bych to nemohl. Co tím chci říct, že na to aby někdo byl dobrý učitel, potřebuje sice praxi, ale hlavně praxi učitele. Takže ano je to o lidech.

Ale je to i o systému. Budeme-li se držet příměru IT, tak jistě uznáš, že pedagog, aby byl dobrý nemusí celé dny za státní peníze kódovat real life projekty pro firmy v rámci grantu od TA, ale že naprosto stačí, že fakulta či katedra bude mít své vlastní projekty pro vlastní potřebu. A co je důležitější, aby ty projekty byly rozmanité a pokrývaly co nejširší spektrum problémů. Což je jeden z hlavních bodů, na který se při dni otevřených dveří ptát, když teda ještě nevím, na kterou fakultu chci jít. Za mých studií první tři roky ke každé přednášce byly i cvičení / semináře / laborky, ze kterých byl klasifikovaný zápočet! Teď co je systém sbírání kreditů, tak praktických cvičení ubylo, protože o ně není zájem, protože na cvíka se musí chodit a nedají se ošulit jako přednášky. Osobně považuji tento systém za zhovadilý, protože dovoluje studentům kredity posbírat tak, že nemají ucelené vědomosti. Za mě, ačkoliv biolog, začínali jsme matikou a fyzikou, přičemž jsme chodili na matfyz. Pokračovali 5 chemiema a chodili k chemikům. Ačkoliv jsem dělal živočišnou fyziologii, stejně jsem musel absolvovat systém rostlin, fyziologii rostlin, sytém živočichů, vývojvou biologii atd. Prostě jsme první 3 roky stavěli pyramidu znalostí. Dnes mi přijde na PGS absolvent molekulární biologie, který neví lautr vůbec nic o systému živočichů a o rostlinách ví jen to že jsou. Nepodstatné? Ale kdepak, ono souvisí všechno se vším.

[JRJ]

VDC: No ono je kolikrát v požadavcích VŠ bez specifikace jáká by to tedy měla být. To bývá tehdy, když si chce firma člověka vyškolit, ale potřebuje mít záruku, že zvládne větší penzum informací, nebo potřebuje pracovitýho referenta / managora, tak chce záruku, že má dostatek sebeovládání, aby seděl 5 let na prdeli studoval, atp. Prostě ten požadavek VŠ tam je jako jakýsi požadavek na kvalitu člověka, ne znalosti / odbornost.

[yeti]

JRJ: v tomto s tebou naprosto souhlasím.
Já jsem doufám nikdy nenapsal, že teorie není důležitá a nemá se učit. Možná jsem to nenapsal úplně přesně, ale moje poznámka byla o tom, že předměty, které jsou prakticky důležité vyučují lidé, kteří o tom nemají po praktické stránce ani ponětí - čili absolventi kteří k praxi nečuchli (nebo jen na cvikách) a teď to budou celý život učit dál... Když vezmu příklad, to je jako učit svařovat tak, že popovídám studentům o vlastnostech materiálů, popovídám o metodách svařování... ale v životě jsem nedržel v ruce svářečku. Takže vyprodukuju skupinu "špičkových" znalců svařování, kteří budou znát materiály, tabulky, předpisy..., ale když jim neřeknu, aby si dali kulku, tak si při prvním pokusu zkurví oči... To je samozřejmě jen příklad.
Jo, ještě jsem si vzpomněl na jeden příklad spojení teorie s praxí - měli jste předmět "teoretická informatika". Borec přišel a celý semestr přepisoval na tabuli nějaký šílený odvozeniny a nikdo, absolutně nikdo nechápal o co jde a k čemu je to dobrý. Měli jsme popsanej sešit symbolama který jsem nikdy předtím ani potom neviděl (nadsázka), blížily se zkoušky a my jsme byli všichni v :zachod: ... No a pak přišel na záskok mladej mladej borec, kterej tam coby externista vyučoval něco úplně jinýho. Tak jsme se mu svěřili, že jsme úplně v prdeli, že nevíme co s tím a on nám osvětlil, k čemu to prakticky je (nějaký automaty, vyčíslitelnost, gramatiky, překladače a tak). A ono to najednou dalo smysl a dalo se to naučit mnohem líp než z paměti. Takže to je podle mě to spojení teorie s praxí a to je to, proč říká, že by vyučující měli mít praktické zkušenosti - nejen nastudováno, ale i odpracováno.
Napsal jsi to poměrně přesně s těma cvikama a seminářema - ano, tam probíhala (probíhá - ono to zrušený není, jen se to omezuje) jakási praktická výuka. To bylo naprosto v pořádku.
Dneska cítím, že prostě je preferována honba za tituly "od stolu" a ten cíl - vyprodukovat kvalitního odbroníka s teoretickými i praktickými znalostmi se jaksi vytrácí.

[VDC]

JRJ: jakožto požadavek dopředný, to samozřejmě chápu a respektuji. Ovšem přijde mi to uhozený jako požadavek plošný. Příklad na mé osobě. Po 14 letech praxe u HZS a z toho 5 letech vykonávání funkce operačního důstojníka, jsem šel studovat cokoli, co mi dá titul dis, abych na pozici mohl zůstat. To jsem tím měl na mysli. Rozhodně to ze mě neudělalo lepšího hasiče. A takhle si hasiči s 20 letou praxí dodělávali maturity, stejně tak policajti, bachaři, celníci. To jsem měl na mysli, ten zpětný požadavek. To samé se týkalo spousty dalších profesí. Jinak nechci nijak snižovat požadavek určitého vzdělání na určitou pozici. To vůbec ne. Ale ne zpětně a plošně.

Odesláno z mého ASUS Transformer Pad TF300TG pomocí Tapatalk

[Tomáš1002]

Pokud si chcete udělat takhle v sobotu po ránu radost příjemným čtením, pak doporučuju tohle.
Úžasný obsah a pak úplně nakažlivé postoje pana doktora.
K té nedávno zde proběhlé debatě ocituju jen jednu jeho odpověď:

Říkal mi kamarád, jak měl obavy z věku mezi čtyřicítkou a padesátkou. Stárnete, jste pohodlnější i unavenější a okolo samí mladí. Budou nabušení, padesátiletý doktor se musí hodně mořit, aby jim stačil. "No vidíš," povídá kamarád, "a teď je to tady. Mám okolo sebe samé mladé, a nic, jsem furt lepší." Upozorňuji, že není libový ješita, ale profík, co na sobě maká, protože to se v medicíně musí.

A to samozřejmě platí v jakémkoli oboru, nejen medicíně. :657:

[yeti]

Jenze lekar je jedna z mala profesi, kde te kvuli veku nikdo nediskriminuje a aniz bych se chtel kohokoli dotknout, tak takovy lekar je v 50 rozhodne mene opotrebovany nez hornik, skladnik nebo prodavac.

[Tomáš1002]

No to zcela nepochybně, padesátiletý dobrý lékař, který celý život nedělal nic jiného, než že kromě běžné praxe sloužil noční či víkendové služby, prováděl operace, vyžadující obrovské penzum znalostí, dovedností a absolutní soustředění, vzdělával se, publikoval odborné články, snažil se udržet se při tom všem v dobré fyzické kondici, živil rodinu a pár dalších fyzicky a intelektuálně nenáročných drobností, tak takový člověk musí být z principu řádově méně opotřebovaný, než někdo, kdo celý život prodával v sámošce nebo jezdil 8 hodin denně na ještěrce ve skladu. O tom žádná :826:

Těší mě, že se po té vyhrocené debatě konečně dokážeme na něčem shodnout :845: .

[Ivooos]

Tomáši, možná že dnešní moderní skladník, už nevezme téměř nic ,,do teplých,,, ale mohu ti říct že ještě před 15ti lety to tak běžné nebylo. Vzhledem k tvému věku předpokládám, že si to dobře pamatuješ. Pokud někdo pracoval manuálně, tak to byla dřina, která člověka poznamenala a je jedno zdali mluvíš o komkoliv, kdo celý život pracoval v těžkém průmyslu, strojírenství, na stavbách nebo jako uklízečka nebo kuchařka. Když jsem v rámci vysoké chodil po stážích do Vítkovic, Zetoru a podobných podniků a viděl jsem ty chlapi, co berou do kleští to ,,svítící,, železo a strkají to do bucharů v tom prašném prostředí, tak jsem tipoval, že se nemohou dožít 50ti let. A to se psal rok 2000. Stejně tak, můj strýc, který 25let fáral a teď v 65ti letech vypadá o 20let starší, nemluvě o tom, kolik má zdravotních problémů. Párkrát jsem s ním na šachtě byl a koukal co ti chlapi dělali a vždy jsem odcházel s tí, že takhle nějak si představuji peklo, ti prostě dřeli. Ani za sociku nebyl každý zasloužený komunista a práci mohl flákat na úkor státu i tenkrát spousta lidí dřelo a dnes tomu není jinak. A tihlé lidé jsou opravdu mnohem víc sedření než kterýkoliv profesor nebo doktor, který toho v životě samozřejmě dokázal ,,1000x víc,, zd samozřejmě záleží na úhlu pohledu. Nemluvě o tom, že k jejich zaměstnání patří jiný životní styl, kdy chlastaj, kouří a slovo posilovna a joging znají jen z reklam a nechápou, jak někdo muže dobrovolně zvedat železo nebo běhat, když on to dělal celý den v práci atd. To je prostě realita. Tyhle lidé jsou také mezi námi a je jich téměř polovina, ale na internetových foréch je nenajdeš

Já osobně si myslím, že je potřeba rozlišovat lidi, kteří chodí do práce a kteří chodí do zaměstanání a jsem si jist, že každá skupina má zcela jinou pozici na pracovním trhu vzhledem k věku.

Mimochodem, pokud se i dnes přihlásíš do fabriky na místo na lince, tak např. u TPCA musíš splnit gymnastické cvičení, aby tě vzali a zkušenost je taková, že po 40ti letech to již nikdo nedá.

Někdy můžeš být sebelepší odborník, ale v některých oborech a pracovních činnostech prostě věk nezastavíš a bude to tvůj obrovský handycap.

Pokud se dožiju, tak půjdu do důchodu v 67 letech a mám jedinné štěstí, že patřím mezi ty šťastné, kteří chodí do zaměstnání a teoreticky mám šanci, že na svou práci budu ještě fyzicky stačit. Ale umí si někdo představit, že někdo v 67 letech dělá něco fyzicky rukama na lince, na šachtě, ve strojírenství, zedníka, pokrývače, kuchaře, číšníka, řidiče nákladáku, vojáka, hasiče, policajta (teď nemyslím ty úřednické pozice) atd. prostě je nespočet pozic, kde jsi po padesatce neperspektivní a nikdo tě nezaměstná a bohužel takových je dnes většina. Stejně jako 2/3 lidí nemají průměrný příjem, tak 2/3 lidí nedosahují průměrné IQ a jsou odkázání na to, že se musí celý život živit rukama. Prostě i když za 30let bude polovina lidí mít vysokoškolské vzdělání (což vzhledem k tomu kolik mame vysokých škol a studentů, není nereálné ) a bude se schopna uživit hlavou, tak ta druhá polovina bude po padesátce v prd...

Já tyhle akademické diskuze nemám moc rád, občas mám totiž pocit, že se v nich zapomíná na realitu. Přijde mi to, jako když navštívíte ubytvonu pro siciálně slabé a začnete obyvatelům vysvětlovat něco o globálním oteplování a třídění odpadu s převědčením, že přece děláte správnou věc. Přitom to ale nikoho jiného než vás samotné nezajímá.

A já teď vlastně taky plácám. :unami:

[VDC]

Ačkoli většinou s Tomášem souhlasím, tentokrát se zcela ztotožňuju s tím, co napsal Ivooos. Lékař, ač celý život bude sloužit, přeci jen to nejtěžší, co musí zvednout, je jeho vlastní schránka. Lékařské nástroje opravdu nejdou srovnat se zbíječkou, lopatou nebo pětikilovou palicí. Opravdu ne.

Odesláno z mého ASUS Transformer Pad TF300TG pomocí Tapatalk

[quickly]

VDC: tady já zase musím s Tomášem1002 souhlasit :655: . Fyzicky pracující přijde domů a v podstatě nemusí dělat nic, jen si lehnout a odpočívat a sbírat sílu na další pracovní den. Doktor, pokud chce být dobrý, tak musí ve volném publikovat odborné články, musí se vzdělávat, pokud má ordinaci, tak po oficiální pracovní době musí dotáhnout veškerou byrokracii,kterou po něm zdravotní pojišťovny. Ano, je rozdíl vesnického doktora a přednosty patologie královehradecké fakultní nemocnice (můj soused a manžel místostarostky, doporučuji přečíst jeho popis činnosti a to je o rok mladší než já :670: ), ale pokud chce být fyzicky pracující pracovník být dobrý, tak má mnohem "menší" práci, než doktor odborník.

Já to porovnávám u nás na vesnici. Pracující fyzicky přicházejí mezi 14:00 až 16:00 domů a buď jsou doma před televizí nebo jsou na pivo nebo jsou na melouch nebo pracují na svém baráku. Já jako ajťák, spolumajitel firmy a starosta se musím stále vzdělávat během práce, protože jinak bych za pár let byl totálně OUT :655: (takže chodím spát většinou kolem 2. ráno).

[mnov]

J Ovšem přijde mi to uhozený jako požadavek plošný. Příklad na mé osobě. Po 14 letech praxe u HZS a z toho 5 letech vykonávání funkce operačního důstojníka, jsem šel studovat....

Ano s tím souhlasím. Jsem na tom stejně. Musel jsem si po dvaceti letech služby dodělat Bc. :666: