Dostupnost práce, vzdělání atd...

[Tomáš1002]

Kluci, tak už nad tím furt nelamentujte. Prostě doba je už úplně jiná, než dřív, kdy auto bylo celoživotní investicí. Dneska jsou auta řádově dostupnější i pro ty vrstvy obyvatelstva, jimž se ještě před pár lety o autě ani nesnilo a nikdo, kromě pár nostalgiků, nepotřebuje auto, kterým bude jezdit 30 let a najezdí s ním dva miliony kilometrů. Prostě je to na pár let, pak se to sešrotuje, koupí se nové, ještě krásnější, rychlejší a cool auto s mnoha novými, báječnými funkcemi a motor, pohánějící naší civilizaci, jede dál, páč se furt vyrábí a vyrábí, lidi bohatnou a bohatnou, a tak pořád dokola.
A zase ruku na srdce, i ta moderní auta s "kurvítky" jsou násobně spolehlivější, než ta "poctivá a jednoduchá" auta dřív. Nevím, jak západní značky, ty tu nebyly, ale co já pamatuju na škodovky, dacie nebo polské fiaty, tak to byl víc servis, než ježdění. I u nových aut. offtopic

[Slavek_xxx]

Tomáš1002> auta sice jsou dostupnejsi, ale zdaleka ne tak moc jako pred cca 8mi lety. Sice z pohledu prazskyho bohatstvi to tak nevypada, ale z pohledu vesnicky chudoby to tak je. Ziju na vesnici uz par let a obavam se, ze je to cimdalhorsi. I lidi, co si driv mohli dovolit slusne vozidlo dneska jezdi pleckama. Bohuzel vcetne me, ale zatim to pro me neni duvod stehovat se zpet do mesta. A uz vubec ne zpatky do Prahy.

[yeti]

Slavek_xxx: souhlas. Chtěl jsem napsat něco v podobném duchu. Jenže to co napsal Tomáš je obecně propagovanej model - všichn jsou mladí krásní a bohatí a je jaksi obecně společensky nepřijatelné jezdit do společnosti déle než 4 roky stejným (nedej bože starším) autem. Dneska je moderní konzum a spotřební způsob života pohání společnost kupředu :655: Kam to vede je lépe nedomýšlet.... :666:

[Zdeny]

Není to tak černobílé.
Jako příklad lze použít klišé dnešní doby:
absolvent ukončí SŠ nebo VŠ. první cesta vede na pracák. Druhá cesta vede k rodičům, protože práci v regionech mimo Prahu nelze prakticky sehnat. Můžeš být sebelepší či sebechytřejší či nevím sebejaký, ale pokud nejdeš do Prahy (Brna, Plzně, Mladé Boleslavi), na "vsi" končíš jako socka, závislá na rodičích. A to i v případě, že nějakou regulérná práci najdeš u jakékoliv firmy. Plat, který tam dostaneš jako absolvent VŠ, nikdy nepřekročí 28-30 tisíc Kč. A z toho se žít fakt nedá- myšleno ve smyslu - pořídím si bydlení (vlastní byt, či RD) bez toho, aniž bych se zadlužil na 25-40 let a zbytek života prožil ve strachu, zdali si práci udržím (jak víme, dnes stačí šéfa pozdravit málo nahlas...) a nbeo abys neonemocněl. To není život, ale přežívání ve strachu a stresu. Osobně bych užmlůadý být nechtěl- což je zcela šptně, protože člověk by měl zůstat forever young, ale doba je taková, že čím dál tím víc lidí ve věku kolem 50-55let se těší na důchod a odpočítáváají dny, kolik jim chybí - stres z možné ztráty zaměstnání je větší hrozba, než to, že onemocní například rakovinou. A to je kurevsky špatně!!!
Tak to vidím já, je mi 54 a jsem rád a děkuji Bohu, ač ateista, že mám splacený barák a pár peněz na knížce, kdyby něco a státu a nikomu jinémi nic nedlužím. Stejný stav, co jsem napsal výše, prožívám i já, protože ztráta práce v našem regionu (Šumpersko) = bída a živoření do konce života. Na to, abych prodal barák a vše, co zde mám, opustil a šel bydlet na ubytovnu mezi úkáčka do Prahy, na to fakt už nemám sílu a to, že jsem odborník v určité oblasti, to nic neřeší a hlavně potenciálního zaměstnavatele to absolutně nazajímá. Naopka. hodně lidí z mé branže se stakalo s tím, že jim zaměstnavatel ve zdejším regionu řekl - no, hezký, co umíte, ale my vaše služby nedokážeme zaplatit a tak tě radší vůbec nezaměstná, protože radšivezme ŠS tupého jak trubka, protože se neměl kde něco ještě naučit, ale bude mu panáčkovat za polovinu, co bys chtěl ty.-
Tak proto čím dál tím víc lidí, zejména vyššího věku, jezdí v autě 10+ let starém, ne proto, že by si ho nemohli koupit, to oni by mohli levu zadní, ale doba je nutí počítat na zadní kolečka, protože vědí, že v oblastech, které pokrývají možná 80% naší milované vlasti by po koupi auta nemuseli dožít, či přežít. Proč myslíš, že průměrná délka vozového parku je u nás 16 let či kolik? protože i zvyšují právě ti padestníci, co koupili auto před těmi ca 16 lety, když věřili, že vše se k dobru obrátí a že budou žít důstojně bez obav. Jenže díky mnoha okolnostme došlo k tomu, k čemu došlo a místo toho, aby lidé v tomto věku dostali nějakou přirozenou záruku na to, že si práci udrží (což je obvyklé například v I-kde jsem 14 let dělal, nebo v A, kde jsem dělal 6 let), tak dostanou jen "záruku" toho, že bude hůř. příčiny bych nyní nerad rozebíral, na to nemám čas.
A dst nechápu lidi, kteří sice mají hlub oko do kapsy (což je dle méhototální většina průměrné mladé generace-i když výjimky jsou), ale berous i auta na úvěrym půjčky a doonce si je berou i na dovolenou a nákupy eletkroniky. Nechápu, nechápu. A když přijde krize, tzn. že nemohou splácet, přijdo za fotrem a řeknou - dej. Závislost mladých na rodičích by měla skončit oamžikem, kdy dostanou výstupní papír (ať maturitní vysvědčení nebo diplom) a starej se ve smyslu - "víc, než vzdělání jsem ti dát nemohl a je na tobě, jaks e s tím popereš!.
Howg.

[kamil]

jj , že nesměřujeme do lepších časů je myslim jasný každýmu člověku, kterej trochu přemýšlí a nenecháse ovlivnit cílenou masáží okolních vlivů....
a k tý spolehlivosti?
pamatuju si onehdá, když měl otec š120 na který najel bez go 350tkm- pak jela do pece
a kde všude nás dovezla - do jugošky, do tater...prostě všude, kde se tenkrát dalo...
a nepamatuju, že by nás to někde nechalo, jo maximálně 3x kladívka, 1x rozdělovač za tu dobu ale vždycky domu nějak dojela....
byla schopná odtáhnout na podvalu od slovenských hranic na podvalu tatru 57b atp... :845:

[pleswi]

Trochu se zucastnim krasneho offtopicu. V podstate to Zdeny napsal dobre, jen bych tam uvedl par drobnosti jinak. Aby bylo jasno, vnesu do toho pohled z trochu jineho uhlu, a to 24 leteho konciciho studenta VS. Co se tyce zavislosti na rodicicih, ano rodice me prispivaji na studium, ale jiz od stredni skoly se snazim tuto zavislost co nejvice snizovat. Takze krome letnich brigad jsem se snazil mit i nejakou celorocni, ktera me vydelavala na vsechny me konicky. Rodice platili ubytovani na internatu a stravne. Vsechny ostatni veci od pausalu, internetu a nakupu pocitace, telefonu a takovy ten studentsky zivot jsem si hradil cely sam. Na VS skole jsem v tom pokracoval a v podstate jsem stahl prispevek rodicu na minimum, respektive na cast penez za bydleni, nebot souraozenec zije s rodici i kdyz uz par let vydelava. V soucasne dobe uz pres rok a pul pracuji pro jednu firmu na 3/4 uvazku a s koncem leta prechazim na cely uvazek, za to dobu co studuji a pracuji jsem nikdz nemel problem sehnat praci. Chce se to jen snazit a chtit pracovat, coz je u mých vrstevniku asi nejvetsi problem. Zvykli si na to, že jsou dotaváni, že mužou chodit do školy a do hospody a o nic se nestarat. V lete si vydelaji na brigade, kterou jim rodice sezenou a za penize leti hned na dovolenou nebo si koupi novej iphone. Chapu, ze tito se pak dostanou na pracak a nadavaji, ze neni prace. A presne tito ocekavaji, ze dostanou 30+ nastupak. Zde bych si dovolil ale poukazat na to, kdo je k tomu vedl, kdo je nechal sedet doma, nenaucil je hodnote penez a tomu, ze je treba si je nejdrive tezce vydelat. Z meho pohledu za to muzou rodice, me k tomu vedli, tenkrat me to mrzelo, ze ostatni nemusi delat a ja jo. Ted? Ted jsem rad, ze to tak bylo, nebot vetsina mych spoluzaku s titulem ing miri na pracak. Za celou dobu VS studia nemeli poradnou brigadu v oboru a kdyz ano, tak jen v lete. Co muzou nabidnout zamestnavateli? Klise tipu flexibilni, ucenlivy, dynamicky s tahem na branku? Fajn a jsou si vedomi, ze flexibilni znamena byt v praci prescas, kdyz je treba, dynamicky znamena po ceste z porady na poradu udelat to, co melo byt podle sefa uz vcera, i kdzy to rekl teprve na prvni porade? To, ze nedostanu po VS 30+tis je mi jasne, ale kdyz jiz ted mam ve firme neco odpracovano, tak se k tomu muzu dostat mnohem driv, nez oni. O pujckach ani nemluvim, pujcky na dovolenou, darky atd by se meli zakazat.
O praci ve vyssim veku nic nevim, vim, ze je to problem, protoze tlak na usporu snizzuje platy a clovek, odbornik v oboru, s xx lety praxe si preje byt zaplacen, ale firma radsi najme levnejsiho mladsiho. Pak je otazkou jestli neni lepsi v tuhle chvili nejistoty prejit na zivostnost a svoji odbornost nabizet po vzoru moderni doby outsourcove. Znam nekolik lidi, kteri to tak udelali a ted si to nemuzou vynachvalit.
Zijeme opravdu v dobe nejistoty a starchu, ale porad si mzslim, ze pokud chci pracovat a mam co nabidnout tak to jde.To ze se nasim politikum nezdaji nasse stara auta, chapu, oni totiz nemaji tuseni, co to je tvrde pracovat a nemit penize na vsechno co chci. Jen me mrzi, ze misto podpory lidi v tom aby na nove auto meli tak radeji narizuji ruzne dane, poplatky a zneprijemnuji lidem zivot. Timhle smerem by se jit nemelo, takhle nas prevalcujou jini brzo.

[cerv]

Souhlas s Pleswi,Takhle presne jsem to mel pred lety ja a pracak jsem resit nemusel.Vetsina lidi si totiz neuvedomuje,ze se kazdy musi postarat sam o sebe a nikomu se prirozene nechce!Lituji Zdenyho,ze je rad ze je mu 50-55 pac brzy te ceka prostata apod veselosti a to jsem radsi ve svym veku s 2letou dcerou kterou si uzivam a na pozdejsi vek se netesim i kdyz mam hypoteku.Vim,ze me to taky ceka,ale netesim se.
P.S.Kouknete se schvalne nekdy pred supermarketem u vas at jste odkudkoliv kdo tam nejvic jezdi novymi auty:ano jsou to duchodci!A ti jsou taky ve vetsine ti,co nejvice nadavaji na pomery!
Konec offtopic

[bonboniera]

Zdeny, vim, jak to myslis, presto s Tebou nesouhlasim. Ty to totiž cele podavas z pozice zamestnance, toho, komu někdo dava praci a nedava mu něco jako záruku, ze mu tu praci bude snad davat porad. Tak to nikdy nefungovalo, nefunguje a fungovat nebude.
Cituji: Plat, který tam dostaneš jako absolvent VŠ, nikdy nepřekročí 28-30 tisíc Kč. A z toho se žít fakt nedá- myšleno ve smyslu - pořídím si bydlení (vlastní byt, či RD) bez toho, aniž bych se zadlužil na 25-40 let a zbytek života prožil ve strachu, zdali si práci udržím.
Jsem sedm let v Norsku (poslední rok něco jako neplanovane, pac jsem tady na neschopence po dvou operacich zad, jinak uz jsem planoval byt doma), coz je země, kde je mozna nejvyšší zivotni uroven na svete, a ujišťuju Te, ze vlastní byt ci domek si tady bez toho, aby ses nezadluzil na nejakych 20, 25 let, taky v zadnem pripade neporidis. Ani nahodou si ho neporidis.
Dále pises, ze... stres z možné ztráty zaměstnání je větší hrozba, než to, že onemocní například rakovinou. A to je kurevsky špatně. Zase je v tom to zamestnani. Delas u nekoho, pod nekym, a bojis se ze ztraty zamestnani. Ja samozrejme chápu, jak to myslis, není to zkratka jednoduchy, ale když budes zamestnanec a tvoje firma proste z nejakych duvodu prijde o zakazky, tak v nejhorsim pripade prijdes o praci. A to se, myslim, stane, třeba i v te Italii. Tohle je proste smutne, ale prirozene, ja tedy nevim, jak a kdo by tohle mel resit a vyresit jinak.
Ještě jednou dodam - vim, jak to všechno myslis, vim to moc dobře. Ty od Sumperku, ja z Karlovarskyho kraje, kterej je proste totalnim zapadákovem s nejnizsima platama v republice. Presto - když jsem delal sedm let ve firme v Karlovych Varech a jeden den prijel sef z Prahy a oznamil, ze moje místo rusi a ze to same bych pro firmu mohl delat jako externista a řekl mi, za kolik bych to mohl delat, rozmyslel jsem se s odpovedi asi dve vteriny a od další vteriny jsem si zacal život zarizovat po svém.

Jinak timto specialne zdravim Tomase1002, jeho příspěvky a názory moc rad ctu, delaji mi dobře na dusi a snad dokonce i na ty moje pitomy zada. Muj clovek :850:

[Tomáš1002]

Odchýlím se opravdu hodně od zajímavých nabídek Subaru, ale nedá mi to.
Zdeny, já chápu Tvoje rozčarování, ale hluboce ho nesdílím. Věta Plat, který tam dostaneš jako absolvent VŠ, nikdy nepřekročí 28-30 tisíc Kč. A z toho se žít fakt nedá- myšleno ve smyslu - pořídím si bydlení (vlastní byt, či RD) bez toho, aniž bych se zadlužil na 25-40 let a zbytek života prožil ve strachu, zdali si práci udržím (jak víme, dnes stačí šéfa pozdravit málo nahlas...) a nbeo abys neonemocněl. To není život, ale přežívání ve strachu a stresu. vystihuje mnohé.

Věta že nesměřujeme do lepších časů je myslim jasný každýmu člověku, kterej trochu přemýšlí a nenecháse ovlivnit cílenou masáží okolních vlivů...., kterou napsal kamil, také stojí za malý rozbor.

Samozřejmě respektuji, že existují lidé s těžkými osudy a občas i nezaviněně se nacházející v opravdu tíživé situaci. Individuální osudy ale v obecných úvahách postihovat nelze. Jestliže kamil píše o "cílené masáži", nevím, co přesně má na mysli, ale dovolím si spekulaci, že tím myslí cílenou snahu vyvolat v nás pocit, že se máme dobře, ačkoli se dobře nemáme.
A tak jsem si trochu zagůglil. Velmi snadno jsem zjistil, že ČR je na 27. místě v ukazateli průměrný příjem na hlavu (na světě je 249 států). Vyjdeme-li z toho, že země, které jsou nad námi, představují jen malou část světové populace, tak si dovolím odhadnout, že příjem, o němž píše Zdeny a s nímž se, podle něj, nedá žít, je příjmem, na který nedosáhne cca 95% světové populace. Zdeny, opravdu nerozumím, jako nabízíš alternativu. Má snad každý člověk dostat ve dvaceti letech dům, auto a milion do začátku, aby se náhodou nemusel zadlužit? A není normální si na některé věci prostě počkat, než si je mohu dovolit? Já jsem se zmohl na první vlastní auto v 37 letech a rozhodně to nepovažuju za újmu.
Pokud jde o hrozbu ztráty zaměstnání, tak zde je ČR na 10. místě žebříčku. Kdo má zkušenost i z druhé strany, tedy zaměstnavatelské, tak ví, že v ČR je naopak extrémně složité zbavit se líných, neschopných a kradoucích zaměstnanců. Schopný člověk je naopak v mnoha oborech vyvažován zlatem.
Patříme také k zemím s jednou z nejvyšších průměrných délek života, přičemž toto číslo u nás velmi radikálně vzrostlo za posledních dvacet let, což je spojeno s výrazným zkvalitněním a zvýšením dostupnosti špičkové lékařské péče.

Já vím, jsou to jen čísla, která nemohou postihovat osudy jednotlivců. Ale hodně o nás vypovídají. Žijeme objektivně ve šťastné části světa. Nejen proto, že jsme extrémně bohatí, že i naši "chudí" jsou pořád řádově bohatší, než "průměrní" v drtivé části světa, ale i pro naprosto unikátní přírodní podmínky prosté extrémních výkyvů. Pokud by však existoval žebříček "nasranosti a zpruzenosti obyvatelstva", tak bude ČR na úplně první příčce.

Štěstí a neštěstí je tak pouze a jenom v našich hlavách. Zde musím souhlasit s kamilem, že jsme obětí odporné masáže, jen jí každý myslíme asi něco jiného. Já jí myslím bulvární i většinu ostatních médií, která neustále vykreslují obraz zlého, nepřejícného a krutého světa, v němž žijeme, podporují v nás závist, vypichují extrémní negativa a zcela opomíjejí pozitiva našich životů.

Štěstí máme každý ve svých rukách a je jedno, jestli nám je 20 nebo 60 a žijeme v Praze nebo vesnici u Rumburka. Kdo chce, něco umí a je ochoten pro to i něco obětovat, má nejen šanci, ale dokonce jistotu, že se bude mít dobře. Kdo bude lamentovat nad poměry, ten se nebude mít dobře nikde a nikdy. Podívejte se opravdu dobře okolo sebe. Nevidíte tisíce příkladů pozitivních věcí? Neznáte lidi i z malých vesnic, kteří něco umějí a dokáží se velmi dobře uživit? Tvrdím, že třeba schopný a poctivý řemeslník se dnes uživí kdekoli.

A tak nepropadejte trudomyslnosti, nehledejte štěstí v 19,30 na Nově, ale sami v sobě. Nenechte si vymýt mozek posly špatných zpráv a užívejte si toho všeho, co máme kolem sebe. :826: :blabla: offtopic

[Mira]

Přijde mi úsměvné Zdenyho prohlášení, že z 30 tisícového platu se žít nedá. Podívejte se na průměrnou mzdu v Čr, na kterou přitom 70% pracujících nedosáhne. Takže to je trošinku hlásání mimo mísu. A to netvrdím pouze jako nynější inv. důchodce, do kteréhož stavu jsem spadl ne vlastní vinou, holt nemoc si nevybírá. A musím vyžít s podstatně menším příjmem a to určitě nenadávám na poměry a vždy jsem byl pravičák. Ale tvrdit toto (že s 30 tis. se nedá žít) mi dnes připadá jako urážka. Holt jsem nyní socka.

[bushman1]

Tomas1002: Vidim to hodne podobne jako ty.

[CoZmo]

štěstí - neštěstí je jen stav mysli a jaký si to uděláš, takový to máš. Šťastnej můžeš být i v popelnici pod mostem...
Co se toho stresu z potenc. ztáty práce týče...ono nezbývá než se neustále připravovat na to, že se to může stát a připravovat si podmínky, aby se to ideálně nemohlo stát. Ať už svoje firma, nebo znalosti/schopnosti tak těžko nahraditelné, že se změna stavu nevyplatí nikomu.
Samozřejmě toto není pro každého, ale nikdo nikomu nebrání to zkusit. Znám pozice zaměstnance i zaměstnavatele...jo a mam MY92 a jsem spokojenej a šťastnej a věřím v lepší zítřky! A to si klidně objektivně přiznám, že to dřív bylo možná v mnoha věcech jednodušší...
a hlavně negeneralizujme, znám spoustu příběhů ze všech stran barikád...

[dethroned]

tomáš: :supeer: :supeer:

...myslím, že líp jsme se nikdy neměli. neznám NIKOHO, kdo by nějak strádal....spíš naopak.

[VDC]

Chlapci co jste to tu rozjeli za debatu ? Vytušil jsem,že se strhnul nějaký velký offtopic a bylo z toho vytvořeno nové téma....Z toho, co jsem si tu přečetl, musím samozřejmě souhlasit s Tomášem a Pleswim.
Podobně jako Zdeny, se na svět dívala moje žena. Neustále ve stresu, jestli vyjdeme do výplaty a že nám nic nezbejvá. Až jsem se s prominutím nasral a vynadal jsem jí, ať se laskavě zamyslí a uvědomí si, že se asi tak půl světa, má hůř, než my. A ať mě s tím neštve,protože se v podstatě opravdu máme, jako prasata v žitě. Ale to je stav mé mysli. Mohl bych být naštván, že nemám tohle či tamhleto, nevlastním žádnou nemovitost, auta mám 15 let stará atd. Je mi to jedno. Ano, mám práci, o kterou se nemusím bát. To je pohoda. Ale já bych se o práci nebál. Mám spoustu známých, kteří by rádi přijali nějaké zaměstnance, a nemůžou je sehnat. Práce by byla, ale lidem se dělat nechce. Pravda nejsou to místa za třicku. Ono 30 litrů, je přiznejme si dost nadstandardní příjem. Na to dosáhne menšina. Ale kdo dělat chce, tak si práci najde. Co se mladých týče, je absolutní pravda, co napsal Pleswi. Jsou-li k tomu doma vedeni, nemají problém se zapojit do pracovního procesu. A ještě tu nebyla zmíněná jedna důležitá věc, spojená s dnešní a budoucí dobou. Lidi byli zvyklí, že se ve škole naučili jedné profesi a tu pak plánovali vykonávat celý život. Ale tak to teda fakt dneska nefunguje. A člověk by měl být připraven na to, že je třeba se pořád vzdělávat a že obor, ve kterém se vzdělal, ho teda fakt živit nemusí. A taky jsme si ještě nezvykli na to, že za prací, se někdy musí dojet. My jsme furt zvyklí, že strávíme na jednom místě celý život. Ale ono to tak prostě nefunguje.
Objektivně, nikdy svět nenabízel tolik možností, jako dneska. Jde jen o to, je umět uchopit !

Odesláno z mého EVOLVEO StrongPhone Q4 pomocí Tapatalk

[cerv]

S tim dojizdenim,pripadne prestehovanim je to taky velka pravda jak psal VDC,malo kdo je porad ochoten dojizdet nebo se prestehovat...
Ja kdyz jsem na otazku v personalni agenture jak daleko jsem schopen dojizdet do prace,odpovedl,ze 100km po dalnici jedna cesta a 50-70 mimo dalnici mi pani s udivem odpovedela,ze to jsem jeden z mala,ze kazdej chce praci idealne v miste! No muj bejvalej sef,kdyz zjistil,ze i kdyz na jeho vysoky pozici neni schopen videl at to co byl zvyklej,tak sel delat do Ciny,vzal tam celou rodinu a na minimalne 3 roky tam je uprostred Ciny ve vedru jak prase atd,ale zase az se vrati bude ve vate!Jde jen o to co kdo chce a musi praci obetovat!