361/2000 Sb., v platném znění
§ 123e [Komentář WK]
Odečítání bodů
(1)
Řidiči, kterému nebyla ode dne uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě mu byl v registru řidičů zaznamenán naposled stanovený počet bodů, pravomocně uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení,
a) po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z celkového počtu dosažených bodů,
b) po dobu 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z celkového počtu dosažených bodů zbývajících po odečtení bodů podle písmene a),
c) po dobu 36 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou všechny zbývající body.
K tomuto dni provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností záznam v registru řidičů o odečtení bodů z dosaženého počtu stanovených bodů řidiči, a to nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne, kdy vznikl řidiči nárok na odečtení bodů.
(2) Řidiči se rovněž odečtou body, které mu byly zaznamenány na základě pravomocného rozhodnutí o
a) přestupku nebo trestném činu po pravomocném zrušení tohoto rozhodnutí, nebo
b) podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, pokud v trestním řízení, ve kterém se pokračovalo, nedošlo k odsouzení řidiče pro trestný čin, který spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení.
(3) Po dobu výkonu trestu nebo sankce zákazu činnosti, spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, nebo ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, během které se řidič zavázal zdržet se řízení motorových vozidel,, neběží doba pro odečítání bodů podle odstavce 1.
(4) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností rovněž provede záznam v registru řidičů o odečtení 3 bodů z dosaženého počtu bodů řidiči, který podal písemnou žádost o odečtení bodů a
a) doložil žádost potvrzením o ukončeném školení bezpečné jízdy ve středisku bezpečné jízdy podle zvláštního právního předpisu4), které není starší než 1 měsíc od podání žádosti, a
b) neměl ke dni ukončení školení bezpečné jízdy ve středisku bezpečné jízdy v registru řidičů zaznamenáno více než 10 bodů za porušení právních předpisů ohodnocená méně než 6 body.
(5) Příslušný úřad obce s rozšířenou působností provede záznam o odečtení bodů ke dni ukončení školení ve středisku bezpečné jízdy, a to nejpozději do 3 pracovních dnů od podání žádosti. Příslušný úřad obce s rozšířenou působností může provést záznam o odečtení bodů řidiči na základě potvrzení o ukončeném školení bezpečné jízdy pouze jednou za kalendářní rok.
(6) Odečtení všech 12 zaznamenaných bodů oznámí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností písemně řidiči nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, ke kterému byl záznam o odečtení bodů proveden v registru řidičů.
§ 123e
Odečítaní bodů
JUDr. Pavel Bušta
JUDr. Jan Kněžínek Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 20.2.2016.
K odst. 1:
Jako výrazný prvek změkčení dopadů bodového systému a také jako prvek jeho výchovného působení na řidiče zákon zakotvuje možnost odečítání bodů. Body se neodečítají do mínusu, ale pouze do nuly. Tomu odpovídá zákonná dikce, podle níž se odečtení týká výlučně dosažených, tj. zaznamenaných bodů.
K odečítání bodů v tomto případě dochází z úřední povinnosti. Právní účinky odečtu v tomto případě na základě výslovné úpravy nastávají ke dni uplynutí rozhodné doby, a to zřejmě k poslednímu okamžiku takového dne.
Podmínkou odečítání bodů je, že řidič nebyl po stanovenou dobu pravomocně postižen za jednání, které podléhá bodovému hodnocení, bez ohledu na to, zda se případně ve sledované době takového protiprávního jednání objektivně dopustil. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností odečítá body z úřední povinnosti, aniž by o to ten, jehož se odečtení bodů týká, musel žádat.
Pokud by následně vyšlo najevo, že se řidič v rozhodné době některého z evidovaných protiprávních jednání dopustil, nemá to na již provedené odečtení bodů žádný vliv, odečtené body nemohou být v takovém případě opětovně zaznamenány.
Po dvanácti měsících od posledního pravomocného postihu se odečtou maximálně čtyři body, po dalších dvanácti měsících další také nejvýše čtyři body a po následujících dvanácti měsících, tedy po třech letech od posledního pravomocného postihu za bodově hodnocené jednání, se bodové konto řidiče zcela vynuluje i tomu, kdo již dosáhl jedenácti bodů.
Odečítání bodů podle § 123e zpravidla nelze uplatnit, pokud řidič již dosáhl celkového počtu 12 bodů. V takovém případě totiž zákon obsahuje speciální úpravu v § 123d odst. 4, která předpokládá odečtení všech 12 bodů ke dni právní moci rozhodnutí o vrácení řidičského oprávnění. Výjimkou z tohoto pravidla jsou zřejmě pouze případy, kdy celkového počtu 12 bodů dosáhne osoba, jež není držitelem řidičského oprávnění, neboť v takovém případě samozřejmě nelze uvažovat ani o aplikaci ustanovení o pozbytí řidičského oprávnění podle § 123c odst. 3 a tudíž ani o jeho vrácení podle § 123d. Těmto osobám se proto zřejmě budou zaznamenané body odečítat podle tohoto ustanovení i v případě, že dosáhnou celkového počtu 12 bodů. Po dobu, kdy tyto osoby mají v registru řidičů zaznamenán celkový počet 12 bodů, každopádně nemohou požádat ani o udělení řidičského oprávnění, a to z důvodu překážky podle § 82 odst. 1 písm. f).
Problémem je, že jako překážka pro odečet bodu je stanoveno pouze uložení sankce za přestupek nebo trest za trestný čin. Tím komentované ustanovení nepamatuje na případy, kdy v průběhu rozhodné doby dojde k nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání.
K odst. 2:
K odečítání bodů dochází z úřední povinnosti. V tomto případě se tak děje s účinky ex tunc, tj. od samého počátku. To má svůj význam mj. i z hlediska případné následné aplikace § 123e odst. 1 zákona o odečítání bodů.
K písm. a):
Zrušení pravomocného rozhodnutí či rozsudku přichází v úvahu zejména v rámci mimořádných opravných prostředků, popřípadě dozorčích prostředků. V případě pravomocného rozhodnutí správního orgánu, proti kterému obviněný vyčerpal řádné opravné prostředky, je rovněž možné jeho zrušení soudem na základě žaloby podle soudního řádu správního.
Došlo-li ke zrušení pravomocného rozhodnutí nebo rozsudku, na jehož základě byly body zaznamenány, musí být takto zaznamenané body odečteny, neboť právní titul pro jejich zaznamenání odpadl. To platí i v případech, kdy bylo zrušeno rozhodnutí vydané v blokovém řízení.
Bude-li však v těchto případech věc opět projednána, je možné na základě nového pravomocného rozhodnutí v téže věci body opět zaznamenat. Podkladem pro zaznamenání bodů však bude nová právní skutečnost - jiné pravomocné rozhodnutí, byť v téže věci.
I když to zákon výslovně nestanoví, k odečtení zaznamenaných bodů samozřejmě musí dojít i v případě, kdy došlo k prohlášení nicotnosti rozhodnutí, na jehož základě byly body zaznamenány. Je to zřejmé již ze samotné povahy nicotnosti. Nicotné je podle správního řádu rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný, s výjimkou případů, kdy je vydal správní orgán nadřízený věcně příslušnému správnímu orgánu. Nicotnost z tohoto důvodu zjišťuje a rozhodnutím prohlašuje správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který nicotné rozhodnutí vydal, a to postupem podle § 78 správního řádu. Příkladem tohoto druhu nicotnosti bude situace, kdy v přestupkovém řízení bude projednáno jednání osoby, která je z osobní působnosti zákona o přestupcích (a tudíž i z působnosti "přestupkových" orgánů) vyňata zvláštními zákony (např. příslušník bezpečnostního sboru). Nicotné je podle správního řádu dále rozhodnutí, které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu. Nicotnost z těchto důvodů však nevyslovuje správní orgán, nýbrž soud podle soudního řádu správního.
Pokud by byla zrušeným pravomocným rozhodnutím či rozsudkem, popřípadě nicotným aktem způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu od státu podle zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jestliže nezákonné rozhodnutí vydal orgán obce, včetně blokově uložené pokuty obecní policií, podávala by se žádost u Ministerstva dopravy, v případě uložení blokové pokuty Policií České republiky u Ministerstva vnitra a v případě nezákonného soudního rozhodnutí u Ministerstva spravedlnosti.
K písm. b):
Ustanovení se uplatní pouze v případě, kdy se obviněný či podezřelý neosvědčil a proto bylo pokračováno v trestním řízení, ale následně nedojde k vydání odsuzujícího rozsudku.
V opačném případě, tj. pokud by k vydání odsuzujícího rozsudku naopak došlo, body za daný skutek již zaznamenané na základě pravomocného rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání se neodečtou, současně ale nemůže dojít ani k opakovanému záznamu bodů v téže věci na základě pravomocného odsuzujícího rozsudku.
K odst. 3:
Lhůty pro odečítání bodů neběží po dobu výkonu trestu či sankce zákazu činnosti řízení motorových vozidel. Poněkud paradoxně tato doba naopak běží například po dobu zadržení řidičského průkazu (§ 118b a 118c) nebo po dobu výkonu trestu odnětí svobody.
Ustanovení se nevztahuje ani na případy, kdy sice došlo podmíněnému odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněnému zastavení trestního stíhání, avšak podezřelý, resp. obviněný, se nezavázal zdržet se během zkušební doby řízení motorových vozidel. V tomto případě je to však logické, neboť zde nenastávají žádné účinky srovnatelné s pravomocně uloženým zákazem činnosti.
K odst. 4:
Vedle odečtu bodů na základě plynutí času, popřípadě při odpadnutí právní skutečnosti rozhodné pro záznam bodů, obsahuje zákon také možnost odečtení bodů na základě absolvování školení bezpečné jízdy. Školení bezpečné jízdy představuje jednu z forem zdokonalování odborné způsobilosti řidičů podle zákona č. 247/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a je založeno výlučně na principu dobrovolnosti.
V tomto případě dochází k odečtení bodů na žádost oprávněné osoby, nikoliv z úřední povinnosti.
Každý, kdo má zaznamenány body v bodovém hodnocení řidičů a splňuje podmínky pro přijetí k výuce a výcviku podle § 52g odst. 2 zákona č. 247/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se může o své vlastní vůli a samozřejmě na své vlastní náklady podrobit zdokonalování odborné způsobilosti v režimu této právní úpravy. Pro výuku a výcvik zákon užívá označení školení bezpečné jízdy. Rámec takového školení je dále specifikován v § 52i cit. zákona. Předmětem výuky (tj. teoretické části kurzu) v rámci školení bezpečné jízdy je získání a prohloubení znalostí:
a) teorie řízení a zásad bezpečné a defenzivní jízdy,
b) nejčastějších příčin dopravních nehod a jejich předcházení,
c) důsledků protiprávního jednání řidičů motorových vozidel,
d) prevence a řešení mimořádných událostí v provozu na pozemních komunikacích.
Předmětem výcviku (tj. praktické části kurzu) je jízda s motorovým vozidlem po výcvikové ploše zaměřená na předcházení a řešení situací, při kterých je značně ztížena možnost ovládat vozidlo, formou bezpečné a defenzivní jízdy.
Významné omezení pro možnost podrobit se školení bezpečné jízdy představuje počet bodů zaznamenaných v bodovém hodnocení a také povaha protiprávních jednání, za která tyto body byly zaznamenány. Školení bezpečné jízdy podle zákona č. 247/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se proto nemohou zúčastnit především ti řidiči, kteří mají zaznamenáno 11 nebo dokonce 12 bodů v bodovém hodnocení. Dále jde o řidiče, kterým byly body zaznamenány za protiprávní jednání, jež jsou (podle přílohy k zákonu o silničním provozu) hodnocena 6 či 7 body. Z pohledu účelu právní úpravy školení bezpečné jízdy a navazujícího odečítání bodů je pochopitelně značně sporné, zda obsah školení bezpečné jízdy vymezený v § 52i odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vždy souvisí s právní skutečností, pro kterou byly konkrétnímu řidiči body v bodovém hodnocení zaznamenány.
Provozovatel střediska bezpečné jízdy vydá řidiči, který ukončil školení bezpečné jízdy, ke dni ukončení školení bezpečné jízdy potvrzení o ukončeném školení bezpečné jízdy (viz § 52g odst. 4 zákona č. 247/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Potvrzení poslouží absolventovi kurzu jako podklad k podání žádosti o odečtení bodů.
Aby bylo možné body na základě školení bezpeční jízdy odečíst, musí být podmínky stanovené v písmenech a) a b) splněny kumulativně. Pokud by v řízení vyšlo najevo, že podmínky pro odečtení bodů splněny nejsou, správní orgán by žádost podle § 51 odst. 3 správního řádu zamítnul.
K odst. 5:
Ustanovení především stanoví lhůty, které musí obecní úřad obce s rozšířenou působností při odečítání bodů na základě školení bezpečné jízdy dodržet. Dále je zde stanoveno omezení pro možnost odečíst body tímto způsobem, a to tak, že jejich odečtení je možné pouze jednou za kalendářní rok. To mj. jiné nebrání tomu, aby byly body odečteny hned po sobě například v prosinci a lednu; mezi jednotlivými odečteními bodů tedy nemusí uplynout doba 12 měsíců.
K odst. 6:
Logické a z hlediska naplnění proklamovaného preventivního účelu bodového hodnocení řidičů by jistě bylo žádoucí, aby řidič byl informován o každé změně záznamu bodů, která se ho týká. Zákon však takovou úpravu neobsahuje, a to zřejmě z důvodu administrativní náročnosti takového postupu.
Z formulace komentovaného ustanovení vyplývá, že se toto ustanovení vztahuje pouze na případy, kdy došlo k odečtení všech 12 již zaznamenaných bodů, takže v této podobě postrádá jakýkoliv smysl. V důsledku dosažení celkového počtu 12 bodů totiž řidič pozbývá za podmínek stanovených v § 123c odst. 3 řidičské oprávnění, o jehož opětovné získání může požádat až po uplynutí jednoho roku podle § 123d odst. 1, a to mj. až po absolvovaném přezkoušení z odborné způsobilosti podle zákona č. 247/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ode dne vrácení řidičského oprávnění pak řidič podléhá novému bodovému hodnocení, do něhož vstupuje s čistým bodovým kontem. Viz § 123d odst. 1, 3 a 4. Judikatura se proto spíše přiklání k teleologickému než k jazykovému výkladu.
Odkaz na tento paragraf obsažený v § 117 je nesmyslný, neboť oznámení podle komentovaného ustanovení činí úřad a nikoli držitel řidičského oprávnění nebo žadatel o řidičské oprávnění. Viz blíže komentář k § 117. Zákonnou úpravu postupu správního úřadu při oznamování odečtení bodů je třeba hledat ve správním řádu, a to v ustanoveních o doručování.
Z judikatury:
K odst. 1:
Nejvyšší správní soud (podle rozsudku ze dne 3.5.2011, čj. 8 As 23/2010-89,
http://www.nssoud.cz, č. 2391 Sb. NSS):
I. Dosáhne-li řidič 12 bodů, a to nezávisle na přerušení běhu lhůt daných v § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu, nemůže se takto získaných bodů zbavit řádným chováním, s nímž počítá § 123e odst. 1, ale pouze způsobem stanoveným v § 123d odst. 1 a 3, která upravují, jakým způsobem musí řidič postupovat při dosažení 12 bodů.
II. Na důsledky dosažení 12 bodů nemá vliv odkladný účinek námitek stanovený v § 123f odst. 4 zákona, neboť skrze tento procesně právní institut je možné toliko oddálit následky dosažení 12 bodů (přerušením běhu lhůt uvedených v § 123c odst. 3), nikoliv je zvrátit.
Nejvyšší správní soud (podle rozsudku ze dne 14.3.2014, čj. 4 As 151/2013 - 25,
http://www.nssoud.cz):
Pokud řidič spáchal dne 20.1.2011 přestupek, za který mu byla uložena pokuta v blokovém řízení a zaznamenány 2 body, a následně dne 20.1.2012 spáchal další přestupek zařazený do bodového hodnocení, potom ke dni 20.1.2012 nesplnil podmínky pro odpočet bodů z registru řidičů, neboť doba 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, po jejímž uplynutí se podle § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu odečtou 4 body z celkového počtu dosažených bodů, uplynula teprve posledním okamžikem dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, tedy dne 20.1.2012 ve 24:00 hodin.
K odst. 4:
Nejvyšší správní soud (viz rozsudek ze dne 2.12.2015, čj. 6 As 289/2014-59, citován u § 118b odst. 2).
K odst. 6:
Nejvyšší správní soud (podle rozsudku ze dne 3.5.2011, čj. 8 As 23/2010-89,
http://www.nssoud.cz, č. 2391 Sb. NSS):
Nejvyšší správní soud konstatuje, že obsahem § 123e odst. 6 zákona je oznamovací povinnost správního orgánu ve vztahu k řidiči, který na základě zákonem předvídaných právních skutečností nemá v registru řidičů zaznamenán žádný bod. Tak se může stát jednak vrácením řidičského oprávnění po uplynutí alespoň jednoho roku po jeho ztrátě ve spojení právě s § 123d odst. 4 zákona a jednak odečtením všech dosažených bodů v souvislosti s nezávadným jednáním řidiče po dobu třiceti šesti měsíců ve smyslu § 123e odst. 1 písm. c) zákona. Podstatou daného ustanovení je informování řidiče o tom, že v jeho registru již není zaznamenán žádný bod. Legislativní formulace "odečtení všech dvanácti zaznamenaných bodů" není nejvhodnější, neboť striktním výkladem by správní orgán nemusel vůbec plnit svou informační povinnost o odečtení všech dosažených bodů ve vztahu k takovým řidičům, kteří dosáhli jedenácti či méně bodů a kteří díky řádnému chování po dobu třiceti šesti po sobě jdoucích kalendářních měsíců mají právo na to, aby jim byly odečteny všechny dosažené body. Právě z tohoto důvodu se v § 123e odst. 1 písm. c) nehovoří o "čtyřech" bodech, jako v případě odečtení bodů podle písmen a) a b) předmětného ustanovení, ale o "zbývajících" bodech. Proto je toto ustanovení třeba chápat ve smyslu "odečtení všech získaných bodů" toho kterého řidiče; tento výklad podporuje i tzv. argumentum a rubrica.
Ze stanovisek Veřejného ochránce práv:
K odst. 1:
Veřejný ochránce práv (podle stanoviska ze dne 18.11.2008 k podnětu čj. 6085/2008/VOP/MK,
http://www.ochrance.cz):
Celá hlava pátá zákona o silničním provozu je budována na tom, že řidiči jsou za některé jeho přestupky zapisovány body do jeho bodového hodnocení a po dosažení právě 12 bodů řidič pozbývá řidičské oprávnění. Odečítání bodů se pak, ačkoli to není explicitně v zákoně uvedeno, vztahuje jen na ty případy, kdy řidič ještě 12 bodů nedosáhl. V případě, že by tomu tak nebylo, nedával by § 123c smysl.