romull píše:U té vaty tam vznikne mezera, ale tohle už jsem popisoval v dřívějších příspěvcích.
Právě proto ve střešní konstrukci nevěřím ničemu jinému než foukané ("sypané") izolaci vodorovně uložené, tam, řekl bych, toho hrozí nejméně.
romull píše: a vzduch jako dobrý izolant? I tak se to dá říci třeba ve srovnání s kamenem nebo betonem. Vzduch funguje jen chvilku a stěny mezi kterými je vzduchová mezera jsou zprvu v pohodě, ale po chvilce když je za jednou +22°C a za tou druhou -15°C
Ale vzduch JE izolant, jen musí být uzavřený v malých komůrkách bez možnosti proudění. To je podstata vaty, ale i polystytenu a pěny. A v podstatě i Porothermu (kde ale kvůli únosnosti musí být ta mřížka hodně hrubá a proto izoluje blbě, dále se izolaci pomáhá přimícháváním pilin do hlíny, při vypalování opět vznikne po pilině dutinka naplněná produkty hoření a vzduchem, protože cihla je pórovitá) nebo Ytongu (což, pokud se nepletu, je velmi podobný materíál jako VPC, jen je v pozdější fázi výrobního procesu napěněn = naplněn vzduchem), to jsou ale "izolanty" nedobré, protože materiál s požadavky na únosnost i tepelnou izolaci zpravidla dělá obojí mizerně. I pěnosklo je jen mřížka držící vzduch bez možnosti proudění, všechny izolační materiály fungují takhle (analogicky vakuové desky, ale neslyšel jsem, že by to někdo reálně u RD používal). Rozdíl u vaty je jen v tom, že vzduch není držen pevně na své pozici, může tedy proudit, jak píšeš...ale proč by to při uložení na parozábranu dělal? Přes parozábranu proudit nebude a že by si jen tak ve velkém proudil skrz vatu sem a tam...to asi ne. Určitý vliv bude mít snaha ohřátého vzduchu stoupat vzhůru, ale sama struktura vaty tomu proudění z velké části brání. Ono kdyby to bylo jinak, tak by vata jako izolant prostě nefungovala, což ovšem víme že funguje. V horkém létě navíc faktor stoupání ohřátého vzduchu na straně interiéru na transportu tepla nepodílí, protože teplejší vzduch je v exteriéru. Pokud má někdo v podkrové zatepleném 40 cm vaty problém s přehříváním, viděl bych to opravdu na nedostatky v provedení, případně se tam teplo dostává jinudy (střešní okna například).
VDC píše:Jestliže máte pasiv, kdy zevnitř máte nějaký ten vápenopísek nebo beton a nemáte to z vnitřní strany napajcovaný asfaltem nebo ten beton kletovaný, tak vám ta zeď prostě dýchá, protože nějakou vzdušnou vlhkost pojímá a zase uvolňuje. To je přirozené chování jakékoliv zdi. Když tam poběží rekuperace, bude to množství vodních par marginální, ale prostě z podstaty tam schopnost absorbovat vlhkost je.
Zděná stavba oblepená polystyrenem kladeným do celoplošně taženého lepidla, z obou stran znovu natažená lepidlem a zvenku pak ještě natažená akrylátovou fasádou, toho moc nenadýchá. Ano, zeď není parotěs, je to parobrzda, ale prostup vlhkosti přes stěnu se zde, řekl bych, ve velkém konat ani nemůže. Tím spíš, pokud se dobře větrá. Přínos cihly oproti sendviči je právě v té akumulaci (což sám píšeš), a to jak tepelné, tak vlhkosti. To zvýší setrvačnost při výkyvech (vaření apod.). Bohužel koupelna bývá až po strop oblepená obkladem a strop SDK, tam to nepomůže.
VDC píše:Jo možná, když si to dělá někdo svépomocí a fakt všechno poctivě přelepí. Ale žádné firmě bych nevěřil. Vůbec žádné.
A to jsi uhodil hřebíček na hlavičku. Žádné firmě rozhodně NEVĚŘIT! Neříkám, že si to musí každý úplácat svépomocí, ale tyhle kritické detaily je potřeba především KONTROLOVAT. Oni v tom bydlet nebudou a záruční dobu přežije bez zjevných problémů kdejaké provedení. Kdo firmě VĚŘÍ, že to udělá správně, je jednoduše hazardér. Ten nejposlednější kopáč to třeba nevodrbe schválně, třeba to udělá nesprávně z neznalosti, nebo opravdu upřímně věří, že takhle malá dírka přece nevadí, to nemůže nikdy dělat problémy (třeba by si to stejně udělal i na svém), stavbyvedoucí by to měl v ideálním světě ohlídat, ale bohužel vím, kde je realita. Po pravdě řečeno nevím, v čem spočívá zásadní výhoda dřevostaveb (pro trvalé bydlení). Ano, je to rychleji postavené. Ano, dá se to rychle zbourat a z velké části zrecyklovat. Ale jinak je to za cca. stejné peníze (má-li to být udělané pořádně), nesrovnatelně náročnější na pečlivé provedení, na ekologický zázrak v případě dřevotřísek, OSB desek a moderních izolací taky nevěřím, akumulaci to nemá nebo se horko těžko dohání těžkými podlahami a třeba cihelnými obklady stěn a riziko poškození konstrukcí hmyzem a škůdci bych taky nepodceňoval (viz sousední vlákno o myších).
Levap píše:S větráním digestoře bych potřeboval poradit, protože se mi na trubce kondenzuje vlhkost a kape ni to na linku (trubka u stropu). Díky
V podstatě vše už bylo řečeno. Jestli odtah z digestoře, ze kterého kape voda, dělala firma, tak ať si to přijedou opravit. Jinak přes stěnu vyspádovat ven, odtah nahoru přes střechu jedině vybavit odvaděčem kondenzátu a zavést do odpadu. Pomoct by mohlo i obalit trubku vatou v půdním prostoru, pokud je to tenhle případ (to by se mělo udělat vždy už jen kvůli tepelným ztrátám). Jestli nejde vyřešit stavebně, tak díru ucpat izolací, digestoř provozovat recirkulačně a vlhkost vždy vyvětrat okny.