Palivové dřevo a vše kolem něj

[M a r c e l]

Pavle to se ale zastáváš těch špatnejch. V Milovicích se jezdí kvůli luční květeně a aby to nezarůstalo náletama. Ale ježdění po lese těžkou technikou ten les spolehlivě ničí vždy a všude.

To taky není úplně pravda, v Milovicích se jezdí kvůli nějaký maličký breberce co žije ve vodě, nevím, jestli je to živočich nebo rostlina, ale kvůli naletům to není...

[M a r c e l]

Kudlanky co žerou les. Tak říkám Harvestorům... Taky je nemám rád. Ale je to rozhodně šetrnější, než když tahávali klády v plnejch dýlkách lakatošem. Proti té době je to lepší.

A mně smrtelně ničí celé vykácené plochy, proč nevezmou jen vybrané kusy sem tam, ale aby les zůstal stát a nebyla tam mítina. V Norsku se to tak dělá běžně a tam těží ve velkým.

[quickly]

Ještě k těm harvestorům : je to dobrá pomoc do určitých terénů a hlavně při kalamitách. Pokud je operátor hovado, tak i šetrný pásový harvestor udělá v lese neplechu. Když se dívám do dat lesní výroby u našich zákazníků (směs městské lesy / šlechta / církve / soukromníci ), tak se koně dost často používají. Problém je ten, že dobrých koňáků moc není a pokud by se v kalamitních oblastí nasadili jen těžař + kůň, tak doba zpracování určité plochy bude mnohem delší než s použitím harvestorového uzlu. O všem rozhoduje hospodář, který o použité technologii rozhoduje a měl by brát ohled i na les jako takový. Když si vezmu vlastníky lesů na Vysočině, kde kalamita jede už ve velkém, tak tam dokonce dochází k přeplácení harvestorových čet (aby nedokončili práci a raději šli někam jinam), protože všichni vlastní/místní jsou už v plném nasazení a harvestor je potom jediná možnost.

[Doro]

Těžká technika ničí lesní půdu nevratným způsobem a trvá dosť dlúho, než sa vrátí do původního stavu.
Třeba po přejetí traktorem začíná ve stopě vodní eroze, přitem vedla je půda v pohodě a voda ji neškodí. Mimoto sa naruší proces propojení stromú hyfami hub a to po celéj stopě od traktora, komunikace vázne a les lehko onemocní, je náchylný ke škůdcům atd.Poky si nekdo myslí, že stromy sú edem stromy a mezi sebú nekomunikujú, ať si rychlo doplní informace. Je to hodně živý organismus a náchylný ku škodám zvenčí. Traktor a kolaje je pro les ostrý řez s následky. Kdo sa zajímá, stačí pozorovať, jak sa v lese šecko mění a proč, pak to začne dávat smysl a propojení. Nu a potem už neide dělať šecko jako dříf, bo prostě neide, dyš čék o tem ví.
Proto aj řeším, co ně do hory vjede a kam a aj po sobě to du opraviť, byť tam není viděť nejaká škoda.

[quickly]

A mně smrtelně ničí celé vykácené plochy, proč nevezmou jen vybrané kusy sem tam, ale aby les zůstal stát a nebyla tam mítina. V Norsku se to tak dělá běžně a tam těží ve velkým.

Harvestor se většinou nasazuje tam, kde se dělá větší plocha - teď to máš u kalamity. Pokud se berou výběry, tak se musí použít menší harvestor, aby se vešel mezi stromy nebo tam nastupuje těžař+kůň.

[VDC]

To taky není úplně pravda, v Milovicích se jezdí kvůli nějaký maličký breberce co žije ve vodě, nevím, jestli je to živočich nebo rostlina, ale kvůli naletům to není...

Jo máš pravdu, že v Milovicích je nějaká breberka. Ale s těmi nálety to pravda je taky, protože historicky to byly pastviny.

[Doro]

Eště jedna věc. Má-li přežiť les, jako takový, mosí přežiť houba, což jak každý uzná, na otevřené ploše/mýtině po těžbě a na ostrém slunku asik těžko, spěš otázka náhody dle počasí aj.. Proto nechápu, proč šeci pálá četinu, dyž ona je právě to, co šecko zachrání a pomože a zadara. Rozložená četina po hoře udrží vlhkost a dá houbě vhodné podmínky na přežití. Stromy aj zbylé pařezy mezi sebú předávajú informace aj živiny a malé semenáče, napojené na kořenový systém a hyfy sa majú k životu a přeberú si od zbylých stromů informace z jejich života.
Spálené haluze sice možú pravda trocha pohnojiť, ale edem poky to nespláchne voda, pak je to k ničemu, plus sterizace půdy kola ohnišťa? - pro les (tedy v našich podmínkách) velký problém. Pak je aj ten popel k ničemu, dyž není nic, co by ho využilo (sterilní půda to asik nebude). Šak aj stromy měňá jehlice a list a hnojá si samy. A poky byste hledali chlorofyl na zemi, šmola, není tam a ni ve spaldém listu. Je to příliš drahá surovina, aby sa jí stromy zbavovaly. Ta zostává v halúzkách a edem koluje ve směru list-haluze.
A též estlisisišim, jak stomy jakože postupně lezú ze země, bo pěkný strom a zrazu kořenové náběhy a kořeně venku.... strom žije z půdy a slunka, a ikdyž to není viděť, půda sedá a mizí, jak ju strom spotřebovává. Aj to je důvod, nechávať haluze a spadlý lis na zemi u stroma a ne mu jich brať a odvážať....kradete stromu obživu. Pak roste pomály a vitalita klesá.

Vraďme sa z5 k těžbě. Dyž traktor projede celý les a nechá kolaje, odřízne les na dva. Informace o napadení zmyzem tak nemože přejíť z jednej strany na druhú a napadené stromy, tedy část lesa, sú v tem samy a ta druhá čásť sa zas nemá čas na hmyz připraviť, dyž o něm neví. Sú to otázky ani né hodin až dní. Dyž to les nestihne, klesá mu šance přežít. Pásy sú na tem lepčí, ale aj ty zhutní půdu a houba nemosí přežít.

Třeba mám doma strom na kraju lesa, kerý vidím, jak je zbědovaný, samá smola, napadení hmyzem, ale furt živý a zdravý, až to nutí k zamyšlení. Dyž by kolem něho udělal motyků strúhu, nemá šanci a do roka je suchý. To samé, dyž zetnu stromy kolem něho, též s naprostou jistotou uschne.

Snad to trocha pomože v náhledu na les jako takový a těžbu a šecko s tým spojené.

[M a r c e l]

Harvestor se většinou nasazuje tam, kde se dělá větší plocha - teď to máš u kalamity. Pokud se berou výběry, tak se musí použít menší harvestor, aby se vešel mezi stromy nebo tam nastupuje těžař+kůň.

Jasně, to je zřejmý, že pracovat s těžbou šetrně k zdravému lesů, kalamitu neřeším, je složité a díky tomu i zdlouhavé a nákladné, ale...

[M a r c e l]

Jo máš pravdu, že v Milovicích je nějaká breberka. Ale s těmi nálety to pravda je taky, protože historicky to byly pastviny.

A zase jsou, je tam snad kůň převalského a zubr...

[pafka]

Tahat dřevo koňma je představa hezká, ale když budeš stavět krov, koupíš za 80.000 Kč dřevo, co tahali technickou, nebo koupíš úplně to samý dřevo za 160.000 Kč, protože ho tahali "eko" koňma?

Každý ať si odpoví sám. Já bych koupil to za 80.

Odpovidam si sam - pokud budu vedet, ze je to vytezeny drevo z lesa, kde se k tomu lesu chovaji slusne a ne stylem po nas potopa, tak si koupim to drazsi. Cokoli eko tu ma nalepku neceho sprostyho. Ja s tim nesouhlasim (mimochodem je mi pres 40, nebydlim ve velkomeste, Zeleny nevolim a v CSOP jsem byl uz za totace. Takze milenial, ani biotvor byt nemohu.). To je stejne, jako se snazim kupovat lokalni jidlo, ne vejce z klecoveho chovu, ale od farmare, nebo alespon z hal, maso od chovatele, kde vim jak ta zvirata ziji a jak se s nimi zachazi, atp. Samozrejme, ze je to drazsi, min pohodlne, atp. Sehnat kosili sitou v cz a ne v PRCu je taky kumst. Ale ten pocit mi za to stoji.

Nejsem zase tak sebestredny blb, abych nevedel, ze si to nemuzou dovolit vsichni. A ze pro me me je 100kc jina hodnota, nez pro mamu samozivitelku se 2 detma, co sedi na kase v Lidlu za 23 cistyho mesicne. Ale mohu-li si dovolit se chovat trochu k prirode a Gaie setrneji, tak se o to snazim.

A nemyslim si, ze se muj nazor nejak prosadi. Ale i kdyz budou vsichni nosit oranzovy trenky se zelenejma zabickama, ja zustanu u mych staromodne jednobarevnych.


Sent from my iPad using Tapatalk

[marek.sm]

Ono to není tak černobílé. Starám se tchýni o pár hektarů lesa na Vysočině. Za posledních pár roků minimálně 2 ha napadl kůrovec a postupně uschly. Snažím se to po víkendech pokácet a odhat domů. Mám štěstí že to máme po vlastních pozemcích cca 1km od statku, takže klády na řetěz a tradá domů po louce. Některý klády mají v průměru 80 cm možná víc, máme Zetor 6945 a občas s tím má co dělat, takže tahat to koníkem si úplně neumím představit. Snažíme se dělat vlastníma silama, ale schne to rychleji než to statčím odvážet, natož vysazovat. Jestli takhle bude pokračovat, tak nic jinýho než harvestor asi nepomůže. V okolí znám jen 2 koňáky, ale vlastníků lesů co řeší stejný problém násobně víc.
O a on ten koník taky dokáže tu cestu pěkně rozrajtovat.
Jinak souhlas ohledně lokálních potravin a maximální podpory výrobků z ČR.

[petr]

srandovní na tom je že ten kůň + těžař je mnohdy stejně drahý nebo levnější než ten harvestor, navíc pokud se to dělá chytře a nedělají se ůmyslně holiny tak se po koních a šetrném způsubu těžby nemusí zalesňovat, les se obnoví uplně perfektně sám a je to zas daleko levnější než sadit holiny po harvestorech , no je to na dlouhé povídání
harvestor má taky své výhody, je zas hodně rychlý a na správném podloží , třeba kamenitém nebo písčitém moc škody nenadělá tam se hodí , jenže mnohde se používá i tam kde nemá co dělat , je to i tím že pracovitých a šikovných lidí prostě není, nikdo nechce pracovat rukama lidi jsou dnes hrozně líní a manuální práce je to poslední co by chtěli dělat , zas je to důsledek vedení lesnických společností kteří těžkou práci neocení a pořádně nezaplatí protože chtějí velký zisk a tak pořád dokola , ani se mi o tom nechce psát jak říkám je to na dlouhé povídání
prostě se to dopracovalo tak daleko že šikovní lidé z lesa utekli , bylo jich kdysi spousty, nahrazovalo se to harvestorama a tak to pomalu vše začlo, rozjel se o to víc kůrovec, narušený les začal ničit více vítr no a najednou je potřeba o to víc harvestory a už to nestíhají ani oni, najednou je přebytek dříví na trhu , klesá cena dřeva a tím taky zisky lesnickým firmám, máme co jsme chtěli pár lidi zbohatlo a co je jim po nějakém lese ...

[quickly]

nedělají se ůmyslně holiny tak se po koních a šetrném způsubu těžby nemusí zalesňovat, les se obnoví uplně perfektně sám a je to zas daleko levnější než sadit holiny po harvestorech

Nejhorší je to, že podpora na starání se o stromečky (ochrana proti zvěři a trávě) je pouze na umělou obnovu, pokud správný hajný používá přirozenou obnovu, tak ho stát podpoří nejdřív 5-7 let od nalétnutí semínka.
malý výpočet :
správný hajný s přirozenou obnovou - na 1 ha za 7-9 let od nalétnutí 20.000 Kč (pokud je to listnáč nebo zpevňující dřevina 34.000 Kč)
hajný, který jede jen umělou obnovou - na 1 ha po prvních 5 let - 12.000 Kč ročně, takže má za 5 let doma na 1 ha 60.000 Kč

[petr]

je to hodně smutné když do toho člověk vidí a nemůže s tím nic dělat, hodně mě to někdy sere ne ani tak kvůli mě, ale třeba kvůli mým dětem , kvůli tomu kam to spěje , přitom stačilo by málo a vůbec k tomu nemuselo dojít , kůrovec za to určitě nemůže, zase za to může jen člověk a jeho nenažranost , kůrovec tu byl dávno před člověkem ...

[sima]

Petře, oba tvoje poslední příspěvky podepisuji. Věřím ti opravdu a zcela ve všem co jsi napsal, taky, že člověk už nemá sílu popisovat věci jak se mají, protože je to na dlouho a pak nemá sílu, energii vyvracet další komentáře, já to tak teda mám, vidím to opět včil v práci. Člověk si dělá své maximum co může a na víc už nezbývá moc sil, teda úplně trefně řečeno- nemá to smysl, každý si mele svou, každý je dnes odborník.