To mi povídejte. Ulomil jsem si pětku dole a ještě tam byl pod plombou pořádný kazík a z toho pak zánět. Zubaři všichni na ordinaci v širokém blízkém okolí "Nové pacienty nebereme". Takže jsem to, hned jak přešla prvotní Covidová panika rozťal a šel jsem k jednomu nablind - mladej kluk cca 40. A světe div se - akorát když jsem došel, tak sestra otevřela dveře..., a co mě jako přivádí. Tak jsem ji to řekl, zmizela uvnitř a po pár vteřinách se vynořila, že jako můžu jít hned, takže jsem se ani nestihl bát.
Doktor to upajcnul až na zdravý základ, přeléčil, pak ještě po týdnech asi na 3x zhruba po půl milimetru přerovnal, udělal jámu a dnes mi tam dal čep pro nasazení korunky, takže prakticky hotovo a zabetonováno. S korunkou jsem navrhl chvíli počkat, jestli to nebude něco dělat, abych zbytečně nevyhodil oknem nějaké peníze, když by zub nakonec třeba stejně musel ven. Po dovolené to dotáhneme do konce a pak ještě doladíme zbytek huby, ale nic dramatického. A proč to vlastně píšu..., s nějakou injekcí se nezdržoval - jen poprvé, ale to bolelo jako prase i při pouhém dotyku jazykem.
Sááákraaa. To bych měl spíš psát úplně jinde..., jako že mi to udělalo radost a ne nadzvedlo mandle.