Nejen o našich pračkách

[nasticka]

Honza: možná mám jen špatně "nastavené vnímání" toho co je a není ekoterorismus. Já se, díky svému bydlišti, pohybuji mezi lidmi, pro něž vůbec není běžné to, co pro mne a jejich smýšlení se ubírá směrem opačným. Nevím, zda je to z blbosti či lenosti, nicméně mám od svého okolí nálepku "ekomaniak" :fuckoff: Přitom se snažím chovat jen rozumně a šetrně.
Hele a ty kurvítka, ty mají podle mne 100% časovač na své uplatnění, protože mi se stává pravidelně, že věci odcházejí v právě v tuto roční dobu..a nebo, jak píšeš 2 měsíce po záruce.

[HonzaCZ]

S tím, jaké jsou dneska možnosti elektroniky přítomné v čemkoliv, je jen otázka času, kdy to řízení životnosti začne být zcela oficiální postoj výrobců a např. za nějaký drobný poplatek (30 % ceny zařízení?) ho znovu "aktivují" a bude další 2 roky fungovat a třeba za dalších pár desítek procent z ceny přihodí i "novou" záruku A nebude moc dlouho trvat, kdy celý proces proběhne online, přes internet, bez fyzické návštěvy servismana ::-DDD:

Nebo spíš :686: :666: :670: :839:

[nasticka]

Prosím tě, vůbec takové věci "neříkej nahlas". Mám z toho pupínky a zlost, neboť věřím, že nejsi daleko od pravdy :686: :sibenice:

[HonzaCZ]

Nakonec to dopadne tak, že si všechno budeme pronajímat... začalo to u softwaru, pokračuje to autama, takový úvěr třeba na mobil je vlastně taky pronájem, protože zákazník platí měsíčně nějaký poplatek a když doplatí celý úvěr, tak zařízení zahodí a vezme si úvěr na nové, protože to původní je už morálně zastaralé. (To jsem takhle náhodou slyšel někde v parku povídat nějakou slečnu, tak 13-15, možná míň - ony dneska vypadají nějak dospěleji - samozřejmě s cigaretou v ruce, zmalovanou jak čert, jak nutně potřebuje ten úžasnej Samsung S5 a že si na něj snad vezme půjčku a bude jí splácet z kapesnýho :713: ) Ale zpět k tématu (resp. mimo původní téma ) - ono se podle mě i líp pak řídí kvalita a cena, když mám řízenou životnost, případně ty zařízení pronajímám. Toho pronajímání může být několik úrovní - třeba u toho mobilu - pronajmu někomu highend, po roce chce lepší novej, tak mi ho vrátí, já na něj dám nový plasty a pronajmu ho někomu, komu stačí mainstream, za rok ho pronajmu jako lowend... vydělám 3x na jednom zařízení. Myslím, že to k tomu silně směřuje. Zrovna u spotřebních věcí mi to přijde jako celkem schůdné pro obě strany. Nelíbí se mi, ale že "nespotřební" věci k tomu směřují také (např. ty auta, pračky...).

[.dundee.]

...Myslím, že to k tomu silně směřuje. Zrovna u spotřebních věcí mi to přijde jako celkem schůdné pro obě strany. Nelíbí se mi, ale že "nespotřební" věci k tomu směřují také (např. ty auta, pračky...).

Velmi správný pohled, bohužel :655: . Dodal bych jen, že výrobci tu kategorii "nespotřební" nevidí tak jako ty (např. ty auta, pračky...) :839:

[AndreaM]

To je zase příspěvků...... :670: takhle to fakt nevybudujeme :845:

JackL, Slavek - a vy jste z téhle planety???? ...meju okna.... :670: :670:

Není čas jej tedy vyměnit za lepší model

kiti, z určitýho hlediska určitě, ale z jinýho pohledu je to práskni jako třískni. Takže konzervativně setrvávám tam, kde jsem :bp:

[nasticka]

Ta myšlenka s pronajímáním v různých stupních "trendovosti" předmětného prvku není špatná. Přirovnala bych to k tomu, že si lidi berou auta na leasing. Většina, co jich znám, to mají tak, že auto "mají" (ale v reálu nemají, patří leasingovce) po dobu splácení a jakmile je splaceno, auto prodají a koupí si nové. To je v podstatě první stupeň toho systému, který jsi popsal, nebo spíš jeho základ. Ono to auto nevracíš prodejci (ne vždy a ne prvoplánově k tomu, aby kolečko pokračovalo.. i když to tak dost často bývá). Tady bych to neviděla jako špatný princip. Pro osobně by tohle teda nebylo, já když něco chci mít, tak to musí být moje. Měla jsem jedno auto na splátky s tím, že ta finanční společnost měla velký techničák v zástavě (auto bylo psané na mne) a byla jsem z toho nervní jak pes. Ale to je jen o pocitech, ne o funkčnosti takového systému a jeho výhodnosti. A ještě jeden příklad, že tyto formy pronájmů fungují už dnes. Máme v práci tiskárnu (takovou tu velkou svini se zásobníky, váží to celé víc než já a chytřejší je to zřejmě taky). Šéf ji teda má koupenou, ale ta stará (stejný typ, starý model) putovala právě na protiúčet prodejci té nové s tím, že on ji dá do pucu a pronajme ji někomu dalšímu. Pronajme, ne prodá. A prý je o to dost zájem, hlavně mezi malými firmami, kdy investici několika desíti tisíc do takového zařízení nejsou schopni ani ochotni udělat. Takže máš určitě pravdu, že tento způsob hospodaření má budoucnost a já souhlasím s tím, že by mohl do jisté míry vyřešit konzumní trend společnosti, alespoň v některých odvětvích. Je ale otázka, zda by to fungovalo i u věcí "běžné potřeby", tedy u těch méně nákladných na pořízení.
Ona ta společnost je nakažená už od malých dětí. Naše generace (kolem 30 let) to ještě nemá tak vštípené, ještě se vyskytují rozumní a myslící jedinci. Ale čím níže věkem, tím míň jich je. Moje dcera chodí do druhé třídy na základní škole, je jí 7 let a já žasnu nad tím, jak rodiče ty děti absolutně neomezují a naopak je podporují v tomhle spotřebním způsobu života. Já se věčně rozčiluju, že si děti ničeho neváží (jasně, štve mě, že to koupím za těžce zarobený peníz a parchant to pak zničí), ale oni zřejmě ani neví, co to znamená. Tuhle jsem vyslechla rozhovor dětí odhadem tak 4-5 třída: "hele, já jsem někde nechal mobil." "Tak se pro něj vrať." "No to bych musel prohledat celou školu." "Ti pomůžu." "Ser na to, řeknu, že mi to někdo vzal a dostanu nový." .. No co to je? Ani snaha, lítost nic. To samé třeba s pomůckami do školy. Když jsme kupovali školní tašku do první třídy, tak jsem jemně a nenásilně dceři vysvětlila, že opravdu nekoupím tašku s Hello Kitty, protože za půl roku už se jí to nemusí líbit a já jí nebudu kupovat kvůli tomu další aktovku. Pochopila a dnes jsem hlavně já ráda. A od ní slyším každý týden: "..ta a ta kamarádka má novou aktovku" "A proč, to se jí rozbila?" "Ne, ale nelíbil se jí obrázek, tak jí maminka koupila novou". Co si z toho ty děti vezmou do života? No ty naše to, že máma je divná a nic jim nechce koupit ::-DDD:

[nasticka]

To je zase příspěvků...... takhle to fakt nevybudujeme

Co chceš, prosím tě, při pátku budovat? ::-DDD: (ale také mám černé svědomí, že zas budu muset dohánět o víkendu..když mi se dneska TAK nechce)

[HonzaCZ]

Nj, už ani v té naší generaci (kolem 30) nejsou zdaleka všichni, kdo by měli vztah k věcem. A čím mladší, tím horší. Bohužel nějaký zlom, kdy by se ta tendence zase otočila, je v nedohlednu. Já si třeba dokážu vybudovat vztah i k nějaký věci zcela nicotný hodnoty.

Neříkám, že všechny aktuální děti jsou takový, ale rozhodně je jich dost. Mají všeho přebytek, už od malička, že nevědí s čím si hrát dřív, tak pak si mají něčeho vážit. Něco rozbijou, tak to hodí do kouta a mají dalších milion možností. Je to zejména problém výchovy a přístupu rodičů...ale já žádný dítě ještě nevychoval, tak do toho nemám co kecat ::-DD:

[nasticka]

No já se s tou výchovou potýkám také všelijak. Nejhorší na tom je ten boj okolím, masou, která do toho dítěte hustí soudobý způsob života a (ne)myšlení. Je někdy dost náročné to dítě přesvědčit a rozumně argumentovat, protože ono tomu ještě moc nechápe :655: Ale když to teď podcením, tak později už bude pozdě. Pak už by nestačil ani osobní příklad, který zatím funguje asi jako nejlešpí pomůcka.
O vztahu k nicotným věcem mi něco povídej ::-DDD: Já mám vztah ke všem svým věcem. Tím se dostávám v kruhu zpět k té zatracené pračce, kterou mám stále, ač v polonefunkčním stavu, protože ji mám jednoduše ráda a nechci si zvykat na novou. :713: ::-DD:

[AndreaM]

Já mám vztah ke všem svým věcem. Tím se dostávám v kruhu zpět k té zatracené pračce, kterou mám stále, ač v polonefunkčním stavu, protože ji mám jednoduše ráda a nechci si zvykat na novou.

::-DDD: ::-DDD: ::-DDD: kiti, nahraď si slovo pračka = manžel a máš to přesně tak, jak jsem to myslela v minulém příspěvku ::-DDD: ::-DDD: ::-DDD:

[AndreaM]

. Pak už by nestačil ani osobní příklad, který zatím funguje asi jako nejlešpí pomůcka.

nasti, je to věčný boj ta výchova, zvlášť když máš doma puberťáka, který má svůj rozum a šlape mu na paty mladší brácha, který se mu musí stůj co stůj vyrovnat.
Ale myslím, že pokud ty děti u tebe nevidí, že máš každého půl roku nový mobil, jen proto, že prostě existuje, nebo novou TV jen proto, že bude tenčí, větší... tak jim to o něčem snad vypoví.

[VDC]

Neuvěřitelný užvaněnci...

Ardo - stejný příběh jako Bushman, vrchem plněná, domníval jsem se, že když visí na dvou ložiscích, tak vydrží. Po záruce první ložiska, a pak po roce druhý a po roce třetí. Pak šla...

Bauknecht - v současnosti nevim, ale to byl neuvěřitelnej stroj. Vydržela neskutečný věci. Zdeňka si jí koupila jetou do prádelny a měla jí tam asi 8 let před krizí, kdy měla spoustu zakázek a jela skoro nepřetržitě.

Alaska - Ta co teď chcípla, Zdeňka jí dostala od jedné zákaznice za úklid baráku, místo asi 2500 kč. Byla asi 2 roky stará, ale jetá minimálně. Makala 5 let, ale v zátěži, kterou by doma dostala nejméně za 10. Na pračku za 5000 slušnej výkon.

Bosch - Tu Zdeňka dostala taky od klientů, že prý netopí program na 60˚, ale jinak funguje. Je to úzká, jen 45 hluboká pračka, asi na 4 kila prádla. Závada se za 5 let neprojevila, funguje dobře. Máme jí v bytě.

AEG - Tu jsme si původně koupili do bytu, před 6 lety. První pakárna byla, dostat jí do koupelny. Většina šedesátek praček je v reálu 59,5 nebo méně. Tahle ne, ta je 60+. Takže abych jí dostal do koupelny, musel jsem sundat horní desku, přední panel, dvířka a pak jsem jí tam dostal. 2 týdny po záruce odešly ložiska. Přitom pračka je to šestikilová a doma nikdy neprala ani 5. Opravář mi sdělil, že aby se dostal k ložiskům, musí se pračia úplně komplet rozebrat, protože má půlenou plastovou vanu a tu nejde dostat dřív, než po kompletní rozborce. Odhadovaná cena opravy minimálně 3000 za práci. Tak jsem jí odstěhoval do sklepa, do bytu přinesl jinou a půl roku stála. Pak jsem se naštval, vzal foťák, udělal onu kompletní rozborku, rozpůlil vanu, vyměnil ložiska a gufero za cca 200 a zase to dal dohromady. Tentokrát už maká v prádelně. Po dvou letech jsem ty ložiska dělal znova a teď už je to zase 2 roky, tak jsem zvědavej...

MIELE - vše ostatní je kompromis říká reklama a je zcela pravdivá. 10 let v prádelně. Výrobcem garantováno 1000 pracích cyklů, překonáno minimálně 10x. Jediná oprava, loni výměna gumy kolem bubnu, za ty léta se v jednom místě prošoupala. Jinak maká a maká a maká. Neskutečnej stroj.
Za ty prachy to prostě stojí.
Ještě se nám před čtyřmi lety podařilo ve Vimperku, v bazárku z neměckých hromádek, koupit Miele mandl za 700 Kč. Nový stojí 30 000. Velkej mandl jsme po začátku krize, kdy ubyla většina větších zakázek zrušili a už používáme jen Milouše. Ten je jen metrovej a na současný provoz stačí.
Milouše jsme si na základě těchhle zkušeností koupili i vysavač a i ten je prostě super. Žádnej bezsáčkovej nesmysl, ale pěkně pytlíkáč, ale vymyšlenej, že když se ten pytlík naplní, tak je jako cihla. Žádnej hluchej nevyužitej prostor. Apropó, Miele má na celou svoji výrobní řadu vysavačů, pouze 2 typy pytlíků....

A co se schopnosti ty přístroje ovládat týče, tak samozřejmě pračky umim a mandl taky. Akorát žehlit jsem se teda neučil. Ono to ani jinak nešlo, když jsem přivedl Zdéňu na mlíko s Tondou, tak jsem musel ve firmě nastoupit sám...

Odesláno z mého ASUS Transformer Pad TF300TG pomocí Tapatalk

[Nemmo]

Ja se priznam, ze nezehlim. Jeste tak tricko ale kosili? To bych vzal zehlicku a letela by skrz okno. Ale zivot me naucil starat se sam o sebe, takze vyprat a povesit pradlo tak, aby se nemuselo zehlit, uvarit si, umyt nadobi, to mi problemy nedela. Okna meju taky jen …

....tak žehlit neumím, zkoušel jsem to, na tý práci je něco, co mi asi zůstane navždy odepřeno, nicméně, musím se fakt řehtat, když se občas chytnu se ženou a jen tak se jí zeptám, co měla všechno během dne na práci, když třeba nestihla důvod naší hádky.....vyprat, umejt nádobí, dojít nakoupit, navařit večeri...to je ti málo!!!! ....jenže, nandat nádobí do myčky...5 minut, pustit myčku...30s....prádlo a pračka...cca ta samá časová náročnost....nákup (veškeré obchody v dosahu 3minut chůze) cca hodinku (ať nežeru)....mezi přípravou na odchod z domu,nákupem a návratem domů (1,5-2 hodiny) je umyté nádobí (mohlo by být i vypráno, ale nepřepínejme jističe)....takže se naláduje pračka a hoďka a půl se pere mezitím se připravuje jídlo...no když to ve finále sečtu, tak mi to vychází na nějaký 3 - 4 hodiny hustokrutý dřiny (se slušnou rezervou) ...no a když to takhle sečtu nahlas, tak zjistím, že se dnes sice vařilo, ale je toho tak nějak míň, takže na mně nic nezbylo... ::-DD:
Jinak je jasný, že roztřídit prádlo, naládovat pračku, vybrat program a následně rozvěsit prádlo po sušáku, není nic neobyčejného ani pro většinu chlapů :850:

[kiti]

No tak když to tady tak čtu tak je blbost se ženit a pak se hádat a rozčilovat. Nejlepší bude domácí práce naučit psi děti vždyť jsou dvě tak se mužou podělit o práci když jsou přes den sama doma. Kamarádku zavřu na chvilku do kufru na test přátelství jak tady v jedné sekci padlo, aby se rozešla sama a já nebyl za parchanta a tim pádem budu mit klidný spokojeny život bez stresu. Skvělý ještě že existuje subaru fórum rady nejen o autech k nezaplacení.