Jinak příběh dnešního dne:
První, co mě překvapilo po dlouhé době v Německu, byl počet Mini Cooperů na silnicích.
Za ten den jsme jich potkali desítky.
Stal se tam z toho nějaký nový kult?
Když jsme přijeli na místo, dealer pokračoval v perfektních službách na jedničku z hvězdičkou, které už dříve prokázal při komunikaci e-mailem a po telefonu.
Třeba dostat kafe a vodu bylo milé a u bazarníků se s tím člověk nesetkává.
Na auto jsem dostal dvouletou záruku, což také není úplně obvyklé.
Co mě ale překvapilo nemile, bylo zjištění, že auto má obyčejné halogenové žárovky. Předpokládal jsem u tohoto vrcholného modelu automaticky xenony nebo ledky a ani mě tedy nenapadlo se na to zeptat předem.
No ale smířil jsem se s tím a holt budu muset pořídit nějaké slušně svítivé halogenky, co nevypálí parabolu.
Údajně i toto je za příplatek a nehraje roli, o jaký model jde.
Z techničáku jsme zjistili, že dosavadním jediným majitelem bylo Pirelli Deutschland, tedy korporát. To mě naopak potěšilo, protože to dává alespoň nějakou záruku kvalitního servisu.
Jinak auto vypadá z venku i zevnitř jako nové.
Skoro nikde žádná poškození. Největším šokem byla kola - ta jsou snad bez jediného škrábance. Mám podezření, že byla snad na přelakování.
Vizuálně top stav.
Pak jsme jeli auto sami projet. Dostali jsme klíče a mohli si jet bez zaměstnance dealera, kam jsme chtěli.
Také neobvyklé.
Hned po pár metrech jsem zaregistroval motokárové chování podvozku.
Jen jsem lehce otočil volantem a auto už se tam skokově stáčelo.
Čím rychleji jsme pak jeli, tím to bylo zřetelnější.
Přestože Clubman má být rodinné auto, podvozek se chová jak u závoďáku.
Řekl bych, že proti houpavému STI má Clubman na dobrý asfalt lepší podvozek.
Jakmile ale přijdou díry, tak se karta obrací.
Mini drncá a skáče a STI nad tím plavně letí.
A to ani nemluvím o mokru a sněhu.
I když tady Clubman svůj hendikep asi o něco smaže, protože je vybaven bavoráckou čtyřkolkou.
Podvozek Clubmana je docela tuhý a prkenný a stejně tak posilovač řízení má spíše tužší nastavení.
Pri jízdě nikde nic nebouchalo a auto řadilo, brzdilo a akcelerovalo, jak má.
Příjemně mě překvapil sériový výfuk, který při vyšší akceleraci vyluzuje poslouchatelný zvuk.
Jak se sluší na rodinné auto, nástup výkonu je lineární a stejně tak i reakce na brzdový pedál je spíše pozvolná.
Ale pozor! Tohle auto dokáže být opravdu rychlé.
0-100km/h dá za 7 vteřin, což ho řadí vedle benzínové Octavie RS.
Až na drobné nedostatky se nám auto líbilo, takže jsme ho naložili, doplatili zbytek ceny a převezli 400km do ČR, kde ho v nejbližším týdnu dostaneme na značky.
Jinak celkově je to samozřejmě nesmysl za fakt hodně peněz, ale udělali jsme si radost