vojcek - subaru leone station wagon my88
Napsal: ned zář 25, 2016 5:48 pm
Konečně jsem se dokopal k tomu, abych si po dvou letech založil vlastní vlákno k „projektu“ Subaru Leone Station Wagon – rok 1988, které dáváme víceméně dohromady s kamarádem, se kterým máme společné cestovatelské zájmy. Že to bude zrovna Leone byla vlastně Subaru diagnóza a vývoj celé situace.
První moje Subaru byla Impreza combi MY2005, vlastnil jsem ji cca 4 roky, do té doby, než naší rodině začala být malá. Mile mě překvapilo fungování zdejšího fóra, zaregistroval jsem se a postupně čerpal informace . Odjakživa jsem si chtěl splnit to, že budu mít své hobby car a tohle jsem viděl jako možnost. Když jsem se začal poohlížet po vozidle pro „expediční“ účely, tak jsem ze začátku vybíral spíše z tereních aut, ale vcelku mě odrazovaly provozní náklady jako velké pneu, spotřeba spojená s vetší hmotností offroadů i s ohledem na to, že auto bych chtěl využívat pro denní ježdění do práce a v neposlední řadě pořizovací cena. Uvědomil jsem si, že přece nebudu jezdit žádný „trial“, tak jsem to celé uchopil z druhé strany a začal jsem hledat spíše osobní auto. Vědom si předností Subaru jsem hledal vhodný model této značky. Vždy se mi líbila starší auta „s duší“. Padlo mi do oka Leone, nepěkně hezký kombík s hranatými tvary a s čistě mechanickým pohonem, staré poctivé auto bez zbytečných plastů...zkrátka mi to zapadalo do mé skládačky. Takže jsem se začal koukat po inzerátech. Bylo mi jasné, že když koupím takhle staré auto, bude potřebovat nemalou péči, aby bylo použitelné pro daný účel. Věděl jsem že to sežere spoustu času a peněz a že taková investice se mi nikdy nevrátí. Zkrátka někdo to prochlastá, někdo to naháže do automatů a někdo se třeba ožení. Po uvážení všech pro a proti jsem do toho nakonec šel. Věděl jsem, že investice budou postupné a že to nepůjde všechno naráz.
Naskytl se inzerát, vzal jsem kolegu a jelo se. Auto bylo ve stavu, kdy téměř nebrzdilo, koroze lemů a prahů byla více než znatelná, ale s tím jsem počítal, že veškeré karosářské práce bych chtěl udělat hned nazačátku, tak abych se k tomu nemusel vracet v brzké budoucí době. Testovací jízda z důvodu absence STK probíhala po lesních a polních cestách. S panem prodávájícím jsme si plácli, slíbil jsem, že auto dám dohromady a nesešrotuji ho a tak mi s tímto příslibem bylo prodáno. Jako bonus jsem dostal ještě jeden částečný vrak bez papírů. To se psal 7. měsíc roku 2014.
Auto putovalo do garáže, abych ho mohl přepsat na sebe a udělat STK, musel jsem udělat komplet brdzdové obložení a trošku zakamuflovat díry v zadních podbězích. Pojezdil jsem cca 500 km a začal auto rozebírat, značky jsem uložil do depozitu. Automechanik mi vytáhl motor a převodovku na zvedáku. Rozborka všeho ostatního probíhala u mě v garáži a trvala mi vcelku dlouho, spousta fotodokumentace, nákresů a poznámek, zkrátka tak, abych byl ještě schopný to složit. Při rozebírání jsem postupně zjišťoval vcelku špatný stav karoserie. Popravdě, chvílemi jsem si myslel, že tuhle karoserii už nikdo nemůže dát dokupy. Po úplném rozebrání šla holá karoserie otrýskat. Trýskáním se odkryla i ta nejposlednější slabá místa a byl čas shánět karosáře. Po určitých komplikacích se toho ujal karosář, který to vzal jako práci na vyplnění volnějšího času. Říkal, že víckrát by něco podobného už nevzal, ale zvládl to. Nechtěl jsem na něj tlačit, aby kvalita nebyla na úkor času. 8. měsíc 2016 (po devíti měsících) byly karosářské práce hotovy, proveden nástřik dutin, podlahy zespodu a zevnitř.
Během té celé doby co jsem čekal, jsem koupil nějáké díly, 2x jsem jel na inzerát „prodám díly subaru leone“ a dvakrát jsem dovezl plnou dodávku všeho možného. Nachystal jsem si díly náprav a brzdy. Zakoupil jsem turbo motor – ten je v tuto chvíli už u mechanika, který ho rozdělá a vyhodnotí, co všechno s ním budeme dělat. Teď čekám na objednáné díly na nápravy, jako čepy ramen, čepy řízení, tyčky řízení, přední tlumiče, všechny ložiska, tak abych auto mohl postavit na kola a začít řešit lak.
To je tedy dosavadní příběh jednoho Leone. Koukám že jsem se rozepsal vcelku dost, což u mě není až tak zvykem. Dřív jsem to nechtěl zveřejňovat, ale teď, když už je kastle hotová, tak není cesty zpět. Budu rád za vaše připomínky a rady, protože jsem si vědom toho, že teď se dostávám do složitější fáze, takže každá rada dobrá. Myslím že ty největší investice jsou za námi, kromě laku. Dílů máme vcelku slušnou zásobu, takže je kde brát. Už ani neodhaduju, kolik času to ještě zabere, takže jsem sám sobě zakázal si něco slibovat, co se týká termínů.
No a to ještě, kdybych Vám řekl, že naše vysněná destinace, kam by jsme se chtěli s tímhle autem jednou podívat je Island, to by jste mě měli už úplně za blázna
– dá se říct že i díky tomu tenhle celý „projekt“ vznikl.
![[SUBARU]](./images/smilies/smilies-18947.png "subaru")
Přikládám odkaz na galerii, kterou bych chtěl průběžně doplňovat s přibývajícími prácemi.
http://www.rajce.net/a13281740
První moje Subaru byla Impreza combi MY2005, vlastnil jsem ji cca 4 roky, do té doby, než naší rodině začala být malá. Mile mě překvapilo fungování zdejšího fóra, zaregistroval jsem se a postupně čerpal informace . Odjakživa jsem si chtěl splnit to, že budu mít své hobby car a tohle jsem viděl jako možnost. Když jsem se začal poohlížet po vozidle pro „expediční“ účely, tak jsem ze začátku vybíral spíše z tereních aut, ale vcelku mě odrazovaly provozní náklady jako velké pneu, spotřeba spojená s vetší hmotností offroadů i s ohledem na to, že auto bych chtěl využívat pro denní ježdění do práce a v neposlední řadě pořizovací cena. Uvědomil jsem si, že přece nebudu jezdit žádný „trial“, tak jsem to celé uchopil z druhé strany a začal jsem hledat spíše osobní auto. Vědom si předností Subaru jsem hledal vhodný model této značky. Vždy se mi líbila starší auta „s duší“. Padlo mi do oka Leone, nepěkně hezký kombík s hranatými tvary a s čistě mechanickým pohonem, staré poctivé auto bez zbytečných plastů...zkrátka mi to zapadalo do mé skládačky. Takže jsem se začal koukat po inzerátech. Bylo mi jasné, že když koupím takhle staré auto, bude potřebovat nemalou péči, aby bylo použitelné pro daný účel. Věděl jsem že to sežere spoustu času a peněz a že taková investice se mi nikdy nevrátí. Zkrátka někdo to prochlastá, někdo to naháže do automatů a někdo se třeba ožení. Po uvážení všech pro a proti jsem do toho nakonec šel. Věděl jsem, že investice budou postupné a že to nepůjde všechno naráz.
Naskytl se inzerát, vzal jsem kolegu a jelo se. Auto bylo ve stavu, kdy téměř nebrzdilo, koroze lemů a prahů byla více než znatelná, ale s tím jsem počítal, že veškeré karosářské práce bych chtěl udělat hned nazačátku, tak abych se k tomu nemusel vracet v brzké budoucí době. Testovací jízda z důvodu absence STK probíhala po lesních a polních cestách. S panem prodávájícím jsme si plácli, slíbil jsem, že auto dám dohromady a nesešrotuji ho a tak mi s tímto příslibem bylo prodáno. Jako bonus jsem dostal ještě jeden částečný vrak bez papírů. To se psal 7. měsíc roku 2014.
Auto putovalo do garáže, abych ho mohl přepsat na sebe a udělat STK, musel jsem udělat komplet brdzdové obložení a trošku zakamuflovat díry v zadních podbězích. Pojezdil jsem cca 500 km a začal auto rozebírat, značky jsem uložil do depozitu. Automechanik mi vytáhl motor a převodovku na zvedáku. Rozborka všeho ostatního probíhala u mě v garáži a trvala mi vcelku dlouho, spousta fotodokumentace, nákresů a poznámek, zkrátka tak, abych byl ještě schopný to složit. Při rozebírání jsem postupně zjišťoval vcelku špatný stav karoserie. Popravdě, chvílemi jsem si myslel, že tuhle karoserii už nikdo nemůže dát dokupy. Po úplném rozebrání šla holá karoserie otrýskat. Trýskáním se odkryla i ta nejposlednější slabá místa a byl čas shánět karosáře. Po určitých komplikacích se toho ujal karosář, který to vzal jako práci na vyplnění volnějšího času. Říkal, že víckrát by něco podobného už nevzal, ale zvládl to. Nechtěl jsem na něj tlačit, aby kvalita nebyla na úkor času. 8. měsíc 2016 (po devíti měsících) byly karosářské práce hotovy, proveden nástřik dutin, podlahy zespodu a zevnitř.
Během té celé doby co jsem čekal, jsem koupil nějáké díly, 2x jsem jel na inzerát „prodám díly subaru leone“ a dvakrát jsem dovezl plnou dodávku všeho možného. Nachystal jsem si díly náprav a brzdy. Zakoupil jsem turbo motor – ten je v tuto chvíli už u mechanika, který ho rozdělá a vyhodnotí, co všechno s ním budeme dělat. Teď čekám na objednáné díly na nápravy, jako čepy ramen, čepy řízení, tyčky řízení, přední tlumiče, všechny ložiska, tak abych auto mohl postavit na kola a začít řešit lak.
To je tedy dosavadní příběh jednoho Leone. Koukám že jsem se rozepsal vcelku dost, což u mě není až tak zvykem. Dřív jsem to nechtěl zveřejňovat, ale teď, když už je kastle hotová, tak není cesty zpět. Budu rád za vaše připomínky a rady, protože jsem si vědom toho, že teď se dostávám do složitější fáze, takže každá rada dobrá. Myslím že ty největší investice jsou za námi, kromě laku. Dílů máme vcelku slušnou zásobu, takže je kde brát. Už ani neodhaduju, kolik času to ještě zabere, takže jsem sám sobě zakázal si něco slibovat, co se týká termínů.
No a to ještě, kdybych Vám řekl, že naše vysněná destinace, kam by jsme se chtěli s tímhle autem jednou podívat je Island, to by jste mě měli už úplně za blázna
– dá se říct že i díky tomu tenhle celý „projekt“ vznikl. Přikládám odkaz na galerii, kterou bych chtěl průběžně doplňovat s přibývajícími prácemi.
http://www.rajce.net/a13281740
a pokud to bude jen trochu možné, tak si to ujít určitě nenechám.