Jak jsem k tomu přišel:
--------------------------
K Subaru jsem se dostal před pár lety přes kolegu, který vlastní Forestera. Po pár diskuzích a svezení jsem začal uvažovat o něčem takovém i já. Fascinovaly mě jízdní vlastnosti, permanentní čtyřkolka a spolehlivost.
Když jsem kupoval další auto v roce 2008, byl v hledáčku kromě lehce ojetého Mondea i Outback III generace, jenže ten byl tenkrát jako ojetina ještě strašně drahý. Takže to vyhrálo Mondeo.
Moc jsem ale nelitoval. Mondeo se ukázalo jako mimořádně spolehlivé auto, které dokázalo jet i hodně svižně a sportovně. Jedinou jeho slabinou bylo, když v zimě zapadlo ve sněhu nebo zůstalo stát na ledovce do kopce. Už 3x jsme ho vyhrabávali složitě ze sněhu ven.
Ale jinak nám 6 let sloužilo k plné spokojenosti.
Koncem roku 2012 žena skočila s naším druhým autem (Octavia 1998) do pole a byla z toho totálka.
Začal jsem tedy řešit další auto. Na jaře 2013 už jsem měl jasno: placka Legacy IV!
Motor jsem zvolil dvaapůllitr, protože jsem chtěl jít výkonově proti Mondeu nahoru a třílitr už mi přišel kvůli spotřebě jako moc. Přece jen ročně najedu skoro 40000km. Kvůli tomu nájezdu jsem hledal navíc ještě vůz s LPG.
Ročník jsem chtěl 2009, protože to byl poslední rok před ukončením produkce a auto by tudíž mělo mít vychytané všechny hlavní mouchy (např. už tady není problémový dvouhmoťák Valeo, nežere to olej, atd.).
Lego jsem sháněl několik měsíců po celé Evropě, ale neúspěšně. Ceny byly vůči mému finančnímu limitu příliš vysoké a dvaapůllitrů z těch posledních let produkce bylo v nabídkách málo.
Už jsem to chtěl vzdát a odložit to o půl roku, až ceny trochu spadnou, ale pak jsem našel jeden kousek u nás v republice a za dobrou cenu. Hned jsem ho zamluvil a s mým servisákem jsme se na něj jeli podívat.
Byl to manuál, ročník 2008, najeto 130000km, ve výbavě Comfort a s originální vestavbou LPG Teleflex GFI.
Majitel vůz rok předtím dovezl z Německa. Auto přes zimu používala jeho žena a teď už se ho chtěl zbavit. K Subaru neměl žádný vztah, byl to člověk, který obchodoval s ojetinami.
Auto se zdálo být pěkné, tak jsme ho vzali.
Prvních pár měsíců:
----------------------
Stručně řečeno následovalo určité vystřízlivění.
Do Subaru jsem šel s tím, že nic lepšího co se týče jízdních vlastností neexistuje a že jsou ta auta mimořádně spolehlivá. V obou případech se ukázalo, že to není tak černobílé, jak jsem si myslel.
Jízda
Prvním šokem byla neskutečně tuhá spojka. To jsem v žádném autě ještě nezažil. Popojíždění v koloně bylo ze začátku docela utrpením.
Pak jsem čekal proti Mondeu nárůst výkonu, protože papírově to tak mělo být (benzín 2.0 se 107kW a benzín 2.5 se 127kW). Jenže subjektivně bylo Sůbo snad ještě línější než Ford. Část výkonu mu prostě sežrala čtyřkolka a pak mi také nějakou dobu trvalo, než jsem se naučil Lego točit do otáček.
Další zklamání následovalo při jízdě na rovince. Když jsem jel hodně rychle na okrskovce (130km/h), Sůbo kopírovalo všechny nerovnosti a dost nepříjemně to se mnou házelo. K pocitu jistoty nepřispíval ani poněkud přeposilovaný volant. Ve Fordu jsem si připadal mnohem jistější, protože nerovnosti krásně filtroval a volant byl příkladně tuhý. Pravda je, že v zatáčkách se situace diametrálně obrátila. Ve Fordu jsem musel jít prudce na brzdy, abych nevyletěl ven, kdežto Lego zatáčku krásně vykroužilo bez intenzivního brzdění. Tady bylo znát snížené těžiště Subaru a čtyřkolka v akci.
Spolehlivost
Předchozí majitel na auto zřejmě dost kašlal, protože prvních několik měsíců jsem procházel jedním problémem za druhým. Kromě standardních servisních úkonů (oleje, filtry, atd.) jsem postupně řešil:
- nětěsnost v rozvodu LPG
- oprava zámku 5 dveří
- repase systému naklápění světel
- vypálený přepínač varovných blinkrů na přístrojovce
- výměna obou lambda sond
- vyvrtání ventilačních otvorů do předního světla, které se rosilo
- výměna volných brzdičů a předních kotoučů a desek
- zavaření děr na středním dílu výfuku
- výměna VN cívky na xenonovém světlometu
- výměna váhy vzduchu
- přeprogramování řídící jednotky (příliš nízké volnoběžné otáčky a napětí pro jednotlivé válce)
- vyčištění zanesených benzínových a plynových vstřiků
- výměna silentbloku na přední nápravě
- vyčištění vzduchové klapky
- výměna zadní stahovačky
Suma sumárum tak v autě zahučelo 30000Kč. Díky tomu, že servisák je můj dobrý známý, to nebylo víc.
Podle mě spolehlivost této generace Subaru rozhodně není nijak úžasná a např. Ford mi přijde v tomto ohledu lepší. Situaci ještě zhoršují ceny náhradních díů, které jsou proti evropské provinienci o dost vyšší.
Konec dobrý, všechno dobré:
---------------------------
Ale abych nebyl tak negativní, tak teď přejdu k těm kladům.
Tahle generace Lega a Outbacku je podle mě jedno z nejhezčích Subaru, jaké kdy bylo vyrobeno (to je samozřejmě subjektivní
). Na silnici je to dost neobvyklé auto a každou chvíli se někdo za ním ohlíží. U nás v Plzni je jich jen několik, zato Oktávek jsou tu stovky a stovky.
Během toho roku jsem si na Lego nějak zvykl a dnes už nechci nic jiného. Tuhá spojka už mi nevadí a to, že mám přes nízkoprofily intenzivní kontakt s vozovkou mi maximálně vyhovuje. Také nakřáplý řev boxera je mým oblíbeným zvukem. Auto je celkově uřvané a syrové a nezapře kořeny v rallye. Už pěkných pár TDI-čkářů jsem s ním vytrestal.
Prostě Lego mě hrozně baví a každou jízdu s ním si užívám. A když ho člověk miluje, tak mu prostě musí odpustit ty výše popsané slabiny.
Když jsem se teď zase po dlouhé době svezl v ženy Mondeu, tak jsem si uvědomil, jak nudné a sterilní je svezení v takovém autě.
:subaru:
Pokračování příště...