Gruzie 2019

[sima]

Lanovky téééda suprovní,seč jen na oko bych řekl,že tohle je už taky rarita,technická památka,strojovny...místnost obsluhy taky úžasná-ála jen počkej zajíci

[milosv]

Takže pokračování:
Mapa osobních lanovek - červené již mimo provoz, městské. Zelené patří dolům a mimo lanovky 1 jsme všechny projeli.
Je skutečně neuvěřitelné, co se v Čiatuře denně provozuje. A lanovky jsou zdarma!

[hamoun]

to je neco neuveritelneho ...

Odesláno pomocí Tapatalk

[milosv]

Ještě poslední osobní lanovka:

No a pak je zde mnoho nákladních lanovek:

Systém lanovek v Čiatuře byl prohlášen za kulturní památku, neumím si však představit, jaký zde bude další vývoj.
Stav lanovek je dle našich parametrů skutečně havarijní. Gruzie ve spolupráci s Francií a snad i EU zahájila obnovu lanovek nákladem 15mio Euro:

Pozorné oko jistě zahlédlo forestera SG V čiatuře jsem skutečně zaregistroval neskutečnou hustotu subaru, zvláště pak foresterů:

A v celé Gruzii jsem viděl jediný:

[milosv]

Nejen Čiatura a její lanovky byly předmětem našeho zájmu. Dalšími cíli byl obývaný skalní sloup Kathski a provoz na trati Borjomi - Bakurjani.

Prvním cílem byl obydlený skalní sloup vysoký 40m - Kathski. Jde o vysoký skalní sloup, na němž byly nalezeny zbytky původního kostelíka již z 6.století. V současnosti je sloup obydlen Maximem, mnichem Gruzínské pravoslavné církve. Cesta nahoru vede pouze 40m dlouhým žebříkem, materiál se nahoru dostává pomocí kladky.

Dalším cílem bylo Borjomi, lázeňské město, v kterém se stáčí minerální voda stejného jména, Minerální voda Borjomi je největším vývozním artiklem Gruzie.
Lázeňská část města je upravená a z větší části opravená, zbytek města je tak jak jinde. Rozporuplná.

[námořník]

Musel to bejt hodně zajímavej zážitek. Pro mě trochu rozporuplnej když vidím tu bídu. Taková cesta do minulosti . A hlavně, ještě jste to stihli. Za pár let to buď spadne nebo bude nový.
Když jsem viděl tu osobní lanovku, tak ve mě hned evokovala rakev .

[Tiger]

Miloši pěkný Rád zavzpomínám. Za tech pět let se nic moc nezměnilo. I když řekl bych, že cesta z Mestie do Ushguli už bude celá v asfaltu.

[VDC]

Úžasný. To bych chtěl vidět na vlastní oči !

[Tiger]

Úžasný. To bych chtěl vidět na vlastní oči !

Když přesvědčím Jarku, abysme tam jeli potřetí, tak by to mohlo klapnout. Osobně opět radši letecky.

[VDC]

Tak to vymyslíme.

[milosv]

Vzhledem k tomu, že jsem jel s šotoušema, nedošlo na hory a památky jen letem světem. Takže nebránil bych se další cestě. A ty lanovky jsou asi fakt v ohrožení.
Jinak pokračování příště

[milosv]

Drobná železniční vložka.
Mezi Borjomi a Bakurjani vede elektrifikovaná úzkorozchodná trať. Má několik zajímavostí. Převýšení trati je cca 1200 m. Borjomi, lázeňské město, nadmořská výška cca 600 m n. m., Bakurjani, středisko zimních sportů, nadmořská výška cca 1700 m n.m. Silnicí trvá cesta asi 45 min, vlakem 3,5 hod. Pro nás je zajímavá i z toho důvodu, že v r.1966 bylo dodáno 24 lokomotiv Škoda 17e z Povážských strojární, do dnešního dne provozují 6ks a jsou světový unikát, nikde jinde již nejsou v provozu.
Na trati je i unikátní Eifelův most - v r. 1902 byl dovezen z Francie a zde smontován.
Trať je opravdu krásná a připomíná modýlek

A pro pobavení - zařízení závor - ale funguje

[milosv]

A protože dost bylo lanovek a vlaků, rozjeli jsme se i za památkami.
Na cestě do Vardzie, krásnou jarní přírodou, jsme míjeli Pevnost Khertvisi.
Jedná se o jednu z nejstarších vojenských budov v Gruzii, která byla aktivně využívána především v průběhu středověku. První stavba zde byla vybudována již ve druhém století našeho letopočtu, ale současná podoba s kostelem a zděným opevněním začala vznikat až v průběhu desátého a jedenáctého století. V patnáctém století pevnost zničili Mongolové a o století později celou oblast získali Turci, kteří ji vlastnili až do devatenáctého století, kdy ji k vojenským účelům začaly využívat ruská a gruzínská armáda.

[milosv]

Nedaleko Vardzie jsme se pokusili navštívit klášter Vanis Kvabebi. Bohužel, vzhledem k tomu, že skála je silně zvětralá, probíhaly zde sanační práce a do kláštera nás nepustili. Naštěstí pomohl dron a mohli jsme alespoň s jeho pomocí nahlédnout.
Klášterní komplex pochází z 8. století.

[milosv]

No a konečně Vardzia.
Vardzia je jeskynní klášterní město, zřízené jako hraniční pevnost proti nájezdům Turků a Peršanů dokončená okolo roku 1180.
Byla vytesána do skalní stěny v délce asi 500 metrů, vyhloubené hluboké jeskyně mezi sebou spojovaly tunely, schodiště, terasy a galerie. Původně bylo pro obyvatele zřízeno na 3000 bytů v až sedmi patrech, až pro 50 tisíc lidí. Každý byt sestával ze tří místností. Kromě bytů zde byla i pokladnice, kostel, knihovna, pekárny, stáje a koupací nádrže. Voda byla rozvedena keramickým potrubím. Po zemětřeseních je dnes zachováno ještě 750 místností na ploše 900 m². Ještě dnes zde žije několik mnichů, kteří fungují jako průvodci návštěvníků