1. kapitola: Výlet na Semmering
2. kapitola: Cestování s Pulečankou okolo Liberce
3. kapitola: Zámek Bor u Tachova a hrad Kašperk
4. a zatím poslední kapitola: Rabenau (rodiště mé babičky), Barokní zahrada Grosssedlitz (nevím jak se tu píše to německé tvrdé „S“, tak proto tam jsou 3 normální) ::-DD:
Znovu přeji hezký den všem
Jak už to tak bývá, víkend přeje výletování a u mě to není jiné, takže se zase podělím o čerstvé zážitky. Třeba načerpáte inspiraci pro příští víkend..., proto se s tímto zápisníčkem píšu. :850: No snad jste si nemysleli, že se chci nějak zviditelňovat. To néééé!!! Já jen odvádím práci ve prospěch klubu, ze které by snad někdo mohl mít i užitek. :850:
Teď už k samotnému výletu. Už dlouhá léta jsme plánovali návštěvu obce Rabenau, kousek jiho-západně od Drážďan (takže kousek za čárou), kde se narodila moje babička. No a jak správně tušíte, tak minulý víkend na to konečně došlo. Samozřejmě, že když už jsme se do této oblasti „táhli“, tak jsme se podívali i po blízkém okolí, které se vyznačuje vysokou koncentrací zámků a dalších atrakcí.
Vyrazili jsme v 5:30 směr Hradec Králové, Liberec, Hřensko a Pirnu, která už je v oblasti cíle výpravy. Cesta odsýpala slušně a po včasném obědě ještě před hranicí jsme se právě v Hřensku dostali do Německa. Až tam pojedu příště, tak si nasadím radlici na předek, protože tolik turistů na jedné kůpě jsem už dlouho neviděl. ::-DD: No ale vzhledem k nádhernému počasí se není možné divit.
Krátce po překročení hranice, jsme minuli pevnost Konigstein, která se rozléhá na velkém návrší po levém břehu Labe. Toto místo jsme již navštívili dříve, takže jsme mu nevěnovali větší pozornost. No a za chvíli už jsme byli v Pirně, kde jsme začali hledat náš první cíl, barokní zahrady Grosssedlitz (Barockgarten Grosssedlitz). Vzhledem k tomu, že jsme neměli navigaci, to nebylo nic jednoduchého. Pokud si totiž myslíte, že rozkopané jsou jen Čechy..., tak se pletete. ::-DD: Přesně tam, kde jsme potřebovali hledat správnou odbočku, byla rozkopaná snad celá Pirna/Heidenau?!? Nakonec (na třetí pokus, když jsme tam po objížďkách najezdili asi 20km) se nám podařilo odbočku najít a za pár minut už jsme byli na místě.
Sice se tam skoro za vše platí, ale nelitovali jsme. Po zaparkování (1,5Eur) a zakoupení vstupenek (4Eur mínus sleva 1Eur za probíhající rekonstrukční práce) jsme se dostali do samotných zahrad. To že se bylo na co dívat je doloženo na připojených fotografiích. Asi by bylo možné se na místě zdržet klidně i půl dne a prohlížet kytky, sochy, fontánky či vodotrysky nebo navštívit restauraci. Škoda jen probíhající rekonstrukce, protože dva věžové jeřáby uprostřed nepůsobily zrovna nejlépe..., ale údržba již byla potřeba, jak jsme zjistili na některých ještě nezrekonstruovaných a popraskaných bazénech a splavech bez vody. Snad se s tím rychle popasují a brzy vše dokončí. Nicméně i přes tuto drobnost návštěvu rozhodně nelitujeme a stojí to za shlédnutí. Tak pokud někdo bydlíte poblíž Drážďan, tak s chutí do toho. :657:
Protože jsme se v zahradách zdrželi déle než bylo zdrávo, nastal čas vyrazit k samotnému Rabenau..., ale to nám nezabránilo okouknout po cestě alespoň z auta ještě moc hezký zámek Weesenstein. Ten by určitě stál za bližší prohlídku..., kdyby jenom bylo víc toho času. Zámek se tyčí na skalním výběžku nad stejnojmennou vesničkou a je na něj pěkně vidět ze všech stran.
No a pak už jsme dorazili do samotné vesničky Rabenau. Neočekávali jsme nic velkého a taky se nic velkého nedostavilo. :655: Jeli jsme na toto místo opravdu jen ze zvědavosti po rodišti našeho předka, bez kterého bychom tu dnes nebyli. Prostě je to taková malá, typická německá vesnice s asi 2.500 obyvateli..., spousta hezkých domků, rozesetých po celém údolí a okolních srázech, romantické náměstíčko..., jo a taky úzkorozchodná železnice, což jsem však zjistil úplně náhodou při odjezdu. Vždyť víte, že kromě Subaru úchylky máme ještě úchylku na vlaky.
No a pak už jen zpáteční cesta..., tentokrát po dálnici přes Prahu. Celkem otrava, tak jsem se ji aspoň snažil zkrátit na nezbytné minimum krapet zvýšenou rychlostí. Každopádně ráno přes Liberec a Hřensko to bylo podstatně zábavnější..., nakonec proto jsem si tu cestu vybral i když byla časově náročnější..., strávit celý den na dálnici se nám opravdu nechtělo. Výlet to byl moc hezký a..., to již taky víte..., nejde o cíl jako takový, ale o možnost řídit Subaru. :subaru: To jen kdybyste potřebovali nápovědu.
::-DDD: ::-DDD: Takže závěrem:
Výjezd: Česká Třebová v 5:30
Návrat tamtéž: 22:30
Najeto: celkem 708km
Spotřeba: 6,6l/100km včetně celý den běžící klimy a zpáteční cesty z Drážďan po dálnici trochu rychleji než předpisově ::-DD: (Praha – Č.T. 1:40hod.)
A ještě odkaz na galerii:
http://photography-videocreation.rajce. ... azdan_.../
, ale to je tam asi celkem běžná záležitost. Nejdřív jsme navštívili přehradu, za kterou silnice mizí do tunelu, na jehož druhé straně je Švýcarsko (pokud chcete tunel využít tak je to samozřejmě placené a ne zrovna nejlevnější). Jelikož jsme už byli trochu unaveni tak následovala koupel v přehradě..., tedy koupel není správný výraz..., spíš asi 5-ti vteřinové smočení. ::-DDD: Neskutečná ledárna!!! :670: No ale když už jsme se svlékli do plavek, tak jsme nechtěli před okolo jdoucími turisty vypadat jako „měkýši“, takže nebylo vyhnutí. Brrrr!!! :713: :713: Ještě za tři hodiny (dávno již na zpáteční cestě) jsem měl pocit, že jsem mokrej. ::-DDD: Taky byl vhodný čas na oběd a domácí sekaná zmizela jen se po ní zaprášilo.
