.dundee. píše:To je každou minutu a půl jeden telefon. Kolik vás na to je?
Pavle těch 73 jsou reálné události, které jsme zpracovali a řešili. Z čehož bylo 70 x padlé stromy jeden až několik, 1x zahoření trafa po úderu blesku, 1x utržená střecha a 1x pomoc záchrance při resuscitaci člověka zasaženého bleskem.
Spoustě jednotek, hlavně dobrovolných, jsem založil jednu událost a v rámci ní jsem je poslal na několik stromů. Když dořešili jeden, poslal jsem je na další a takhle třeba 5x, 10x.
V tom fofru není čas na kraviny.
A ze spousty datových vět, které, přišly z tísňových linek, jsem reálně udělal půlku událostí. Něco bylo vysloveně duplicitní, něco jsem vyřešil tak jak píšu výše. Takže počítám, že reálně bylo třeba 300 tísňových hovorů, z toho vzniklo 150 datových vět a z toho těch 73 událostí ve statistice.
Tím, že to začalo bezprostředně při předání směny, tak tu zůstali 3 kolegové z končící směny a bylo nás 10. 2 nabírali tísňovky na 150/112 a zbytek jsme řešili události.
Jedna kolegyně třídila příchozí datové věty a dávala je do tzv. Zásobníku. V podstatě v té změti hledá něco, co nesnese odkladu, třeba ten požár trafa.
6 nás řešilo události.
Zpracovávali události z toho zásobníku, posílali techniku, vedli radioprovoz. A vedoucí směny koordinoval, sledoval a měnil nastavení systému. To je celkem důležitý, aby to někdo zastřešoval a vedl.
Ten šrumec šel z Německa, tak to začalo na Domažlicku, pokračovalo to přes Tachovsko na Plzeň a přes Rokycansko nahoru.
Takže jsme na začátku rozdělili Tachovsko a Domažlicko, aby se v tom dalo zorientovat.
Posléze, kdy to šlo na Plzeň a situace se v pohraničí stabilizovala, jsme sektor zase spojili, protože běžně se Tachovsko a Domažlicko řeší v rámci jednoho sektoru.
A ten stav, kdy je to vhodné rozdělit, nebo naopak spojit právě řeší ten, kdo to celé vede.
Takže asi tak takovej větřík probíhá.